Naděje pro pacienty s Parkinsonem: Malá krabička pod kůží změní pacientům život

V posledních třiceti letech se výskyt Parkinsonovy nemoci, která je po Alzheimerově nemoci druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním mozku, více než zdvojnásobil. V České republice jím trpí zhruba 30 - 50 tisíci jedinců a další pacienti každým rokem přibývají. Příčinou Parkinsonovy nemoci je odumírání nervových buněk, které produkují dopamin, v mozkovém kmeni. Právě dopamin zajišťuje správnou funkci přenosu signálů v mozku. Příznaky nemoci se pak projeví ve chvíli, kdy v mozku ubude 60 až 80 % těchto buněk. Parkinsonovu nemoc nelze vyléčit, současná medicína dokáže pouze pracovat s jejími projevy, ale nemoc běží v pozadí dál.

Jaké jsou příznaky Parkinsonovy nemoci?

K nejběžnějším příznakům onemocnění patří pohybové obtíže, jako například zvýšené svalové napětí, zhoršená pohyblivost, poruchy chůze a rovnováhy a u některých pacientů i klidový třes. Nemoc se může začít projevovat poměrně nenápadně, například pocitem tuhnutí ramene, poruchou chování ve spánku, poruchou čichu nebo snížením přirozených pohybů rukou při chůzi. Pacienti mají problém s jemnou motorikou v běžných činnostech, jako je například odemykání dveří, zapínání knoflíků u košile nebo čištění zubů. Po rozvinutí nemoci, se objevují vůlí nekontrolovatelné pohyby nebo symptomy, které narušují každodenní život nemocného do té míry, že vyžaduje pomoc druhých. Doba od prvních příznaků po pokročilé fáze nemoci je individuální, obvykle jde o pět až deset let.

Když se objeví příznaky

V případě podezření na Parkinsonovu nemoc u sebe nebo u blízkých je důležité ihned navštívit svého neurologa, případně praktického lékaře, který vše zkontroluje a doporučí další postup. Pacient, který má potvrzenou diagnózu, pak může také zamířit rovnou na některé ze specializovaných pracovišť, která se na léčbu Parkinsonovy nemoci zaměřují. 

Léky sice existují, ale tělo si na ně postupně zvykne

V současné době se Parkinsonova nemoc nejčastěji řeší pomocí léků, které potlačují projevy nemoci. Jenže jak nemoc postupuje, jejich dávky se musí postupem času navyšovat. Příliš velké množství přípravků znamená pro tělo další zátěž, a navíc jejich kombinace mohou v těle dělat neplechu. Alternativou k lékům je zákrok s využitím hluboké mozkové stimulace, který v České republice mohou pacienti podstupovat už 25 let. Tato metoda však není vhodná pro každého pacienta. Proto je vždy třeba podstoupit řadu vyšetření, včetně psychologického i psychiatrického.

Hluboká mozková stimulace je terapie, anglicky Deep Brain Stimulation – DBS, která spočívá v trvalé elektrické stimulaci vybraných jader hluboko v mozku pomocí elektrod. Pacient má současně pod kůží umístěný neurostimulátor, který do elektrod vysílá impulzy. Ty v mozku ovlivní funkci motorických sítí, čímž dojde k významnému potlačení projevů nemoci. Pacient se díky tomu dokáže znovu navrátit do běžného života. „Díky DBS získávají pacienti zpět kontrolu nad svými vlastními pohyby, což pro mnohé z nich znamená zásadní průlom pro zlepšení kvality života,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. z Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze.

Parkinson je nemocí celé rodiny

Parkinsonova nemoc je záludná a její neurologické a psychiatrické příznaky jsou velmi různorodé. Některé mohou zejména v pozdějších stádiích zásadně zhoršit soběstačnost pacienta a zaměstnat celou rodinu. Řešení v podobě alespoň částečného navrácení pacienta do života z rodiny sejme část zátěže, kterou péče o nemocné blízké představuje. „Nemoc jednoho člověka doslova obrátí naruby život partnerů nemocných i celé rodiny. Je také náročná na psychiku, zasahuje i náladu či chování pacienta, které pak přenáší na své blízké,“ říká prof. Jech. Proto je pro takového pacienta důležité, aby měl kolem sebe funkční a podporující zázemí, kterému důvěřuje.

Existuje prevence?

Současná medicína nezná přesné důvody vzniku tohoto onemocnění, příčiny se stále zkoumají. Proto nelze s určitostí mluvit ani o účinné prevenci. „Víme, co se v děje v mozku pacienta s Parkinsonovou nemocí, ale nevíme, proč tomu tak je. Existují různé hypotézy, jako jsou například rizikové expozice toxinů nebo hromadění železa v mozku, ale přesné důvody zatím medicína vysvětlit nedokáže,“ přibližuje prof. Evžen Růžička z Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze. Přesto je určitě vhodné snažit se o zdravější životní styl a pravidelně se hýbat. Fyzická aktivita je také velmi důležitá pro pacienty, kteří už Parkinsonovou nemocí trpí – jde ruku v ruce s úspěšnou léčbou.