Originální rekonstrukce bytů v italském historickém paláci

První z bytů je ve druhém nadzemním podlaží využívá a výška jeho stropů úctyhodných 4,4 metru. Byt o patro výš má zase jiný výrazný prvek, kterým je zaoblená stěna. V obou interiérech jsou použité podobné minimalistické elementy, které jsou vložené do bohatých kulis původních historických konstrukcí, jako jsou dřevěné trámové stropy, kamenné a cihlové zdivo či oblouková nadpraží oken. „Bílé, abstraktně skulpturální vložené objekty svou velikostí někde mezi architekturou a mobiliářem plní několik funkcí: skrývají provozní prostory, oddělují funkce a jemně naznačují jednotlivé místnosti,“ vysvětluje autor projektu Alessandro Preda, který pod hlavičkou Alepreda architecture oba interiéry citlivě zrekonstruoval.  „Oba interiéry byly v nevyhovujícím technickém stavu. Původní dispozice rozdrobila prostory na množství malých místností, některé bez přístupu denního světla. Štukový podhled zakrýval nejzajímavější architektonické prvky – zdobené dřevěné průvlaky a dřevěný trámový strop. Ty byly odhaleny až na začátku demoličních prací,“ popisuje autor projektu. Přísun denního světla a čerstvého vzduchu zajišťuje jen dvojice velkých oken do ulice. Ani v jednom bytě neodpovídalo stávající provozní a hygienické vybavení normovým požadavkům. Cílem našeho řešení bylo připomenout velkorysou atmosféru původních prostorů, a přitom vytvořit čitelnou a funkční vnitřní dispozici. Provozy od sebe oddělují „stěnové objekty“ – velikostí na pomezí architektury a mobiliáře, formou navýsost současné v protikladu k textuře historických materiálů.„

Rušivé prvky jsou šikovně schované

V obou interiérech stěny do určité výšky halí sádrokartonové předstěny. Ty slouží nejen k zakrytí nerovností historické konstrukce, ale také maskují rozvody elektřiny i médií, zároveň jejich niky poskytují odkládací prostor.  Byt s vysokým stropem se nachází v místě, kam byl dřív situovaný hlavní společenský sál paláce. Velkorysost historického prostoru připomíná záměrně odhalená nepřerušovaná plocha stropu. Vložené objekty koupelny a spacího patra jsou řešeny jako propojené objekty. Z obytného prostoru vede schodiště na spací patro, kde široká sádrokartonová konstrukce zábradlí slouží zároveň jako čelo postele a noční stolek. Objekt spacího patra v sobě skrývá další úložné skříňky, regály a niky. Druhý z bytů se zaoblenou stěnou rozdělují dvě snížené příčky, oblá a pravoúhlá, a samostatný objekt koupelny a šatny. Jednotlivé místnosti jsou tak spíše naznačené než přísně uzavřené. Oblá příčka odděluje malou kuchyň na jedné straně a útulný výklenek jídelny s kulatým stolem na druhé straně. Pravoúhlá příčka definuje přechod z obytného prostoru do ložnice. Směrem do obytného prostoru navíc vytváří polici pro televizní obrazovku a niku pro radiátor, směrem do ložnice čelo postele.

Nábytek na míru přímo z Verony

Byty jsou vybaveny střídmě, ale pečlivě vybraným mobiliářem. Na míru vyrobené kuchyňské sestavy a truhlářské prvky z dubového dřeva doplňuje v mezonetu bílý a dubový nábytek, v bytě druhém nábytek z ebonizovaného tmavého dubu. Většina mobiliáře zachyceného na fotografiích pochází z dílny Miduny, sesterské společnosti architektonického studia. Nábytek navrhuje architekt Alessandro Preda a v italské Veroně jej vyrábí mistři truhlářského řemesla. Jednotlivé kusy kombinují nadčasovou formu s hřejivými materiály a rozmarnými akcenty. Vzniklé napětí mezi jemnou řemeslnou prací a minimalistickou formou dále umocňuje kontrast starého a nového, který se odehrává na úrovni architektury. Vybavení doplňuje například křeslo Ero z Kartellu, stojací lampa Toio značky Flos, skládací židle April design Gae Aulenti ze Zanotty, nebo koberce z  Carpet Edition.

Galerie: Galerie: Rekonstrukce historických bytů v Itálii

22 fotek 23 fotek