S Mezinárodním dnem Alzheimerovy choroby vám přinášíme přiblížení této nemoci

Je to pár lez zpátky, co moje babička začala zapomínat, opakovat, co řekla před pár minutami, a plést si dny. Nejprve pro to člověk měl nějaké vysvětlení – také by se mi pletly dny, kdybych byla v důchodu a neustále sama doma, babička se mě navíc od dětství ptala alespoň 3x za hodinu, jestli nemám hlad a co bych si dala. Ale když se tyto situace začaly vyskytovat častěji, museli jsme je začít s rodinou řešit.

A přesně tak tato nemoc začíná – plíživě a nenápadně. Když byla v roce 1907 objevena německým psychiatrem Aloisem Alzheimerem, jednalo se o vzácné onemocnění. Dnes postihuje mnoho lidí, zejména těch v pokročilém věku. Podle ministerstva zdravotnictví se týká 9 milionů osob v Evropě a 140 tisíc v České republice.

A o co se přesně jedná? Alzheimer (který bývá nejčastěji příčinou demence) je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a slábnou jejich funkce. V důsledku toho dochází k poklesu kognitivních funkcí – myšlení, paměti a úsudku.

V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Mnohdy se stává, že diagnóza je stanovena až ve středním či pokročilém stádiu, kdy léčba již nezlepšuje paměť, pouze ji udržuje. Klíčem k úspěšné léčbě tak je včasné identifikování nemoci a nasazení léků podporujících činnost mozku. Z toho důvodu vám přinášíme 8 příznaků nemoci, abyste ji dokázali případně včas rozpoznat ve svém okolí.

1. Ztráta paměti

Každý z nás čas od času něco zapomene, mozek se tak brání proti přepracovanosti. Ale díky dobré paměti si později vzpomene. Člověk s Alzheimerem ne.

2. Problémy s vykonáváním běžných každodenních činností

Někteří lidé jsou roztržití a může se jim snadno stát, že nechají zapnutý sporák, ačkoliv hrnec z něj už dávno sundali. Lidé s Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a potom nejen že ho zapomenou dát na stůl, nevzpomenou si ani na to, že ho před chvílí vařili.

3. Problémy s řečí

Pro každého je občas obtížné najít to správné slovo, ale lidé s Alzheimerem si nevzpomenou ani na jednoduchá slova, či je nahradí jinými a věta pak nedává smysl. Pokud se dokážete vyjádřit i bez tohoto slova či ho nahradit jiným a ponechat význam věty, máte paměť v pořádku.

4. Časová a místní dezorientace

Pacient s diagnózou Alzheimer se naprosto ztratí v časoprostoru. Hodiny jakoby znovu neuměl, čísla na cifernících mu nic neříkají. A stejně je to s místy. Je možné, že nepozná ani svou vlastní ulici.

5. Zhoršení abstraktního myšlení

Sledování účtů kreditní karty a placení složenek může někdy zmást i zdravého člověka. Lidé s Alzheimerem však mohou zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi mají dělat.

6. Odkládání věcí tam, kam nepatří

Také jistě občas nevíte, kam jste si položili telefon. Nicméně nemocný jedinec odkládá věci na místa, kam vůbec nepatří – například klíče do ledničky.

7. Změny nálad, chování i osobnosti

Každému někdy skáče nálada jako na horské dráze, ovšem u zdravého jedince se váže na emoce. U člověka s Alzheimerovou chorobou k těmto změnám dochází náhle. Bez jakéhokoliv podnětu tak propadnou úzkosti, strachu či podlehnou návalu hněvu. V důsledku toho se mění i jejich chování, s čímž souvisí i změna osobnosti. Ta se s věkem samozřejmě vyvíjí, ale v souvislosti s novým já s Alzheimerem se může stát člověk zmateným, podezíravým, ustrašeným, vztahovačným, ale i sobeckým.

8. Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky

Čas od času se každému nechce do zaměstnání, pouštět se do domácích prací nebo se věnovat tomu, co ho dříve bavilo (například pletení). Po chvíli to ale přejde. Lidé s Alzheimerem však mohou propadnout úplné pasivitě a potřebují neustálé podněty k tomu, aby se do něčeho zapojili.

Mohlo by se vám líbit

Proč neustále odkládáme malé a nenáročné úkoly?