Ženy to mají s penězi složitější. Odbornice vysvětluje chyby, kvůli kterým mohou ze dne na den skončit na dně

Umíme plánovat, hlídat výdaje i vychytat slevy. Ano, o finance domácností se starají z velké části ženy. Ukazují to i data z marketingového výzkumu investiční platformy Direct Fondee, který vznikl ve spolupráci s Ipsos. Češi umí s penězi nakládat čím dál lépe, ale pořád je prý co zlepšovat. Jak říká Laureen Höllge, CEO společnosti Direct Fondee, která se dlouhodobě rozvoji finanční gramotnosti věnuje, v české společnosti stále přetrvává řada nešvarů, se kterými se potýkají hlavně ženy. O co jde?

Největší finanční chyby žen?

Spoléhat se na „někoho“. Ta nejčastější a zároveň nejrizikovější věc. Každá pátá žena podle výzkumu uvádí, že je finančně závislá na jiné osobě, například manželovi či partnerovi. Na první pohled to může působit pohodlně nebo přirozeně, ale stačí malá změna životní situace a všechno je jinak. Rozchod, výpadek příjmů, mateřská nebo jiná nečekaná událost dokážou velmi rychle ukázat, jak křehké takové nastavení je.

Ženy sice často zvládají rozpočet levou zadní, mají přehled a umí peníze držet pod kontrolou, jak ukazují zahraniční studie. Jakmile ale přijde na investování, jako by raději zatáhly za ruční brzdu. Důležitá rozhodnutí tak častěji odsouvají na jindy. „Každoměsíční příjmy a výdaje jsou jedna věc, ale jak na tom jsem s finančním polštářem, který já osobně můžu v budoucnu potřebovat? To je oblast, ve které vidíme, že by si hodně žen mohlo takový audit udělat,” říká Laureen Höllge .

Finanční polštář není luxus

Je to nutnost. Představte si, že vám zítra vypadne příjem. Jak dlouho vydržíte? Realita je taková, že mnoho žen by se bez příjmu neobešlo ani měsíc a více než polovina by měla problém po třech měsících. To není polštář, spíš tenká deka. „Rezerva, kterou by člověk měl mít po ruce na spořicím účtu, by měla vystačit alespoň na pokrytí půlročních výdajů,“ říká Laureen Höllge. Tu má podle ní v současnosti jen necelá pětina žen. Zní to náročně, ale nemusíme toho dosáhnout hned. Důležité je začít. I menší částky, které si odkládáte pravidelně, se postupně nasčítají a vytvoří základní pocit jistoty.

Pravidlo 50–30–20

Možná jste o tomhle principu už někdy slyšela, i když vám třeba připadá nereálný. Ve skutečnosti jde spíš o orientační rámec než striktní pravidlo. Spočívá v tom, že přibližně polovina příjmů by měla pokrýt nezbytné výdaje, třicet procent může jít na radosti a zbytek na úspory nebo investice. Pokud se do těchto čísel nevejdete, není důvod k panice.

Důležitější než přesná procenta je vytvořit si návyk pravidelně si něco odkládat, i kdyby to mělo být jen pár procent z příjmu. Když už rezervu budete mít, neznamená to ale, že si nemáte 20 procent dál odkládat. Pak přichází na řadu budování finančního polštáře, který vám později může pomoci k bohatšímu důchodu. „Tyhle peníze by už neměly ležet na spořicím účtu, ale měly by být investované tak, aby se ideálně v čase ještě zhodnocovaly nad míru inflace,” vysvětluje Laureen Höllge.

Investování: strašák, nebo kamarád?

Ženy se tak trochu bojí investovat, přesto si ale uvědomují, že bez investování to do budoucna nepůjde. Často si říkáme, že tomu nerozumíme, že začneme, až budeme mít víc peněz, nebo že to za nás přece řeší partner. Jenže právě investování je nástroj, který pomáhá dlouhodobě chránit peníze před inflací a budovat finanční jistotu do budoucna.

Zajímavé přitom ale je, že data ze zahraničních investičních platforem ukazují, že ženy bývají v investování úspěšnější než muži. Často totiž méně riskují, nepodléhají panice, jsou disciplinovanější a drží se dlouhodobé strategie. Problém tedy není v tom, že by neměly schopnosti, ale spíše, že si někdy nevěří nebo začátek zbytečně odkládají.

Životní realita: Mají to ženy těžší?

Ženy to mají s penězi o něco složitější. Častěji na čas „vypadnou“ z práce kvůli dětem, v průměru berou nižší důchody a zároveň žijí déle než jejich partneři. Co to znamená? Finance jim musí vydržet delší dobu, ale často jich na startu není tolik, kolik by bylo ideální. I proto dává smysl mít v tom aspoň základní pořádek.

Nemusíte si hned zakládat excelovské tabulky a hrát si na finanční analytičku. Úplně stačí malý „audit“ třeba u kávy. Zkuste se jen tak v klidu zamyslet, jestli víte, kolik vlastně měsíčně utratíte, kolik máte odloženo bokem pro horší časy a jestli děláte něco pro své budoucí já třeba v důchodu.