Zdraví

Co s vaším tělem udělá nošení vysokých podpatků: Nejde jen o křivé prsty, odborník varuje před dalšími problémy

Boty na podpatcích, pokud v nich umíme chodit, přispívají k větší eleganci a opticky prodlužují nohy i celou postavu. Některé ženy si na ně těžko zvykají a nejsou jim pohodlné, přesto je občas obouvají, někdy i do práce, většinou však spíše při různých slavnostních a společenských událostech. Existují ale také ženy, které se s podpatky tak sžily, že je pro ně naopak velmi nepohodlné chodit bez nich. Co tedy podpatky dělají s naším tělem? Můžeme to nějak korigovat nebo se jich musíme vzdát? Na tyto i spoustu dalších otázek odpovídají rehabilitační lékař a autor řady odborných publikací doc. MUDr. Kamal Mezian, Ph.D. a fyzioterapeut a terapeut strukturální integrace Jakub Draksel.

Liv Boková | 10. 04. 2024

Elegance, dlouhé nohy, zhoršené zdraví

Boty na podpatcích jsou v mnoha zemích mezi ženami všech společenských vrstev populární už od poloviny devatenáctého století. Zpočátku šlo o záležitost ryze praktickou, ženy totiž chodily v botách na podpatcích, aby netahaly dlouhé šaty po zemi a nešlapaly si na ně. Ačkoli jsou vysoké podpatky většinou nepohodlné a pro pohyb a zdraví nevhodné, každý den je obouvají miliony žen. Celá řada odborných studií však ukazuje a potvrzuje, jak zásadní negativní dopady na celé tělo nošení podpatků má.

Co se děje s tělem při nošení podpatků

Noha se od kotníků dolů skládá z 26 kostí, které by při chůzi měly mít možnost se pohybovat. Boty na vysokém podpatku fixují nohu do pozice, která není vhodná pro chůzi a znemožňuje přirozený pohyb kostí a měkkých tkání, tedy šlach, svalů a fascií. Noha je lidově řečeno jako ve svěrací kazajce. Protože všechno je v našem těle propojené, kvůli této změně polohy nohy nemá tělo jinou možnost, než se celkově přizpůsobit. „Míra záleží na mnoha faktorech a je u každého jiná, často lze pozorovat, že se kolena vytáčí a tím se více opotřebovávají, tělo reaguje větším prohnutím spodní části bederní páteře, kde se vytvoří větší tlak, což může časem přispět i k bolestem zad či výhřezu meziobratlové ploténky,“ popisuje fyzioterapeut a terapeut strukturální integrace Jakub Draksel.

„Pro krásu se musí trpět“

Rehabilitační lékař doc. MUDr. Kamal Mezian, Ph.D. pro Marianne připomněl pozitivní efekt podpatků: „Z estetického hlediska dojde k optickému prodloužení postavy, ke zvýraznění hýžďových křivek a úpravě držení těla ve smyslu narovnání hrudní páteře.“ Jenže z biomechanického pohledu se podle něj těžiště přesouvá dopředu a dochází ke zvýšení tlaku na přednoží. Současně se ještě více zvyšují tlaky působící na vnitřní stranu kolene, která je i za normálních okolností hlavní zátěžovou zónou tohoto nosného kloubu. „Chůze v obuvi na vysokém podpatku je energeticky nevýhodná a značná část práce se přenáší na svaly v pánevní krajině. To se později může projevit přetížením v oblasti kyčlí i bederní páteře,“ vysvětluje a potvrzuje slova fyzioterapeuta.

Dlouhodobé následky se řeší jen těžko

Když žena obouvá boty na podpatku jen občas, nejsou pro ni pohodlné, protože nohy a celé tělo na ně nejsou zvyklé. Pokud se vás to týká, jistě si kromě diskomfortu všímáte i horší stability, takže hrozí, že se zraníte, typické je podvrtnutí kotníku. „V případech, kdy se ve tkáních pohybového systému už nacházejí abnormální funkční či strukturální změny, jako nižší stupně osteoartrózy, může dojít k tomu, že se původně skryté změny projeví. V lepším případě na nevhodnou situaci, které je tělo vystaveno, zareaguje bolestí, která tu správně plní svoji varovnou funkci,“ vysvětluje docent Mezian. V horším případě podle něj dochází k urychlení opotřebení tiše a změny se projeví až v pokročilém stádiu, kdy jsou jen obtížně řešitelné. To jsou právě případy žen, které tento typ obuvi nosí dlouhodobě. Následně se potýkají s bolestmi kyčlí, páteře a hlavy, ale také s problémy žilního systému dolních končetin.

