Zelené schody vedou do ložnice pod střechou. Bývalý lovecký domek ukazuje, jak dostat les až dovnitř
Foto: Rebecca De Cavel
Bývalý lovecký domek v belgickém Ronse se po rekonstrukci otevřel světlu, barvám a okolnímu lesu. Nejvýraznější detail interiéru? Zelené schody vedoucí na spací galerii, které vypadají skoro jako pokračování krajiny za okny.
Dům stojí na zalesněném svahu nad oblastí Muziekbos a slouží čtyřčlenné rodině jako místo pro víkendy a společný odpočinek. Před rekonstrukcí byl interiér tmavý a rozdělený na malé místnosti, takže výjimečná poloha domu uvnitř téměř nebyla znát. V letech 2024 až 2025 prošel objekt důkladnou obnovou. Zůstala jednoduchá silueta původní stavby, uvnitř se ale většina příček odstranila a dispozice se začala skládat kolem výhledů do lesa.
Zelené schody nejsou jen barevný nápad
Nejvíc pozornosti na sebe bere schodiště natřené hlubokým lesním odstínem. Vede na spací galerii a navazuje na zeleně mořenou překližku, která se v domě objevuje také na vestavěném nábytku a dalších plochách. Barva nepůsobí jako efektní akcent vložený do neutrálního interiéru. Odpovídá tomu, co je vidět z oken, a během roku se mění spolu s okolní vegetací. Na jaře a v létě téměř splývá se zelení venku, v zimě naopak interiéru zůstává něco z barevného lesa. Schodiště sousedí s otevřenými policemi, takže celá sestava působí spíš jako kus nábytku než klasická stavební konstrukce. Podobným způsobem se tu pracuje i s dalšími vestavbami. Místo běžných příček oddělují kuchyň, koupelnu a ložnici objemy skříní. V domě zůstalo jen minimum uzavřených místností a světlo může procházet téměř celým půdorysem.
Okna se změnila v obrazy
Při návrhu se opakovalo jednoduché pravidlo: pohled ven má být součástí interiéru. Okna proto nejsou rozmístěná podle toho, kde bylo potřeba přivést denní světlo. Každé zachycuje jiný úsek lesa a funguje jako rám obrazu, který se mění podle počasí a ročního období. Někde je okno nízko a vzniká u něj široká lavice na sezení, jinde se otevře výhled z postele nebo z jídelního stolu. Z domu tak nevnímáte okolní les jako něco za stěnou. Je přítomný při vaření, odpočinku i probouzení. Této myšlence se přizpůsobily také průhledy mezi jednotlivými částmi interiéru. Místnosti na sebe navazují, ale díky změnám výšky podlahy, galerii a vestavbám má každá svůj vlastní kout.
Barvy si dům půjčil z lesa
Zelené schodiště je nejvýraznější, ale barev se tu objevuje víc. Podlaha z leštěného betonu má teplý okrový odstín, který připomíná hlínu a podzimní listí. V obytné části leží koberec v barvě zelených listů, stěny jsou upravené vápennou omítkou a vedle mořené překližky zůstává část borovicového dřeva přírodní. V koupelně a na pracovních plochách se objevuje vícebarevné terazzo. Jeho drobné barevné kousky propojují zelené, krémové, žluté i zemitější tóny, aniž by místnost působila přeplněně. Dřevo si zachovává viditelnou kresbu a povrchy nejsou dokonale hladké. Interiér díky tomu působí měkčeji, než by se podle množství vestavěného nábytku mohlo zdát.
Starý domek potřeboval víc než novou kuchyň
Při prvních průzkumech se ukázalo, že stavba není v kondici, která by dovolovala pouze kosmetickou rekonstrukci. Konstrukce potřebovala výraznější zásah, obnovila se celá střecha, přibyl ztužující železobetonový věnec a nově se řešila skladba podlah. Dům se současně upravil tak, aby byl energeticky úspornější a mohl bez dalších zásadních zásahů sloužit další desítky let. Ani během této části projektu se nesnažili původní stavbu předělat na úplně jiný typ domu. Půdorys zůstal kompaktní a nových konstrukcí se přidávalo jen tolik, kolik bylo potřeba. V interiéru dostaly jednotlivé prvky více funkcí. Skříň může současně vytvořit stěnu místnosti, police navazují na schodiště a malá galerie přidává místo na spaní bez dalšího uzavřeného pokoje.
Nábytek tu nemusí být nový
Volně stojící nábytek byl z velké části vybrán z vintage kusů. V obývacím prostoru se tak potkává hořčicová sedačka, starší křesla a jednoduché stolky s nově vyrobenými vestavbami. Interiér není zařízený jako katalogová sestava a jednotlivé předměty nemusí pocházet ze stejné kolekce.
Zdroj: Studio Kimchi
Architektura: VELO architectenbureau
Foto: Rebecca De Cavel
Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?
Nejčtenější články
Doporučujeme
Dům z 60. let zůstal věrný své historii. Designérka ho přizpůsobila životu mladé rodiny. Výsledek nás překvapil
Měl neuvěřitelných 836 m², přesto se v něm špatně bydlelo. Podívejte se, co s obřím domem udělala rekonstrukce
Dům musí odolat požárům, které jsou zde běžné. Uvnitř ale přesto nabízí dřevo, kůži a obrovská okna do zeleně
Červený dům z roku 1923 skrývá interiér, který se nebojí barev. Nejkrásnější je prosklená veranda
Vypadá, jako by na Šumavě stál odjakživa. Za tradiční fasádou se ukrývá překvapivě moderní bydlení
Čtyři roky práce o víkendech. Vysněný dům v Brdech si majitelé z velké části postavili sami
Dům jako příběh. Stoletá rezidence si zachovala duši, ale dostala barvy, oblouky a překvapivě hravé detaily
Tři patra dokonalé harmonie: Nahlédněte do interiéru ohromující vily ukryté v kanadském lese
Australský rodinný dům objímá vzrostlý strom. Uvnitř sází na dřevo, klid a čisté linie
Nahlédněte do kouzelného interiéru u Pardubic: Dům v Živanicích vám ukáže tajemství barev a pohodlí
Mohlo by se vám líbit
Řemesla
Projde se po lese, přinese kus dřeva, vyrobí lampu: Teprve devatenáctiletý Jakub má koníčka, který se mění v profesi. Uživit se jím prý dá
Tradice
