Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Cameron Diaz má v 53 letech třetí dítě, odnosila jí ho jiná žena. V Česku má náhradní mateřství řadu nástrah

Hollywood hlásí další miminko. Herečka Cameron Diaz se stala potřetí matkou, ale dítě jí porodila náhradní matka. Jak funguje náhradní mateřství, proč ho využívají často celebrity a proč není pravda, že důvodem by byla kariéra? Jak funguje v praxi a proč je u nás tahle možnost stále tak trochu na hraně?

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Zpráva o tom, že Cameron Diaz a Benji Madden přivítali do rodiny další dítě, by sama o sobě nebyla nijak výjimečná. V hereččině případě se ale tentokrát neskloňuje ani tak věk, jako to, že jejich třetí dítě opět porodila náhradní neboli surogátní matka. V zahraničí se o této možnosti mluví relativně otevřeně, u nás stále vyvolává spíš zvednuté obočí než věcnou debatu. Přitom nejde o žádný výstřelek ani zkratku pro pohodlné mateřství. Ve většině případů jde o poslední možnost, když všechno ostatní selže.

Když klasická cesta nefunguje

Touha po dítěti má zvláštní vlastnost. Neptá se na plány ani biologické hodiny. A když se nedaří, páry zkoušejí všechno, co moderní medicína nabízí. Náhradní mateřství pak přichází na řadu ve chvíli, kdy už není kam dál. Typicky jde o ženy, které nemají dělohu, jejich tělo nezvládne těhotenství nebo opakovaně potratily. Někdy hraje roli i věk, protože ten umí být nekompromisní. Princip je vlastně přímočarý. Embryo vzniklé z vajíčka a spermie budoucích rodičů (případně s pomocí dárkyně), se přenese do dělohy jiné ženy, která dítě odnosí. V českém prostředí je to ale trošku komplikovanější.

Mohlo by se vám líbit

Špagetová výchova: Proč je někdy nejlepší nechat děti „zamotat se“ a umožnit jim zažít katastrofický scénář

Nechat dítě udělat chybu? Pro mnoho rodičů noční můra. Nový výchovný trend ale říká pravý opak. Právě drobné přešlapy jsou tím, co děti posouvá nejvíc. Říká se tomu špagetová metoda.
marianne.cz

Na hraně zákona, ale ne za ní

Česká republika má k náhradnímu mateřství zvláštní přístup. Oficiálně ho nezakazuje, ale ani nepovoluje. Úspěšnost procesu do velké míry závisí na důvěře mezi zúčastněnými, že dostojí uzavřené dohodě. Právníci se na to dívají pragmaticky. Co není zákonem zakázané, je povolené. Jde tedy o povolenou výjimečnou aktivitu, která pomáhá neplodným párům, které vyčerpaly všechny možnosti otěhotnění. Největší komplikace? Náhled českého práva na to, kdo je matkou dítěte. 

V české praxi to funguje tak, že biologickým otcem dítěte je muž z neplodného páru, jeho spermie se použijí k oplodnění vajíčka a on je zapsaný do rodného listu dítěte. Pokud má jeho žena vajíčka v pořádku, oplodní se její. Pokud ne, použijí se vajíčka anonymní dárkyně. Embryo se pak přenese do dělohy náhradní matky, která plod donosí a porodí. Matkou je podle zákona právě ona. V české praxi to funguje tak, že po porodu se náhradní matka musí dítěte vzdát a na základě předchozí dohody s neplodným párem dojde k osvojení dítěte z neplodného páru. Osvojením se pak stávají muž i žena rodiči dítěte.

Hledá se žena, která pomůže

Zapomeňte na představu, že si u nás náhradní mateřství „zařídíte na počkání“. Česká realita je v tomhle mnohem střízlivější, kliniky náhradní matky nesmějí nabízet ani zprostředkovávat a dítě si tu rozhodně nekoupíte. To ale neznamená, že cesta náhradního mateřství je zadarmo. Romantická představa „pomůžeme si a je hotovo“ tu neplatí. Budoucí rodiče běžně nesou na bedrech všechny výdaje spojené s těhotenstvím a porodem. Aby bylo jasné, kdo za co zodpovídá, je součástí celé dohody i písemné dojednání. Náhradní matka se zaváže odnosit a porodit dítě, neplodný pár se zase zavazuje, že uhradí všechny výdaje od vyšetření přes zdravotní péči.

Výše kompenzace je na nich. V Británii je například horní strop finanční kompenzace kolem 20 tisíc liber. Největší riziko? Až do adopce/osvojení je matkou ta, která dítě porodí. Když by si to rozmyslela, mohl by to být problém. Ideální scénář? Když je náhradní matkou sestra, kamarádka, někdo blízký. Realita? Často složitější hledání, někdy i inzeráty. Někdy je to jako hledat v kupce sena. Žena musí být zdravá, mít vlastní děti a projít řadou vyšetření.

Mohlo by se vám líbit

Být single není diagnóza, samota znamená svobodu. Užijte si rande sama se sebou a ve své vlastní režii

Mít se ráda je alfou a omegou spokojenosti, zní jednotně z úst psychologů a osobních koučů. Jak lépe demonstrovat sebeúctu než tím, že se odměníte dnem šitým sobě na míru? Být sama se sebou a sama sebou může být velmi osvěžující a osvobozující.
marianne.cz

Když ani celebrity nejsou výjimka

Cameron Diaz není jedinou známou osobností, která využila surogátní mateřství. Nicole Kidman, Elizabeth Banks nebo Elton John - všichni se k náhradnímu mateřství dostali ze stejného důvodu jako tisíce dalších: jiná cesta nebyla. Nicole Kidman po porodu druhé dcery Margaret řekla: „Cítíme neskutečný vděk ke všem, kdo nás podporovali, zvláště pak k naší náhradní matce.“ Sharon Stone dvakrát otěhotněla, ale pokaždé potratila. Její dvě děti nakonec odnosila náhradní matka. Herečka Elizabeth Banks má dva syny, které odnosily a porodily náhradní matky, protože měla problémy s dělohou. Netajila se tím, jak ji mrzí, že nezažila těhotenství na vlastní kůži. 

Náhradní mateřství kvůli pohodlí?

Často se objevuje zjednodušená představa, že celebrity volí náhradní matku z pohodlnosti, protože si nechtějí „zkazit postavu“, nebo si narušit kariéru. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Zároveň ale nelze přehlížet, že právě viditelnost celebrit otevírá i kritickou debatu. Ti, co náhradní mateřství kritizují, se obávají, aby se z něj nestal dobře rozjetý byznys s dětmi, zvlášť tam, kde funguje na komerční bázi. Připomínají taky to, že těhotenství není jen biologický proces, který se dá „odpracovat“. Vzniká při něm silné pouto a není vůbec samozřejmé ho po porodu jen tak odstřihnout. Mluví se taky o možném zneužívání ekonomicky slabších žen, které se pro tuto roli rozhodují z finančních důvodů. Náhradní mateřství tedy nelze vnímat černobíle, ale jako složité rozhodnutí, za kterým je vždy konkrétní lidský příběh.

Zdroje: Autorský text, Repromed, Masarykova univerzita, Reserchgate/Česká gynekologie, EW.com, People, Business Insider

Zdroj článku
×