Sud někdy nestačí. Co dělat s dešťovou vodu, aby neničila dům a neodtékala zbytečně pryč

Ministerstvo životního prostředí při hospodaření se srážkovou vodou doporučuje vodu pokud možno ponechat na místě, kde spadla. Pomoci mohou propustné povrchy, zatravněné plochy, průlehy, dešťové zahrady, vsakovací prvky nebo nádrže. Na rodinné zahradě se většinou osvědčí kombinace několika jednodušších opatření podle toho, odkud voda přichází a kam přirozeně teče.

AD

AD

Půdní schody: Když potřebujete ušetřit místo, ale nechcete dělat kompromisy

Nejdřív zjistěte, proč se voda drží zrovna tam

Než začnete kopat drenáž nebo objednávat retenční nádrž, vyplatí se zahradu pozorovat během silnějšího deště. Dost vám napoví už to, kde voda stojí nejdéle, kudy stéká ze svahu a jakým směrem jsou vyspádované chodníky a terasa. Problémy bývají častější na jílovitých půdách, které vodu přijímají pomaleji, ale také tam, kde velkou část pozemku zabírá dlažba, beton nebo jiné nepropustné povrchy. Voda pak nemá kam zmizet a soustředí se do několika nejnižších míst.

Důležitou roli hraje i podloží. Písčitější půda dokáže vodu přijímat podstatně rychleji než těžká jílovitá zemina, takže stejné vsakovací řešení nemusí fungovat na dvou sousedních zahradách stejně. U větších systémů se vyplatí znát vsakovací schopnost půdy a podle ní navrhnout potřebnou kapacitu. Vsakovací blok nebo tunel, který je příliš malý nebo leží v téměř nepropustném podloží, problém během prudkého lijáku nevyřeší.

Vodu můžete nechat vsáknout tam, kde spadne

Pokud to podmínky dovolují, dává smysl vrátit co největší část srážek zpět do půdy. Na zahradě k tomu slouží vsakovací rýhy, drenáže, šachty, tunely nebo podzemní bloky. Jednodušší variantou může být i mělká zatravněná prohlubeň nebo dešťová zahrada, do které se voda svede a postupně se zde vsákne. Velký rozdíl udělá také omezení zbytečně nepropustných ploch. Štěrk, vegetační dlažba nebo dlažba s širšími spárami pustí část vody do země už tam, kde dopadne.

U podzemních systémů je potřeba hlídat jejich umístění vůči domu a okolním stavbám. Voda se nesmí vsakovat způsobem, který by zvyšoval vlhkost u základů nebo ohrožoval sousední pozemek. Drenážní systém musí mít správnou skladbu a ochranu proti zanášení jemnými částicemi zeminy. K tomu se používá také vhodně zvolená geotextilie, která odděluje jednotlivé vrstvy a může chránit drenážní potrubí před zanesením.

U terasy a příjezdové cesty pomůže žlab

Jiná situace nastává na místech, kde voda nemá možnost vsakovat. Typické jsou příjezdové cesty, dlážděné chodníky, prostor před garáží nebo velké terasy. Tady může pomoci liniové odvodnění tvořené žlabem, který vodu zachytí a pošle dál do retenční nádrže, vsakovacího zařízení nebo jiného vhodně navrženého místa.

Samotný žlab ale nic nezachrání, pokud k němu voda vůbec nedoteče. Zpevněná plocha musí mít správný spád a voda by měla směřovat od domu, nikoli k jeho stěně. Při výběru se počítá také s tím, jaké zatížení bude odvodnění snášet. U pěšího chodníku jsou požadavky jiné než před garáží, přes jejíž žlab několikrát denně přejede auto. Stejně důležitá je údržba. Listí, písek a zemina mohou postupně zmenšit průtočnost žlabů i vpustí a při dalším prudkém dešti se voda začne hromadit tam, kde ji nechcete.

Vodu ze střechy si můžete schovat na sušší týdny

Voda, která během léta působí problémy po přívalové bouřce, může o pár týdnů později na zahradě chybět. Proto má smysl část srážek ze střechy zachytit. Pro menší zahradu může stačit sud připojený k okapovému svodu. Pokud chcete ukládat větší množství vody, nabízí se nadzemní nebo podzemní retenční nádrž, jejíž velikost se volí podle plochy střechy, množství srážek a plánovaného využití.

Mohlo by se vám líbit

Odkapávač zabírá na lince víc místa, než si myslíte. Přesuňte ho tam, kde vůbec nebude zabírat pracovní plochu

Zachycená dešťová voda se hodí hlavně na zalévání záhonů, trávníku a okrasných rostlin, případně na mytí zahradního vybavení a venkovních ploch. U větších systémů ji lze napojit také na automatickou závlahu. Výhodou není jen nižší spotřeba pitné vody. Nádrž zároveň během deště zachytí část vody, která by jinak ve stejném okamžiku zatížila pozemek nebo odvodnění. Důležité je vyřešit také bezpečnostní přepad. Jakmile se nádrž naplní, musí mít přebytečná voda předem určenou cestu.

Nejlépe funguje kombinace několika řešení

Na běžné zahradě málokdy vyřeší všechno jeden žlab nebo jeden sud. Ze střechy můžete vodu vést do nádrže, přepad z nádrže poslat do vsakovacího systému a vodu z příjezdové cesty zachytit liniovým žlabem. Jinde bude stačit změnit spád, nahradit část nepropustné dlažby štěrkem nebo vytvořit místo, kde se může voda bezpečně rozlít a vsáknout.

Zdroj: Izomat, mzp.gov.cz