Po čtyřicítce už většinou dobře víme, co od práce chceme. Když přijde čas posunout se dál, obvykle nestačí jen zajímavá nabídka a dobrý plat. Stejně důležité je také vědět, do jakého prostředí přicházíme. Jak poznat, jestli nás čeká příjemná změna nebo pracovní zklamání?
Když hledáme novou práci, vyplatí se zjistit, co firma nabízí, i jak se v ní skutečně pracuje. Každá práce má totiž náročnější období. Rozdíl je v tom, zda jde o občasný shon nebo běžný provoz. Když tedy na pohovoru zazní „u nás je to někdy hektické“ nebo „občas je potřeba zabrat“, stojí za to pátrat dál. Může jít jen o pár rušnějších dnů v měsíci, ale také o pravidelné přesčasy a dlouhodobý nedostatek lidí.
„Z mé zkušenosti lidé často neopouštějí samotnou práci, když odcházejí. Utíkají obvykle od způsobu, jakým je jejich práce řízena. Vadí jim dlouhodobý chaos, nespravedlivé zacházení, nulová zpětná vazba nebo pocit, že jejich vedoucí jejich problémy nevyslyší,“ říká Martina Suchá, HR manažerka společnosti Coweo Technologies.
Po letech v zaměstnání už člověk většinou dobře ví, co je pro něj (ne)přijatelné. Málokdo touží pracovat ve firmě, kde se považuje za normální odpovídat na pracovní zprávy večer nebo kde jsou přesčasy důkazem pracovního nasazení.
„Po čtyřicítce navíc často vstupuje do rozhodování o přijetí pracovní nabídky více věcí než na začátku kariéry – péče o rodinu, zdraví, osobní nastavení nebo větší potřeba stability,“ dodává Martina Suchá.
Foto: Magnific.com
Náročná práce, nebo spíš nefunkční prostředí?
Jednorázový přesčas před deadlinem nutně nemusí nic znamenat. Pokud ale firma rovnou počítá s tím, že zaměstnanci pravidelně zůstávají déle, je čas zbystřit.
Také je zásadní rozdíl mezi změnou priorit a každodenním chaosem. Mezi náročným šéfem a vedoucím, který ponižuje lidi. Nebo mezi flexibilitou a očekáváním, že budete neustále na telefonu.
Zaměstnanci nejlépe hodnotí vztahy s kolegy, výrazně hůře vedení firem a pocit smysluplnosti práce.
Výše mzdy skončila až na 8. místě z 11 hodnocených oblastí.
Mezi zmiňovanými problémy byly nefunkční procesy, špatné vedení nebo chybějící směr firmy.
Právě podobné věci pracovní inzerát neprozradí. Proto dává smysl zjistit si také něco o samotném zaměstnavateli. K tomu slouží sdílení zkušeností současných a bývalých zaměstnanců. Projít si je a porovnat s tím, jak se firma prezentuje navenek, můžete například na portálu JenFirmy.cz.
Pohovor jako test obou stran
Pohovor je vhodná chvíle na konkrétní otázky. Místo obecného „Jaká je u vás firemní kultura?“ se ptejte, jak často lidé v týmu pracují přesčas, proč je pozice volná nebo jak dlouho v týmu pracují současní kolegové.
Dobrá otázka je také: „Co bývá pro nové zaměstnance po nástupu největším překvapením?“ Odpověď může odhalit mnohem víc, než seznam benefitů.
Všímejte si i způsobu, jakým firma reaguje. Konkrétní a otevřená odpověď je něco jiného než mlžení, zlehčování nebo věta „to se u nás řeší operativně“ na každou druhou otázku.
Jedna špatná recenze ještě není rozsudek
Hodnocení zaměstnavatelů by však bylo chybou vidět černobíle. Jeden nespokojený bývalý zaměstnanec nemusí vypovídat o celé firmě. Zajímavější jsou témata, která se v recenzích opakují.
Jak poznat firmu, která vám sedne? Pokud více lidí nezávisle na sobě zmiňuje špatnou komunikaci vedení, pravidelné přesčasy nebo časté odchody kolegů, stojí za to se na tato témata zeptat při pohovoru.
Stejně tak může být dobrým znamením, když zaměstnanci opakovaně oceňují férové jednání, rozumnou pracovní dobu nebo podporu vedoucího.
Netřeba hledat dokonalost
Změna práce po čtyřicítce není o tom začít být přehnaně vybíraví. Spíš můžete zkušenosti z předchozích let využít ve svůj prospěch.
Někdo bez problémů přijme vyšší pracovní tempo, pokud má velkou svobodu. Jinému nevadí menší plat výměnou za pravidelnou pracovní dobu. Důležité je vědět, do čeho vstupujete. Kompromis, který si vyberete vědomě, je totiž něco úplně jiného než nepříjemné překvapení po prvním měsíci.
Bára Basiková otevřeně o tom, proč měla ze vztahů se svými muži odejít dřív
.jpg)
