V elegantním milánském domě z počátku 20. století, který byl po válce přestavěn, vznikl interiér, kde se historie nepotlačuje, ale naopak stává součástí nového bydlení. Studio Lascia la Scia ponechalo původní dispozici téměř beze změn, zachránilo cennou cementovou dlažbu a jednotlivým místnostem dalo výraznou barevnou identitu. Výsledkem je byt, který působí současně, ale neztratil nic ze svého charakteru.
Při rekonstrukci se architekti nesnažili byt předělat od základů. Soustředili se spíš na několik přesných zásahů, které měly zlepšit každodenní fungování prostoru. Koupelna s oknem zůstala na původním místě, nově ale nabídla větší sprchový kout. Kuchyň se naopak rozšířila do prostoru prosvětlené chodby a díky tomu získala víc místa i přirozeného světla.
Největší překvapení čekalo během prací v obývacím pokoji. Pod novějšími vrstvami se objevila původní cementová dlažba, která se v domě dochovala z dřívějšího období. Některé části byly bohužel poškozené, takže nestačilo povrch jen očistit.Celou podlahu bylo nutné rozebrat a znovu položit. Ještě složitější bylo doplnění chybějících kusů. Studio hledalo totožné cementové dlaždice, aby opravená místa nenarušovala původní charakter podlahy. Díky tomu dnes obývací pokoj působí, jako by dlažba nikdy nezmizela, a zachovává jednu z nejvýraznějších stop historie bytu.
Každý pokoj dostal vlastní barvu
Přirozené světlo se stalo výchozím bodem pro barevné řešení celého interiéru. Místo bezpečné palety světlých neutrálních tónů architekti sáhli po sytých odstínech, které jednotlivým místnostem dávají vlastní atmosféru. Přesto byt nepůsobí roztříštěně. Barevnost propojuje kombinace materiálů, nábytku vyrobeného na míru a starších kousků, které byly pro projekt pečlivě vybrány. V kuchyni vzniklo výrazné jídelní zákoutí s hořčicově žlutou sametovou lavicí a černým mramorovým stolem. Koupelna je mnohem dramatičtější. Černé prvky se tu potkávají s mosaznými povrchy a zaoblenou sprchou, která do jinak poměrně výrazného prostoru přináší měkčí linie.
Jinou náladu má ložnice, kterou obklopuje hluboký odstín modré. Výraznou plochu doplňuje šatní skříň pokrytá tapetou, jejíž jemný historizující motiv vytváří zajímavý kontrast k současnému barevnému řešení. Právě kombinace starého a nového se opakuje v celém bytě. Nový nábytek stojí vedle zachráněných nebo znovu využitých kusů a původní materiály nejsou skryté pod novými povrchy.
Domov jako „třetí kůže“
Za návrhem stojí milánské studio Lascia la Scia, které v roce 2011 založily architektky Chiara Sangalli, Laura Berni, Valentina Crepaldi, Carola Davì a Silvia Pilotti. Ve své práci se dlouhodobě soustředí na obnovu existujících prvků, práci s materiály a barvami i na interiéry navržené podle konkrétních lidí, kteří je budou používat. Domov architektky popisují jako jakousi „třetí kůži“ člověka, tedy místo, které má odpovídat jeho potřebám, osobnosti i způsobu života. Milánský byt je přesně takovým příkladem. Místo aby při rekonstrukci zmizely jeho starší vrstvy, dostaly nový význam a prostor vedle odvážnější současné barevnosti.
Zdroj: autorský článek, Studio Lascia la Scia, Thus newswire
Galerie: Pod podlahou našli poklad. Rekonstrukce barevného milánského bytu zachránila původní cementové dlaždice
