Vybrat si správnou vysokou školu není jednoduché. Mladý člověk často ví, co ho baví, ale mnohem hůř si dokáže představit, jak bude vypadat jeho každodenní práce za pět nebo deset let. Není proto překvapivé, že vystudovaný obor a skutečná kariéra se u řady Čechů nakonec rozejdou.
Rozhodnutí, co studovat, přichází v době, kdy má většina mladých lidí o pracovním životě jen omezenou představu. „Mladí lidé si často vybírají obor podle toho, co je baví ve škole, podle očekávání rodiny nebo pověsti konkrétní školy. Až během studia ale zjistí, že je zajímá samotné téma, nikoli práce, která s ním souvisí,“ vysvětluje Michal Španěl, manažer a datový analytik JenPráce.cz. Rozdíl mezi tím, co člověka baví studovat, a tím, co chce každý den dělat, může být zásadní. Zájem o psychologii například automaticky neznamená, že člověku vyhovuje práce s klienty. Stejně tak záliba v biologii nemusí znamenat, že mu bude vyhovovat laboratorní rutina.
Česká data ukazují, že nejde o výjimečnou situaci. Podle výsledků Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 42 % zaměstnanců v Česku uvádí nesoulad mezi vystudovaným oborem a oborem, který je nejvíce relevantní pro jejich současnou práci. Česko je v tomto ohledu nad průměrem OECD. Neznamená to ovšem, že tito lidé svého studia litují. Vysoká škola může poskytnout znalosti a dovednosti, které se později uplatní v úplně jiném oboru. „To, že člověk nakonec pracuje jinde, neznamená, že jeho studium bylo zbytečné. Důležité je, jaké znalosti a dovednosti si z něj odnesl a jak je dokáže využít,“ říká Španěl. Samotná změna zaměření dnes není ničím neobvyklým. Pracovní trh se během několika let studia může výrazně proměnit a stejně tak se mohou změnit priority samotného člověka.
Obchodníci a právníci
Podle Českého statistického úřadu tvořili loni největší skupinu studenti oborů obchodu, administrativy a práva. Následovaly zdravotní a sociální péče, technické obory, vzdělávání a učitelství. Samotná popularita oboru přitom ještě neříká, jak dobře se jeho absolvent uplatní. „Při výběru bych se nedíval jen na to, co je právě populární. Důležitější je přemýšlet, jaké konkrétní profese po škole připadají v úvahu a jak vypadá jejich každodenní náplň,“ doporučuje Španěl. V tom podle něj mladí lidé často chybují. Před podáním přihlášky by si měli zkusit představit nejen vysokoškolské studium, ale především svou práci po jeho skončení. Pomoci mohou pracovní inzeráty, rozhovory s absolventy nebo krátká brigáda a stáž.„Doporučil bych projít si desítky pracovních nabídek pro absolventy daného oboru. Člověk z nich zjistí, jaké jazyky, programy nebo zkušenosti zaměstnavatelé skutečně požadují,“ říká. Takový postup může odhalit rozdíl mezi představou a realitou ještě před nástupem na vysokou školu. A zároveň ukázat, že budoucnost nemusí být tak úzce spojená s jedním diplomem, jak se na začátku zdá.
Doporučujeme
reklama
Vede kombinace znalostí
Výrazně se navíc mění samotná náplň práce. Pracovní trh se rychle mění kvůli automatizaci a umělé inteligenci. OECD upozorňuje, že AI a automatizace nahrazují některé rutinní úkoly a mění požadavky na dovednosti. V Česku je podle OECD přibližně 35 procent pracovních míst vystaveno vysokému riziku automatizace, zatímco průměr OECD je 27 procent. Neznamená to, že některé celé profese zmizí. Spíš se promění úkoly, které lidé vykonávají. Rutinní zpracování informací může převzít technologie, zatímco větší hodnotu získá schopnost řešit nestandardní situace, komunikovat, rozhodovat a kontrolovat výsledky. I proto může být do budoucna výhodná kombinace odbornosti s digitálními dovednostmi. Technické znalosti propojené například se zdravotnictvím, energetikou nebo průmyslem mohou nabídnout širší možnosti než úzce zaměřené vzdělání. A pokud člověk po škole zjistí, že si vybral špatně? Nemusí to být konečná. Důležitější než dokonale trefit obor hned po střední může být schopnost učit se, získávat praxi a reálné zaměření postupně upravovat.
Jaké obory vybírat, radí Michal Španěl, manažer a datový analytik JenPráce.cz:
Které obory mají nejlepší perspektivu?
Silnou budoucnost vidím v datových a technologických profesích, kyberbezpečnosti, zdravotnictví a péči, energetice, technických oborech i vzdělávání. Neznamená to ale, že by měli všichni studovat totéž. Stále cennější bude kombinace odbornosti, digitálních schopností, komunikace a schopnosti řešit nové problémy.
Které profese naopak čeká změna?
Neřekl bych, že je v krizi celý konkrétní obor. Největší tlak vidím u pozic založených na rutinním zpracování informací – například zadávání dat, jednoduché administrativě nebo opakujících se podpůrných úkolech. Firmy část této práce automatizují.
Je stále výhodné studovat vysokou školu?
Vysoká škola stále představuje výhodu, ale titul sám o sobě vyšší příjem nezaručuje. Rozhoduje konkrétní obor, praxe, region i schopnost učit se dál. Kvalitní technická kvalifikace bez vysoké školy může být pro někoho lepší cestou než vysokoškolský obor vybraný jen kvůli titulu.
Zdroj: autorský text, rozhovor s Michalem Španělem, manažerem a datovým analytikem JenPráce.cz, OECD, ČSÚ
Lada Nosková: Štve mě, že v roce 2026 ještě někdo řeší váhu
.jpg)
