Velikonoce v Česku představují barvitou směs lidových zvyků, které se předávají z generace na generaci. Zatímco v mnoha zemích hrají prim náboženské obřady, u nás se do popředí dostávají rituály spojené s přírodou a probouzející se životní silou. České Velikonoce si zachovávají svou neopakovatelnou atmosféru, která baví i lehce děsí cizince z celého světa.
Velikonoční týden začíná řadou symbolických dnů, které měly v minulosti jasná pravidla. Na Škaredou středu se lidé neměli mračit, aby jim to nezůstalo, a na Zelený čtvrtek se jedla strava z bylinek pro pevné zdraví. Právě v tento den také „odlétají zvony do Říma“ a jejich zvuk v českých vesnicích nahrazuje hrčení dřevěných klapaček a řehtaček. Tento hluk měl podle pověr z domů vyhnat nečisté síly a připravit hospodářství na příchod požehnaného jara.
Pondělní koleda a symbolika omlazení
Nejkontroverznějším, ale také nejživějším zvykem je Velikonoční pondělí, kdy muži obcházejí domy s pomlázkou pletenou z vrbového proutí. Cílem tohoto symbolického „vyšlehání“ je předat ženám svěžest, pružnost a zdraví mladého stromu, za což jsou koledníci odměněni barvenými vajíčky. Vajíčko jako symbol nového života je základem celých svátků a techniky jeho zdobení, od vyškrabování až po voskovou batiku, patří k vrcholům českého lidového umění.
Doporučujeme
reklama
Pečený beránek a oslava hojnosti
Žádná česká domácnost se o svátcích neobejde bez tradičních pokrmů, které mají hluboký symbolický význam. Na stole nesmí chybět sladký pečený beránek, který představuje čistotu a oběť, ani kynutý mazanec s rozinkami a mandlemi. Tyto dobroty doplňuje jidáš, pečivo ve tvaru provazu, které připomíná biblický příběh. Pokud vás zajímá, jak dobře se v těchto jarních tradicích vyznáte a zda poznáte všechny zvyky, vyzkoušejte si náš tematický kvíz, který najdete níže.
