Osamělost o Vánocích se netýká jen starších lidí. Přijměte realitu, že svátky mohou být i obyčejné nebo smutné

Svátky umí být hezké, ale taky zahlcující. Přinášejí hluk, plány a emoce. A někdy i pocit, že jsme sami, i když kolem nás někdo je. Proč se osamělost o Vánocích objevuje častěji, co s ní dělá tlak na „pohodu“ a jak si dopřát svátky, které nebudou dokonalé, ale snesitelné?

Nejde jen o výsadu seniorů

Osamělí se o svátcích necítí jen starší lidé, u kterých bývá samota častější. Jenže průzkumy ukazují, že Vánoce jsou pro téměř 20 procent lidí nejosamělejším obdobím roku. A překvapivě se to netýká jen starší generace. Silný pocit osamělosti zažívají i mladí lidé ve věku 18 až 29 let, kteří mají sice plné telefony kontaktů, ale často málo skutečné blízkosti.

Proč se teď cítíme víc osamělí

Prosinec má zvláštní schopnost fungovat jako zesilovač. Radosti jsou radostnější, nervy křehčí a ticho – to je slyšet úplně nejvíc. Najednou se zdá, že všichni kolem mají plný diář návštěv a objetí, zatímco vy přemýšlíte, jestli si pustit další pohádku, nebo jít radši spát a osamělost zaspat. Nemusí to nutně znamenat, že s vámi je něco špatně. Dost často to vypovídá o tom, jak silně Vánoce pracují s představami, které ne vždy odpovídají realitě.

Navíc, jak říká psycholožka a psychoterapeutka Magdalena Dostálová z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Vánoce silně zdůrazňují téma blízkosti, rodiny a sounáležitosti. „Pokud člověk vztahy postrádá, jsou komplikované nebo ztratil někoho blízkého, kontrast mezi ideálem a realitou se v tomto období výrazně zesiluje,“ říká.

Povinná pohoda jako vánoční strašák

Psycholožka Magdalena Dostálová připomíná, že o Vánocích nejde nutně o to, že bychom byli objektivně sami víc než jindy během roku. Spíš je samota nápadnější, protože kolem nás všude bliká obraz „dokonalých“ a ideálních svátků. Rodiny u stolu, páry pod dekou, smích, světýlka. „Okolí i média neustále připomínají, jak by to mělo vypadat, což zesiluje pocit vyčlenění,“ dodává psycholožka.

Když do toho obrazu nezapadnete, může se objevit nepříjemný pocit, že stojíte někde stranou. Čím víc se snažíte mít dokonalé Vánoce, tím je větší šance, že se dostaví pocit selhání. Podle Magdaleny Dostálové je jedním z klíčů dovolit si svátky bez jednoho správného scénáře. „Přijetí reality, že Vánoce můžou být i obyčejné, tiché nebo smutné, paradoxně často uleví,“ dodává. Prostě a jednoduše někdy stačí „být“.

Co samota dělá s psychikou a tělem

Osamělost není jen o pocitech, které by se daly „rozptýlit myšlením na něco hezkého“. Někdo prostě a jednoduše nedokáže přijmou realitu. Jenže pociťovaná osamělost je silným negativním faktorem, který má vliv nejen na psychické, ale i fyzické zdraví.

„Člověk je sociální primát, který vždy na této planetě pobýval ve skupinách, což mu zajišťovalo přežití. Jak se ukazuje, osamělost mění řadu biologických pochodů, včetně imunity,“ řekl nám Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Nízká stimulace našeho mozku vzájemnou interakcí s dalšími lidmi může vést k prohloubení negativních pocitů, výčitek, že se neumíme radovat. „Ano, Vánoce jsou velmi náročné období, zvláště pro ty, kdo jsou sami a nechtějí být sami.“

Osamělost, deprese i riziko infarktu

Zvláště ve vyšším věku bývá absence stimulujících sociálních interakcí rizikem pro rozvoj úzkostí nebo depresivní nálady. „Ale taky pro průběh neurodegenerativních procesů v našem mozku, probíhajících už od mládí s akceleracemi ve vyšším věku. Na druhou stranu, sama depresivní nálada či úzkost mohou vést k vyhýbání se sociálním kontaktům, které patří k energeticky velmi náročným výkonům našeho mozku,“ vysvětluje docent Martin Anders. Kardiologové pro změnu varují, že špatné sociální vztahy, izolace a osamělost zvyšují až o 29 procent riziko infarktu a o 32 procent riziko mrtvice.

Co dělat proti izolaci a samotě

Nemáte nikoho blízkého, s kým byste byli (nejen) na svátky? Jak radí docent Martin Anders, je nutné si to vůbec připustit a pak přemýšlet o tom, zda chcete, nebo máte sílu to změnit. „Následně přistoupit k realizaci změny. Nefungují-li blízké osoby, lze se obrátit na různé organizace či spolky, které si tento problém uvědomují, a nabízejí lidem společná setkávání. Nemusí to být hned skupinová psychoterapie, ale například i takové procházky Prahou ve skupině splní tento účel. Nikdo by neměl ale tlačit na pilu, protože to může být zpočátku velmi vyčerpávající,“ dodává přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

A ještě jedna rada. K tomu, abyste se cítili o Vánocích psychicky lépe, podle docenta Anderse nepotřebujete umytá všechna okna a mít napečeno 28 druhů vánočního cukroví. „Odpověděl bych slovy jednoho z autorů Harvardské studie, která hodnotila faktory podílející se na délce lidského života. Věnovat se činnostem, na kterých mi záleží, s lidmi, o které stojím,“ dodává odborník.

Zdroje: Autorský text, PhDr. Magdalena Dostálová, doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, Česká kardiologická společnost, Samaritans