Hospicová sestra odhalila, čeho lidé před smrtí nejčastěji litují

Australská hospicová sestra Bronnie Ware pracovala řadu let v paliativní péči. Její pacienti odcházeli domů zemřít. Trávila s nimi posledních 3-12 týdnů před smrtí, povídala si s nimi a přišlo jí pozoruhodné, že se jí svěřovali s tím, čeho v životě litují, co by udělali jinak, kdyby mohli...a ještě pozoruhodnější, že se na tom shodovali. Napsala tak na toto téma knihu: Top Five Regrets of the Dying (Pět největších lítostí umírajících). A my bychom vám chtěli její základy ve zkratce prozradit. Dokáží podle nás totiž opravdu změnit život.

1. Přál/a bych si, abych měl/a odvahu žít život věrný sobě, ne životu, který ode mě očekávali ostatní.

To byla ta nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že jejich život je téměř u konce, a jasně se na něj podívají, je snadné vidět, kolik snů se nesplnilo. Většina lidí si nesplnila ani polovinu svých snů a museli zemřít s vědomím, že to bylo kvůli volbám, které učinili, nebo neučinili.

2. Přál bych si, abych nepracoval tak tvrdě.

„Toto tvrdil každý mužský pacient, kterého jsem ošetřovala,“ píše Ware ve své knize. Litovali, že neviděli své děti vyrůstat a že nebyli po boku svých partnerek. O této lítosti hovořily i ženy. Ale protože většina byla ze starší generace, mnoho pacientek nebylo živitelkami rodiny.

3. Přál/a bych si, abych měl/a odvahu vyjádřit své pocity.

Mnoho lidí potlačovalo své pocity, aby udrželi mír s ostatními. V důsledku toho se spokojili s průměrnou existencí a nikdy se nestali tím, kým byli skutečně schopni se stát.

4. Přál/a bych si, abych zůstal/a v kontaktu se svými přáteli.

Často si lidé skutečně plně uvědomili výhody starých přátel, ale už nebylo vždy možné je vystopovat. Mnozí byli tak ponořeni do svých vlastních životů, že si nechali zlatá přátelství v průběhu let uniknout. Bylo mnoho hlubokých výčitek z toho, že přátelství nevěnovali čas a úsilí, které si zaslouží.

5. Přál/a bych si, abych byl/a šťastnější.

To je překvapivě běžné. Mnozí si až do konce neuvědomovali, že štěstí je volba. Strach ze změny je přiměl předstírat před ostatními a před sebou samým, že jsou spokojeni. Hluboko uvnitř ale toužili se pořádně zasmát a zkrátka jen dělat hlouposti. Když umíráte, na tom, co si o vás ostatní myslí, vám tolik nezáleží.

Vy sami si vybíráte život, který žijete. A samozřejmě, je dobré, když dodržujete zdravý životní styl, potom se vám žije určitě ještě lépe. Ale nezapomínejte na skutečné životní hodnoty. Namísto předsevzetích o hubnutí, cvičení nebo dostatečném spánku si zkuste sepsat tedy ty. Ať vám život neunikne a na jeho konci ničeho nelitujete. Navíc uvidíte, že ovlivní i váš životní styl.