Ze tmy do světla. Rekonstrukce řadového domu ze 70. let ukazuje, jak velkou změnu dokáže udělat jediný světlík

Martina Mádlová | 19/07/2026
Řadový dům Andělka
Foto: Zdeněk Porcal, Studio Flusser

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Řadové domy ze 70. let mají své kouzlo, ale také typické nedostatky. Často jim chybí denní světlo uprostřed dispozice, místnosti na sebe navazují spíš uzavřeně a každý metr čtvereční je potřeba pečlivě promyslet. Přesně s tím se potýkali i majitelé domu na konci klidné slepé ulice v pražských Střešovicích. Architekti se proto při rekonstrukci nesoustředili jen na nový vzhled interiéru. Jejich cílem bylo dostat dovnitř více světla, propojit jednotlivé části domu a vytvořit pohodlné bydlení pro čtyřčlennou rodinu na necelých 100 metrech čtverečních.

Řadový dům navrhl už v 70. letech architekt Ivo Loos. Stavba citlivě reaguje na svažitý pozemek a její dispozici rozděluje dvouramenné schodiště. O půl patra níž se obytná část otevírá směrem do jižně orientované zahrady. Původní architektonické řešení bylo kvalitní, přesto už neodpovídalo dnešnímu způsobu bydlení. Pro čtyřčlennou rodinu bylo potřeba lépe využít každý kout a zároveň vytvořit pocit většího prostoru. Architekti ze studia ESTÉ ARCHITEKTI proto zachovali nosnou konstrukci domu, ale výrazně upravili dispozici. Místo množství oddělených místností vznikl propojenější interiér, který působí mnohem vzdušněji.

Mezonet na "šestce"
Původně problematický mezonet dnes patří k nejlepším interiérům v Česku. Porotu okouzlilo schodiště, světlo i odvážná práce s prostorem

Největší proměnu přineslo světlo

Jedním z největších problémů domu byl tmavý střed dispozice. Přirozené světlo sem téměř nepronikalo a schodiště působilo uzavřeně. Řešením se stal nový světlík umístěný nad podestou schodiště. Denní světlo se díky němu dostává až do středu domu a během dne vytváří stále se proměňující atmosféru. Další důležitou úpravou bylo snížení podlahy v původní kuchyni. Díky tomu se otevřel pohled napříč celým domem – od severní předzahrádky až po jižní zahradu. Tam, kde dříve jednotlivé místnosti působily odděleně, dnes interiér plynule navazuje.

Kuchyň už není schovaná

Původní dispozice rozdělila společnou část domu na několik menších prostor. Rekonstrukce naopak staví na jejich propojení. Nová kuchyň se přesunula více do středu dispozice a přirozeně navazuje na jídelnu i obývací pokoj. Se zahradou ji propojuje posuvné okno, které v teplých měsících téměř stírá hranici mezi interiérem a exteriérem. Jídelna získala zvýšené okno orientované do severní předzahrádky, takže denní světlo přichází z obou stran domu. Díky průhledům mezi severní a jižní fasádou působí celý prostor mnohem větší, než ve skutečnosti je.

Méně dveří, více prostoru

Architekti se rozhodli použít minimum vnitřních dveří. Společná obytná část tak působí jako jeden celek, aniž by dům ztratil přehlednou organizaci. Horní podlaží zůstalo vyhrazené soukromým místnostem. Vedle hlavní ložnice s balkonem se zde nachází koupelna a dětský pokoj. Ten je navržený tak, aby se dal v budoucnu jednoduše rozdělit na dva samostatné pokoje podle potřeb rodiny.

Jednoduché materiály nechávají vyniknout nábytku

Interiér pracuje s velmi střídmou barevností. V obytné části pokrývá podlahu světle šedá stěrka, v ložnicích ji střídá marmoleum ve stejném odstínu. Koupelny jsou celé bílé a většina vestavěného nábytku dostala světlý neutrální povrch. Právě díky této zdrženlivosti vyniknou jednotlivé solitéry, svítidla i pečlivě vybrané kusy nábytku. Interiér nepůsobí přeplněně a zároveň se snadno přizpůsobí tomu, jak se bude život rodiny v dalších letech měnit. Celým domem se navíc prolíná jeden nenápadný detail. Cihlově červené akcenty připomínají původní vstupní dveře domu a vytvářejí jemnou barevnou linku, která propojuje jednotlivé místnosti.

Byt v Berlíně Giny Stiebitz
Gina Stiebitz našla v Berlíně domov plný světla a klidu. Herečka sází na přírodní materiály, vzpomínky i atmosféru, ve které se každý cítí vítaný

Proměnou prošla také fasáda

Rekonstrukce se neomezila jen na interiér. Architekti upravili také obě fasády a snažili se co nejvíce přiblížit původnímu architektonickému záměru. Obklad z hnědého werzalitu nahradily bílé cementovláknité desky. Zároveň se podařilo zvětšit prosklené plochy, takže dům dnes působí lehčeji a lépe komunikuje se zahradou i okolím. Výsledek je ukázkou toho, že i necelých sto metrů čtverečních může nabídnout komfortní rodinné bydlení.

Soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut bytového designu, každoročně oceňuje výjimečné soukromé i veřejné interiéry navržené českými a slovenskými architekty a designéry. Do 11. ročníku soutěže designéři a architekti přihlašovali své nově realizované projekty v roce 2025. V tomto ročníku soutěžilo krásných 215 interiérů. Vyhlášení ocenění proběhlo 19.května 2026 v pražském Doxu. Vítěze, finalisty a další interiéry najdete na www.interierroku.cz. Marianne Bydlení je mediálním partnerem ocenění.

Zdroj: Autorský text, interierroku.cz

Marianne Talk s Adélou Počtovou - modelkou se 127 cm

interiér roku dům bydlení

Nejčtenější články

Lepkavé dřevěné skříňky kolem sporáku? Na silné odmašťovače a mokrý hadr raději zapomeňte

Vývar jako od profesionálů. Obyčejný celer dokáže víc než kostka bujonu

Žlutá pohovka musela pryč. Čtenářka svůj oblíbený čtecí kout postupně proměnila k nepoznání

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Venkov a Styl