Řadový dům navrhl už v 70. letech architekt Ivo Loos. Stavba citlivě reaguje na svažitý pozemek a její dispozici rozděluje dvouramenné schodiště.
Původní architektonické řešení bylo kvalitní, přesto už neodpovídalo dnešnímu způsobu bydlení. Pro čtyřčlennou rodinu bylo potřeba lépe využít každý kout a zároveň vytvořit pocit většího prostoru.
Architekti proto zachovali nosnou konstrukci domu, ale výrazně upravili dispozici. Místo množství oddělených místností vznikl propojenější interiér, který působí mnohem vzdušněji.
Jedním z největších problémů domu byl tmavý střed dispozice. Přirozené světlo sem téměř nepronikalo a schodiště působilo uzavřeně.
Řešením se stal nový světlík umístěný nad podestou schodiště. Denní světlo se díky němu dostává až do středu domu a během dne vytváří stále se proměňující atmosféru.
Další důležitou úpravou bylo snížení podlahy v původní kuchyni. Díky tomu se otevřel pohled napříč celým domem – od severní předzahrádky až po jižní zahradu.
Původní dispozice rozdělila společnou část domu na několik menších prostor. Rekonstrukce naopak staví na jejich propojení.
Interiér pracuje s velmi střídmou barevností. V obytné části pokrývá podlahu světle šedá stěrka, v ložnicích ji střídá marmoleum ve stejném odstínu. Koupelny jsou celé bílé a většina vestavěného nábytku dostala světlý neutrální povrch
Právě díky této zdrženlivosti vyniknou jednotlivé solitéry, svítidla i pečlivě vybrané kusy nábytku. Interiér nepůsobí přeplněně a zároveň se snadno přizpůsobí tomu, jak se bude život rodiny v dalších letech měnit.
Architekti se rozhodli použít minimum vnitřních dveří. Společná obytná část tak působí jako jeden celek, aniž by dům ztratil přehlednou organizaci. Horní podlaží zůstalo vyhrazené soukromým místnostem.
Vedle hlavní ložnice s balkonem se zde nachází koupelna a dětský pokoj.
Díky průhledům mezi severní a jižní fasádou působí celý prostor mnohem větší, než ve skutečnosti je.
Dětský pokoj je navržený tak, aby se dal v budoucnu jednoduše rozdělit na dva samostatné pokoje podle potřeb rodiny.
Ani v koupelně nechybí dostatek světla.
Rekonstrukce se neomezila jen na interiér. Architekti upravili také obě fasády a snažili se co nejvíce přiblížit původnímu architektonickému záměru.
