Na první pohled krásná kuchyně ještě neznamená, že se v ní dobře vaří. Dokonale sladěné interiéry z inspirativních galerií často zapomínají na to nejdůležitější – každodenní provoz. Pokud plánujete novou kuchyň, vyplatí se zaměřit na detaily. Právě ty totiž často rozhodují o pohodlí, bezpečnosti i dlouhodobé funkčnosti.
Kuchyně patří k nejvytíženějším místům v bytě. Každý den se v ní odehrává řada činností od rychlé ranní kávy až po víkendové vaření pro rodinu. Právě proto se chyby v návrhu projeví rychleji než kdekoliv jinde. A často vás budou provázet dlouhé roky. Dobrá zpráva je, že většině z nich lze předejít, pokud víte, na co se soustředit.
Jednou z nejčastějších chyb bývá špatně navržené uspořádání jednotlivých zón. Lednice, dřez a varná deska by na sebe měly logicky navazovat. Právě mezi nimi se pohybujete nejčastěji. Pokud jsou příliš daleko, každý krok navíc vás zdržuje a narušuje rytmus práce. Problém nastává i v případě, kdy se jednotlivé trasy kříží. V menších kuchyních se pak lidé navzájem blokují, ve větších zbytečně nachodí kilometry. Důležité jsou i rozestupy. Úzké průchody mezi linkou a ostrůvkem nebo mezi protilehlými stranami rychle začnou omezovat pohyb, zvlášť když otevřete myčku nebo troubu. Často se podceňuje i výška pracovní desky. Ta by měla odpovídat postavě hlavního uživatele. Příliš nízká nutí k neustálému ohýbání, příliš vysoká ztěžuje manipulaci s nádobím. „Často narážíme i na to, že není správně zvolená výška pracovní desky, která by měla odpovídat konkrétnímu uživateli. Právě tomu se při návrhu věnujeme individuálně, aby kuchyně fungovala dlouhodobě pohodlně,“ doplňuje David Vančura, produktový manažer Kuchyní Gorenje.
Dobře navržená kuchyně nestojí jen na vzhledu, ale hlavně na správných proporcích. Základní pravidlo ergonomie říká, že když se postavíte k pracovní desce a pokrčíte ruku do pravého úhlu, měla by být zhruba o 15 cm výš než deska. V praxi to znamená výšku pracovní plochy přibližně 85 až 95 cm, podle vaší postavy. U varné desky se může jít o něco níž, u dřezu naopak o pár centimetrů výš, práce je tak přirozenější a méně namáhá záda. Stejně důležité jsou rozestupy. Před kuchyňskou linkou počítejte ideálně s prostorem 90 až 110 cm, abyste mohli pohodlně otevřít myčku, skříňky i projít kolem. U kuchyní s ostrůvkem nebo uspořádáním do tvaru U se vyplatí ještě víc, alespoň 100 cm, ideálně 120 až 150 cm mezi protilehlými částmi. V menších kuchyních pak platí minimum 110 cm mezi linkou a zdí, jinak se prostor začne nepříjemně „lámat“.
Pozornost si zaslouží i horní skříňky a digestoř. Mezi pracovní deskou a spodní hranou horních skříněk musí být dostatečný prostor pro práci. Digestoř by měla viset přibližně 65 cm nad elektrickou varnou deskou a o něco výš nad plynovou. Horní skříňky se obvykle drží hloubky kolem 35 cm a výšky podle dosahu, ideálně tak, abyste na ně pohodlně dosáhli bez stoličky. Pokud plánujete barový pult, myslete na jeho proporce. Hloubka kolem 30 až 40 cm a výška 110 až 125 cm vytvoří pohodlné místo na rychlou snídani nebo sklenku vína večer. Ať už ale pracujete s jakýmkoliv rozvržením, berte rozměry jako vodítko, ne dogma. Každá kuchyně by měla vycházet z konkrétního prostoru, a hlavně z toho, kdo v ní bude trávit čas.
Světla se často řeší až na konec jako něco méně důležitého. Přitom vhodné osvětlení má zásadní vliv na to, jak se v kuchyni cítíte a jak bezpečně pracujete. „V některých návrzích je kuchyně osvětlená pouze jedním centrálním světlem. To sice prosvětlí prostor jako celek, ale pracovní plocha zůstává ve stínu, protože světlo přichází zezadu. Často se setkáváme i s nízkou intenzitou světla v pracovních zónách nebo s kombinací různých odstínů bílé, které působí nejednotně,“ říká David Vančura. Kuchyně potřebuje více vrstev osvětlení. Základní světlo doplňte o přímé nasvícení pracovní plochy, varné zóny i dřezu. Důležité je také sjednotit barevnou teplotu světla, aby interiér nepůsobil roztříštěně.
Minimalistické kuchyně vypadají skvěle na fotografiích, v praxi ale často narážejí na nedostatek odkládacích ploch. Chybí místo vedle dřezu nebo varné desky, kam odložíte suroviny, nádobí nebo horký plech z trouby. Podobně problematické bývá rozmístění jednotlivých prvků. Myčka nádobí otevřená směrem do hlavní pracovní zóny může blokovat přístup ke dřezu. Odpadkový koš schovaný v nevhodném místě zdržuje při vaření. „Spodní skříňky s klasickými dvířky místo zásuvek se někdy volí ve snaze zlevnit kuchyňskou sestavu. V každodenním používání ale zhoršují přehlednost i přístup k uloženým věcem. Nevhodné je i umístění dřezu příliš blízko rohu pracovní desky, což může být problematické zejména u laminátových desek, kde se hůře řeší spoje a údržba,“ doplňuje.
Výběr spotřebičů často končí u vzhledu. Důležitější je ale jejich umístění a technické řešení. Například odsavač par potřebuje správnou vzdálenost od varné desky, jinak nefunguje efektivně. „Nedostatečný výkon odsavače par se projeví nejen vyšší hlučností, ale i tím, že se mastnota a pachy z vaření postupně usazují v interiéru,“ upozorňuje David Vančura. Stejně důležitá je ventilace vestavných spotřebičů. Lednice, trouba nebo mikrovlnka potřebují prostor pro cirkulaci vzduchu. Pokud ho nemají, zkracuje se jejich životnost.
Správné umístění spotřebičů v kuchyni vychází z logiky každodenního provozu a principu tzv. pracovního trojúhelníku, tedy návaznosti lednice, dřezu a varné desky. Lednici je ideální umístit na začátek „pracovní trasy“, ideálně blízko vstupu do kuchyně, abyste mohli pohodlně vykládat nákup. Na ni navazuje pracovní plocha a dřez, který by měl ležet mezi lednicí a varnou deskou, protože právě zde probíhá mytí a příprava surovin. Varná deska a trouba patří do navazující části, kde máte dostatek prostoru pro manipulaci s horkými hrnci. Mezi dřezem a varnou zónou se doporučuje ponechat alespoň 50–80 cm pracovní plochy pro bezpečnou přípravu. Myčka se umisťuje co nejblíže dřezu, aby práce s nádobím byla plynulá, a mikrovlnná trouba často navazuje nad troubu v jednotném bloku.
Autorský text, gorenje.cz, estav.cz
84 Kč
84 Kč
89 Kč
