Proč jsme přestali využívat některé smysly? Sensehacking vám je pomůže znovu objevit

Intenzivního smyslového vnímání se nám v posledním pandemickém roce nedostává v takové míře jako dřív. „Může za to přehlcenost informacemi a vizuálními obsahy v důsledku velké míry používání digitálních technologií. Mohlo by se zdát, že naše smysly nevědí, co zprostředkovávat dříve,“ vysvětluje Charles Spence ve své knize s názvem Sensehacking. Tento oxfordský profesor pracuje s termínem sensehacking, což by se dalo volně přeložit jako nabourání smyslů. Když se totiž naučíme smyslové vjemy skutečně vnímat, a ne je brát za samozřejmé, bude se nám dle Spence, zjednodušeně řečeno, žít šťastněji a lépe.

Cestování časem

Určitě jste sama párkrát na vlastní kůži zažila, jak moc dokážou čichové vjemy během chvilky ovlivnit naši náladu. Třeba vůně levandule připomene dovolenou na jihu Francie, mandarinky mikulášskou nadílku, a když na ulici ucítíte povědomý parfém, vybavíte si, jak voněla vaše první láska. Díky čichu se nám mohou vrátit nejrůznější vzpomínky, které nás přenesou na místo, kde nám bylo dobře. Mimochodem věděli jste, že jednou z nejobtížněji napodobitelných vůní je vůně čerstvě upečeného chleba? Ta nám prý připomíná domov, a tak se mezi odborníky vedou spory o tom, zda je v supermarketech tato vůně skutečná, nebo uměle vytvořená.

Zmíněný Charles Spence se v minulosti zabýval například také výzkumy, jak mohou jednotlivé hudební žánry ovlivnit naše chutě na konkrétní pokrmy. To, co s naší momentální náladou dokáže čichový vjem, se totiž podle jeho knihy Sensehacking můžeme naučit se všemi smysly.

Mohlo by se vám líbit

Když je ticho extází aneb Čtyři typy introvertů, se kterými se můžete setkat

Smysly v důchodu

„Sluch a zrak skutečně mohou být nepřirozeně přehlceny, ale u ostatních smyslů se děje spíš opak. Především hmat, chuť a čich nevyužíváme tak moc jako dříve,“ tvrdí Spence. „Obecně platí, že velkou část našeho času trávíme koukáním do obrazovek nejrůznějších zařízení, a tak je pro nás složité si smyslové vjemy skutečně uvědomit a prožívat je.“

85 % z nás obvykle používá hned několik multimediálních zařízení v jednu chvíli. Mobil už neodkládáme ani při sledování filmu. A technologie se neustále vyvíjejí. Jako příklad uvádí Charles Spence skutečnost, že jsme při nakupování víceméně přestali používat hmat. Oblečení či vybavení domácnosti nakupujeme online a nemáme možnost si věci takzvaně osahat a zjistit, jestli nám jsou příjemné. Přitom důraz právě na hmat je při nakupování v klasických obchodech naprosto stěžejní. Svetr z materiálu, který nám na omak není příjemný, bychom si v obchodě nekoupili, kdežto v e-shopu ho klidně vložíme do košíku.

A co teprve setkávání s našimi blízkými? Vřelá objetí a podání ruky vystřídal pozdrav či zamávání na dálku a nám došlo, jak jsou hmatové vjemy pro náš běžný život důležité. A to dokonce až do té míry, že některým ne zrovna kontaktním introvertům (ano, řadím se mezi ně také) začíná ono radostné vítání chybět. To ostatně dokládá i termín „touch hunger“ (neboli hlad po dotycích), s nímž přišla Tiffany Field z Touch Research Institutu v Miami. Nedostatek hmatových vjemů může podle ní v budoucnu vést k nepříznivým dopadům na naše zdraví i duševní pohodu.

Mohlo by se vám líbit

Jak vybrat parfém snů?

Ubrus místo monitoru

I se zrakem pracujeme v posledních letech úplně jinak. Všimli jste si, že se za celou dobu cesty tramvají či autobusem někdy vůbec nepodíváte z okna? Že se během chůze po ulici nedíváte na domy a kolemjdoucí lidi, ale většinu času koukáte do mobilu nebo přemýšlíte nad tím, co vše je třeba doma a v práci udělat, a tak své okolí v podstatě nevnímáte?

Přitom právě zrak podle Spence lidé nejčastěji zmíní, když se jich zeptáte, který smysl by nejvíce postrádali. Stejně smutně je na tom sluch, který při běhání či procházce v přírodě často zaměstnáme poslechem oblíbené hudby nebo podcastů, místo abychom ho nechali vstřebávat přirozené zvuky, jako je zpěv ptáků či šumění stromů. „Už taoisté před dvěma tisíci lety věděli, že zahradničení a pobyt v blízkosti zeleně mají blahodárný vliv na zdraví. Stejně tak nedávné studie dokazují, že lidé, kteří chodí na pravidelné procházky do lesa, lépe odolávají stresu,“ uvádí Charles Spence.

Takto bychom mohli pokračovat i u chutě, kterou u jídla leckdy potlačujeme souběžným sledováním seriálu. Mezi „hacky“, jak si jídlo více užít, uvádí Spence jíst na stole s ubrusem. „Pokrm bude chutnat o 10 % lépe a je pravděpodobné, že ho sníte až o 50 % více.“

Smyslová antidepresiva

A tak si užijte vůni jara, zamilujte se do nového parfému a hlavně několikrát denně odhlédněte od všech displejů. Sensehacking sice není ultimátní návod na šťastný život, ale může přijít vhod ve dnech, kdy máme nepříjemný pocit, že se kolem nás nic dobrého neděje.