Nižší podpatky můžou být přínosem

Čím vyšší podpatky, tím nepříznivější působení na tělesnou schránku. „Ve smyslu chronického opotřebení pohybového aparátu se při výšce nad 5 cm nižší podpatek považuje za méně škodlivý, než podpatek vyšší,“ uvádí docent Mezian. „Nošení obuvi na přijatelně vysokém podpatku, ideálně maximálně 3 až 4 cm, dokonce může přinést úlevu od bolestí u pacientů se zánětem v oblasti paty, tedy s takzvanou patní ostruhou, bolestí Achillovy šlachy, či ke zlepšení funkcí pánevního dna.“

Nepřehlížejte počáteční potíže

Kdy se projeví první obtíže související s nošením bot na podpatcích je velmi relativní a individuální. „U někoho to může být už za pár dní, kdy pocítí první bolesti, u jiného roky a jsou i lidé, kteří subjektivně potíže nevnímají. Je však jisté, že tkáně v čele s fasciemi reagují ihned a postupně mění strukturu lidského těla nežádoucím směrem,“ upozorňuje fyzioterapeut Draksel. Častými prvními potížemi jsou otlaky v oblasti přední části nohy. „Pokud jsou přehlíženy, může dojít i ke vzniku obtížně řešitelných kožních defektů. U žen, které měly už dříve problémy s pohybovým systémem, se obtíže mohou objevit už po prvním nazutí,“ připomíná docent Mezian s tím, že mladé, zdravé ženy mohou na první příznaky čekat i mnoho let.

Problémy se přenáší do celého organismu

Postupem času noha a chodidlo ztrácí pružnost a nepohodlí se může začít projevovat i při chůzi bez podpatků. „Jako důsledek nepřirozené pozice nohy v úzké botě na podpatku vzniká vbočený palec, který může časem způsobovat velké bolesti. Postupným opotřebováním může dojít až například k artróze kloubů, kolene či kyčle, nebo k výhřezu meziobratlové ploténky,“ zmiňuje fyzioterapeut Draksel. Podle docenta Meziana to ale u problémů s nohama nekončí. Dlouhodobé postižení pohybového systému má totiž za následek méně pohybu a následnou nadváhu nebo dokonce obezitu, i zhoršení funkcí prakticky všech orgánových systémů.

Jak můžeme zmírnit následky nošení podpatků

Pokud se podpatků z jakýchkoli důvodů nechceme nebo nemůžeme zcela vzdát, pak je důležité jejich následky vyvažovat pohybem. Naučit se klouby uvolňovat, aktivovat nožní klenbu. „Vybírejte si cvičení, při kterém se pohybuje komplexně celé tělo, ať je to jóga, tai-chi, pilates či tanec. Je však nesmírně důležité dbát na jejich kvalitu a vhodné provedení. Principy si můžete osvojit například při procesu Strukturální Integrace nebo praktikováním Rolfjógy,“ zdůrazňuje Draksel. Docent Mezian doporučuje navíc posilování, plavání, chůzi nebo turistiku: „Spíše jako doplňující cvičení, či jako ´první pomoc´ lze zařadit protahování Achillovy šlachy a relaxační cviky na páteř.“

Musíme se podpatků úplně vzdát?

Záleží na prioritách. Pokud žena například z estetických důvodů nechce přestat nosit boty na vysokém, je podle fyzioterapeuta střídání s botami na nižším nebo bez podpatku dobrým kompromisem. „Jestliže jste ale například zvyklé dlouhá léta nosit vysoké podpatky a máte proto zkrácenou fasciální síť tak, že nosit boty bez podpatků je prakticky nemožné (musíte chodit po špičkách, neuděláte dřep), přecházejte na ploché boty postupně, než si tělo přivykne a časem umožní přejít na boty bez vyvýšení paty,“ radí Draksel. „Nošení obuvi na vysokém podpatku je součástí některých činností, které se v naší společnosti odehrávají (tanec, kulturní události, jednání),“ připomíná docent Mezian. „Žena má právo se rozhodnout, jaký typ obuvi nazuje. Když se jedná o výjimečné příležitosti, negativních dopadů na zdraví se není třeba obávat. Problém nastává, když je dlouhodobé nošení podpatků vyžadováno zaměstnavatelem jako ´dress-code´.“ Také podle něj může mít střídání s botami na nižším podpatku pozitivní vliv. Pomoci můžou i kvalitní, nejlépe individuálně zhotovené stélky.

Jaké boty jsou pro ženy ideální

Lidská noha z vývojového hlediska není tolik odlišná od ruky, jejíž základní funkcí je úchop. Tak jako ruka, i noha pro správnou funkci a vývoj potřebuje uchopovat nerovnosti. To je u žen a mužů stejné. „Ať nazujeme jakýkoliv typ pevné obuvi, tuto funkci noha nemůže vykonávat. Chůze v barefootové obuvi, případně i chůze zcela naboso, je prospěšná za podmínky, že bude mít pod sebou noha nerovnosti, které může při chůzi uchopovat. Jedná se tedy o chůzi v přírodě, na zahrádce, nebo i po takzvaných hmatových stezkách. Pokud se bavíme o tvrdém povrchu, například chodníku ve městě, doporučuji spíše kvalitní pevnou obuv s dostatkem místa pro prsty,“ nabízí možnosti rehabilitační lékař Kamal Mezian.

doc. MUDr. Kamal Mezian, Ph.D.

Působí na Klinice rehabilitačního lékařství ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde se mimo jiné věnuje vzdělávání budoucích lékařů. Ve své klinické i výzkumné práci se zaměřuje především na problematiku sonografického vyšetření pohybového aparátu. Je autorem řady odborných publikací a účastní se kurzů a kongresů v České republice i zahraničí.