Nové techniky IVF dokáží vybrat kvalitnější genetický materiál. Jakou roli v tom hraje AI?

Když pracujete na klinice umělého oplodnění, není nic dojemnějšího, než když zjistíte, že se „to“ páru, který se dlouhodobě snažil o miminko, konečně podařilo. Jsou v očekávání! A navíc k tomu všechno vypadá dobře. Tohle je choulostivé téma a partneři, kteří se chtějí stát rodiči, o tom neradi mluví. Pravdou ale je, že častokrát to nevyjde na první pokus, ani na třetí...a občas ani třeba na pátý. Na další kolo umělého oplodnění se doporučuje jít pak až za půl roku.

Nové a chytré technologie umělého oplodnění

Inovace přichází zejména v tom ohledu, že nové techniky dokáží vybrat kvalitnější genetický materiál. Doteď se totiž stávalo, že ačkoliv v embryologické laboratoři dokázali v Petriho misce oplodnit ženské vajíčko spermiemi partnera, nedokázali určit sílu potenciálu spermie ani embrya. K tomu vznikli noví pomocníci.

• Mikrofluidní čip

Mikrofluidní čip přirozeně a šetrně vybírá ty nejkvalitnější spermie, čímž může výrazně zvýšit šanci na úspěšné početí. Spermie totiž musí splňovat určité aspekty kvality, aby na své misi uspěly – mezi ně patří množství, pohyblivost, nepoškozenost DNA a podobně. U přirozeného oplodnění se o výběr nejkvalitnějších spermií postará samo prostředí v těle ženy, při umělém oplodnění se však využívá takzvaná centrifugace neboli mechanické odfiltrování. „Mikrofluidní čipy oproti tomu pracují obdobně jako ženské tělo. Tedy jako filtr, který do vzorku nechá proniknout kvalitní spermie. Ty mají lepší morfologii, genetickou výbavu a více než dvojnásobnou životaschopnost a pohyblivost oproti nevytříděným spermiím. Počet oplozených vajíček se tím může zvýšit až o 35 %,“ vysvětluje Veronika Faměrová, vedoucí IVF laboratoře ISCARE. „Podle dosavadních výzkumů mohou mikrofluidní čipy zvýšit šanci na otěhotnění u párů, kde otěhotnění ovlivňoval především mužský faktor. Lze ji použít také při inseminaci (v Petriho misce, pozn.red.),“ doplňuje MUDr. Jan Lacheta, primář centra reprodukční medicíny ISCARE, které do konce ledna nabízí párům, které dorazí na konzultaci, možnost vyzkoušení mikrofluidního čipu zdarma.

Metoda je vhodná zejména pro páry, které mají za sebou více neúspěšných pokusů o umělé oplodnění. Je vhodné ji využít v případě opakovaně neúspěšné inseminace, dále pokud při oplodnění metodou ICSI byla nízká míra oplodnění vajíček. Vhodná je také po opakovaných potratech, bezvýsledných embryotransferech bez zahnízdění embrya nebo také při nedostatečné kvalitě embryí v předchozích IVF cyklech.

• Výběr embryií pomocí umělé inteligence

Ovšem problém nemusí být ve spermiích. Proto vznikla i nová metoda výběru embryí, která je řízená umělou inteligenci v kombinaci s genetickým vyšetřením. Tato technologie vznikla přitom u nás – konkrétně spoluprací Masarykovy univerzity s univerzitou v Košicích, v Bratislavě a se startupem Feetus, IVF. Spočívá to v tom, že doposud hodnotil kvalitu jednotlivých embryí odborník a výsledkem práce bylo následně jeho subjektivní posouzení stavu. Do tohoto procesu nyní umělá inteligence vstupuje, aby zvýšila úspěšnost celého procesu. „Umělá inteligence není nějaký autonomní nástroj, který ukáže na embryo a řekne, toto je to správné, nebo toto je to nejperspektivnější. Je to nástroj, který pomáhá v laboratoři specialistům hodnotit to, na co lidská kapacita časově nestačí,“ vysvětlila brněnskému Deníku ředitelka brněnské kliniky reprodukční medicíny Repromeda, kde tuto technologii již zavedli, Kateřina Veselá.

Podobnou metodu přitom využívá už například i soukromá klinika Clayo Clinic. Ta používá konkrétně umělou inteligenci CATI. „CATI dokáže neinvazivně předpovědět, která embrya páru dávají největší šanci na úspěšný průběh těhotenství a vykazují minimální riziko genetických abnormalit. Zbylá, riziková, embrya posíláme na genetické vyšetření, abychom vyřadili ta, která mají nějaké chromozomální odchylky. U obou skupin je výskyt raných potratů snížen na cca 5 až 8 %. Předpověď neinvazivní AI vychází z porovnání s databází, která obsahuje záznamy 20 tisíc embryí,“ popisuje fungování zakladatel a majitel kliniky Daniel Hlinka.

Neznamená to ovšem, že by umělá inteligence dělala děti, nebo nahradila embryology. Jen nám začíná i v tomto odvětví výrazně pomáhat. Podle Hlinky snižuje riziko raných potratů po umělém oplodnění až o více než 75 %.