Povolená kůže a změna tvaru prsou? Nepřijatelné! Proč ženy po porodu cítí tlak, aby se rychle vrátily do formy

Společenský tlak na to, aby se ženy co nejrychleji vrátily ke své původní postavě, registruje 76 procent Čechů, a mezi ženami tohle přesvědčení vnímá téměř 83 procent, jak uvádí plastický chirurg Petr Polák, zástupce vedoucího lékaře kliniky Esthé. On sám tvrdí, že představa, že se tělo po porodu vždy vrátí zpět jen cvičením, je zjednodušená. „Právě nesoulad mezi očekáváním a realitou bývá pro ženy frustrující a může se podepsat i na jejich sebevědomí,“ říká Petr Polák.

Tlak, který si často neuvědomujeme

Těhotenství a porod přitom často zanechávají změny, které nelze vždy ovlivnit jen cvičením nebo úpravou životního stylu. Typicky jde například o povolenou kůži v oblasti břicha, změny tvaru prsou nebo rozestup břišních svalů. To, co vnímají české ženy jako frustrující, potvrzují i zahraniční studie. Upozorňují na to, že vnímání vlastního těla po porodu je silně ovlivněno sociálními normami a očekáváními okolí, nikoli jen individuální zkušeností. Jiná studie popisuje, že právě období po porodu bývá paradoxně spojeno s větší nespokojeností s tělem než samotné těhotenství, právě protože se od žen očekává návrat k „původní podobě“. Možná právě proto se z návratu do formy stává tiché měřítko „úspěšného mateřství“, i když o mateřství samotném nevypovídá vůbec nic.

Celebrity jako (křivé) zrcadlo

Veřejný prostor tenhle tlak nejen odráží, ale i zesiluje. Stačí se podívat na to, jak se mluví o tělech známých žen po porodu. Když modelka Ashley Graham otevřeně popsala, že si na své nové tělo zvyká a že už neusiluje o vzhled z doby před dětmi, vyvolalo to debatu o tom, jak silná jsou očekávání, která na ženy klademe. Zpěvačka Halsey zase upozornila, že její „dokonalý“ vzhled krátce po porodu byl výsledkem stylingu, světel a příprav, nikoliv reality každodenního života. „Nechci podporovat iluzi, že byste měly vypadat skvěle hned po porodu,“ napsala tehdy. Herečka Aja Naomi King sdílela neupravenou fotografii svého těla po porodu, včetně stále patrného bříška, právě proto, že takový obraz ve veřejném prostoru téměř chybí. Kourtney Kardashian označila tlak na rychlý návrat za „nerealistický“ a vyzvala ženy, aby byly k sobě laskavější. 

Instagram versus realita těla

Sociální sítě dnes fungují jako filtr, přes který mateřství sledujeme. A často zkreslují. Studie publikovaná ve Frontiers in Digital Health upozorňuje, že obsah zaměřený na vzhled může u žen po porodu prohlubovat nespokojenost s vlastním tělem a negativně ovlivňovat psychiku. Zároveň ale nejde jen o samotné obrázky. Spíš o kontext, ve kterém vznikají. Pečlivě vybrané momenty, upravené světlo, správný úhel. Výsledkem je dojem, že návrat do formy je rychlý a samozřejmý. Jenže, tělo po porodu se mění. Někdy dočasně, jindy trvale. A ne vždy reaguje na cvičení nebo životosprávu tak, jak bychom čekali.

Jak to řeší ženy ve světě

Zajímavé je, že v různých zemích se na poporodní tělo dívají odlišně. Například ve Francii je běžné, že ženy absolvují rehabilitaci pánevního dna jako standardní součást péče a důraz je kladen na zdraví, ne na vzhled. V severských zemích se zase více akcentuje čas a postupnost, návrat k aktivitě není spojený s tlakem na estetický výsledek. Naopak v anglosaském prostředí je silně zakořeněný koncept „bounce back“, tedy rychlého návratu do původní formy. Ten je podle sociologických studií spojený s širší kulturou výkonu a individuální odpovědnosti. Výzkumy přitom ukazují, že právě tento tlak může mít reálné dopady. Nespokojenost s tělem po porodu je spojována nejen s nižším sebevědomím, ale i s vyšším rizikem depresivních stavů. V extrému tak nejde jen o vzhled, ale o celkové prožívání mateřství.

Mommy makeover jako řešení?

Možná nejzajímavější je, že samotné ženy často mluví jinak než společnost kolem nich. Ne tolik o ideálu, ale o pocitu. O tom, jak se ve svém těle cítí, jak se v něm poznávají, nebo naopak ne. Pokud se žena necítí dobře ve svém těle, může přemýšlet o estetické chirurgii, která dnes nabízí řadu možností, jak problematické partie upravit podle individuálních potřeb každé ženy. Čím dál oblíbenější se u žen stává tzv. „mommy makeover“. To jsou estetické a funkční zákroky, které nejčastěji kombinují úpravu prsou a břicha, ale mohou zahrnovat i například korekci paží či intimních partií.

Hlavní motivací ale nebývá ideál, ale vlastní pocit, jak zdůrazňuje chirurg Petr Polák. Mezi ženami, které někdy o estetickém zákroku uvažovaly, uvádí 61 procent jako hlavní motivaci lepší pocit a vyšší sebevědomí. Návrat k postavě před dětmi zmiňuje jen menší část. „Častěji chtějí znova získat jistotu ve vlastním těle a cítit se samy sebou. To je důležitý rozdíl oproti zjednodušené představě, že jde jen o honbu za ideálem,“ dodává lékař. Otázkou ale zůstává, je vůbec nutné se někam „vracet“? Nebylo by lepší a přesnější začít mluvit spíš o tom, jak se v novém těle naučit žít?