Vezměte epilepsii do svých rukou. Zklidnit mozek může pomoci i vhodná strava nebo drobné rituály

Pro někoho znamená epilepsie občasný záchvat, pro jiného neustálou nejistotu, kdy se tělo zase „odpojí“ bez varování. Právě Světový den epilepsie, který si lidé připomínají 26. března, upozorňuje nejen na samotnou nemoc, ale i na život, který s ní lidé vedou. Na první pohled totiž není vidět, ale dokáže zasáhnout. Co všechno může frekvenci záchvatů snížit?

Když mozek na chvíli „vypne“

Někdy se v mozku na okamžik něco „rozladí“ – jako když rádio ztratí signál. Právě tak se může projevit epilepsie. U někoho jde jen o krátké zahledění nebo výpadek pozornosti, u jiného o výraznější záchvat, kdy tělo přestane na chvíli spolupracovat. Každý prožívá tyhle momenty trochu jinak, a proto může být epilepsie nenápadná i překvapivá zároveň. Mezi jednotlivými epizodami ale život často plyne úplně běžně. 

Když přijde silnější záchvat, může člověk náhle upadnout, ztuhnout nebo se začít nekontrolovaně třást. Okolí to může vylekat, ale ve většině případů záchvat sám odezní během několika minut. Nejdůležitější je zachovat klid, odstranit z okolí nebezpečné předměty a dát dotyčnému prostor, aby se nezranil. Co naopak nepomáhá? Snažit se křeče zastavit, držet člověka silou nebo mu dávat něco do úst – to jsou rozšířené mýty, které mohou spíš uškodit. Někdy je ta nejlepší pomoc jednoduchá: být nablízku a počkat, až se tělo zase samo uklidní.

Talíř jako spojenec

Možná to je překvapující, ale k lepší stabilitě může přispět i to, co jíme. Ukazuje se, že u některých lidí dokáže změna jídelníčku přinést znatelné zlepšení, a někdy výrazné. Hodně se mluví mezi odborníky o ketogenní dietě, při které se konzumuje minimum sacharidů a více tuků. U části lidí může pomoci snížit počet záchvatů klidně i o polovinu.

A nejde o žádný nový trend, tenhle způsob stravování se využívá už desítky let. Nevyhovuje vám tak přísný keto režim? Existuje i mírnější varianty, jako třeba Atkinsonova dieta nebo strava s nízkým glykemickým indexem. Ty se dají v běžném životě dodržovat mnohem snáz. Samozřejmě, že nejde o univerzální „lék“ pro všechny, navíc by tyhle diety měly patřit do rukou lékařů.

Střeva, mozek a neviditelné spojení

Mozek si se střevy „povídá“ víc, než bychom čekali. To, co jíme, totiž neovlivňuje jen energii během dne, ale i to, jak se v těle nastavují různé procesy. Včetně těch, které souvisejí s epilepsií. Ukazuje se třeba, že změna jídelníčku může ovlivnit složení střevních bakterií, a tím nepřímo i fungování mozku, jak říká tahle studie. Epilepsie není podle vědců jen záležitost mozku, ale i celkového fungování těla, například právě toho, jak pracuje s energií. Proto i drobná změna na talíři může znamenat pro epileptiky hodně.

Psychická pohoda jako základ

Napětí, stres nebo dlouhodobá únava dokážou s tělem hodně zamávat. A u epilepsie to platí dvojnásob. Když je hlava v neustálém napětí, může se tělo ozvat. Naopak, když je mozek v klidu a člověk na chvíli vypne, může to být něco jako ochranný polštář. Najít klid ale nemusí být snadné. Někdo ho najde na podložce při józe, jiný při procházce, další, když odloží na chvíli telefon.

Někdy stačí obyčejný rozhovor s někým blízkým, nebo s terapeutem. Víc než nějaké velké změny hrají roli drobnosti, které se opakují každý den. Tělo má totiž rádo rytmus – dostatek spánku, pravidelné jídlo i chvíle relaxu. Proto mají smysl i malé rituály. Ranní káva ve stejnou dobu, večeře bez spěchu. Krátká pauza uprostřed dne.