Interiérové dveře se dlouho vybíraly hlavně podle toho, aby nebyly příliš výrazné. Dnes je situace jiná. Mohou splynout se stěnou a téměř zmizet, ale stejně tak se stát výraznou součástí místnosti. Do popředí se dostávají přírodní struktury, teplejší odstíny dřeva, matné povrchy, barevné nátěry i sklo, které propouští světlo a přitom zachovává určitou míru soukromí.
Při zařizování bytu se dveře často řeší až ve chvíli, kdy je vybraná kuchyň, podlahy i většina nábytku. Přitom zabírají poměrně velkou plochu a zvlášť v chodbách nebo menších bytech mohou vzhled interiéru výrazně ovlivnit. Současné trendy proto ukazují dva zdánlivě opačné směry: dveře buď co nejvíc začlenit do architektury, nebo z nich naopak udělat záměrný designový prvek.
Dřevo se vrací, ale v teplejší a výraznější podobě
Přírodní materiály z interiérů nezmizely, mění se ale způsob, jakým s nimi pracujeme. Po letech velmi světlého dubu a téměř bělených povrchů se postupně prosazují teplejší a sytější odstíny dřeva, včetně ořechových, kouřových nebo středně hnědých tónů. Důležitá je také samotná struktura. Dveře už nemusí vypadat jako dokonale hladká plocha. Naopak, kresba dřeva, letokruhy, suky nebo plastický povrch přidávají interiéru hloubku a trochu ho zjemňují. Tento posun dobře zapadá do širšího návratu k taktilním materiálům a teplejšímu minimalismu, který je v interiérech v posledních sezonách stále výraznější. Nemusí přitom vždy jít o masiv. Také kvalitní povrchové úpravy dokážou dnes strukturu přírodních materiálů napodobit poměrně přesvědčivě, což může být praktičtější tam, kde dveře dostávají každý den zabrat.
Hladká plocha ustupuje reliéfu
Dalším výrazným směrem jsou frézované drážky, rámování, lamely a geometrické linie. Dveřní křídlo tak přestává být jen jednolitou deskou a začíná připomínat spíš součást obložení nebo nábytku. Nemusí jít o komplikovaný ornament. Někdy stačí několik svislých nebo nepravidelně vedených linií, které na povrchu vytvoří hru světla a stínu. Zajímavě fungují také jemně žebrované struktury, které navazují na oblibu lamel a drážkovaných povrchů na skříních, kuchyňských ostrůvcích nebo stěnách. „Právě tyto detaily dělají z dveří nepřehlédnutelný prvek, který interiéru dodá potřebný šmrnc. Na trhu dnes můžete najít dveře s takovým frézováním, které vám připomenou obrazy od samotného Kandinského,“ říká interiérový designér Viktor Sinajský ze studia ATAK design.
Foto: Solodoor
Lakované dveře RAINBOW 9, odstín HEAVEN, Solodoor
Dveře, které zmizí ve stěně
Vedle dekorativních dveří pokračuje i přesně opačný trend. Skryté dveře bez výrazných obložek a viditelných rámů splývají se stěnou natolik, že je někdy na první pohled ani nezaregistrujete. Mohou mít stejnou barvu jako zeď, pokračovat v dřevěném obkladu nebo být překryté stejnou tapetou. V zahraničních realizacích se podobné řešení často používá tam, kde je na jedné stěně více dveří nebo kde by klasické zárubně narušovaly čistou architekturu prostoru. Ještě výraznějšího efektu dosahují dveře vedené téměř od podlahy ke stropu. Místnost opticky prodlouží a dveřní otvor pak působí spíš jako architektonický průchod než běžné dveře.
Barva dveří může pokračovat ze stěny
Bílá zůstává bezpečnou klasikou, ale dveře už nemusí tvořit kontrastní bílý obdélník uprostřed barevné stěny. Velmi dobře funguje natření dveří, zárubní a stěny stejným odstínem. Je to další pokračování trendu color drenching, při kterém jedna barva pokrývá více povrchů v místnosti. Výsledek může být překvapivě klidný, protože dveře opticky ustoupí a prostor není rozdělený tolika kontrastními liniemi.Vedle zemitých béžových a tlumených zelených se používají i hlubší odstíny modré, vínové nebo hnědé. Zatímco dřív bývaly barevné dveře spíš drobným akcentem, dnes mohou být součástí celé barevné koncepce místnosti.
Foto: Getty Images
Mat nahradil vysoký lesk
Výrazně lesklé povrchy zůstávají v některých interiérech zajímavým efektem, u dveří ale převažuje mat a jemně sametový vzhled. Lépe zapadá k přírodnímu dřevu, kameni, textiliím i tlumeným barvám, které nyní interiérům dominují. Praktickou výhodou kvalitních matných úprav může být také menší viditelnost otisků prstů. To má význam zvlášť u dveří, kterých se během dne dotýká celá domácnost mnohem častěji než většiny ostatního vybavení.
Sklo pouští světlo tam, kde chybí
Skleněné dveře se nevracejí jen v podobě velkých čirých tabulí. Stále častěji se objevuje žebrované, strukturované nebo lehce kouřové sklo, které světlo propustí, ale pohled skrz něj rozostří. Hodí se například mezi chodbou a obývacím pokojem, do pracovny nebo mezi kuchyň a další obytnou část. Především v bytech, kde některá místnost nemá dostatek denního světla, může takové řešení udělat překvapivě velký rozdíl. Žebrované sklo navíc přidává povrchu další strukturu a dobře zapadá k současné oblibě drážek, lamel a dalších reliéfních detailů.
Posuvné dveře pomáhají měnit dispozici během dne
Open space z našich domovů úplně nezmizel, jen už nechceme mít všechno otevřené neustále. Stále větší roli proto hrají dveře, které dokážou prostor podle potřeby spojit nebo oddělit. Velké posuvné dveře mohou během dne propojit kuchyň s obývacím pokojem a večer obě místnosti zase uzavřít. Dveře zajíždějící do stavebního pouzdra navíc nezabírají místo potřebné pro otevírání klasického křídla, což ocení hlavně menší byty.Je ale dobré myslet také na akustiku. Tam, kde potřebujete skutečně dobře oddělit ložnici, pracovnu nebo jiný klidový prostor, nemusí být každý posuvný systém stejně účinný jako klasické dveře.
Doporučujeme
reklama
Udržitelnost není jen otázka materiálu
U dveří, které mají v interiéru zůstat desetiletí, dává stále větší smysl sledovat nejen vzhled, ale také původ materiálů, možnost oprav, odolnost povrchu a zdravotní nezávadnost použitých materiálů. Právě dlouhá životnost je nakonec jednou z nejpraktičtějších podob udržitelnosti. Při výběru proto není špatné zajímat se o nezávislé certifikace, složení povrchových úprav nebo způsob výroby. Dveře se totiž na rozdíl od polštáře nebo lampy nemění každou sezonu a módní efekt by neměl být jediným kritériem.
