Devadesátky přinesly do českých domácností záplavu barev, nového nábytku a doplňků, po kterých jsme dříve mohli jen toužit. V obývacích pokojích kralovaly mohutné sedačky, na stěnách visely plakáty z Brava a na zahradách nesměly chybět bílé plastové židle. Některé trendy dnes vyvolávají úsměv, jiné se nenápadně vracejí. A možná zjistíte, že něco z tehdejšího vybavení máte doma dodnes.
Po roce 1989 se české bydlení začalo rychle měnit. Obchody nabídly nové materiály, barvy i nábytek ze zahraničí a lidé si konečně mohli zařídit domov podle vlastních představ. Jenže po letech omezeného výběru jsme občas chtěli všechno najednou. Vedle tmavých obývacích stěn se objevovaly kožené sedací soupravy, umělé květiny, zdobené záclony nebo dekorace z exotických zemí. A kdo chtěl dát najevo, že se mu daří, mohl si postavit dům s věžičkou, sloupky a balustrádou. Takzvané podnikatelské baroko se stalo jedním ze symbolů porevolučního bydlení.
Typický český obývák devadesátých let často kombinoval masivní nábytek v tmavě hnědých odstínech s výraznou sedací soupravou. Velké oblibě se těšil takzvaný holandský nábytek, kožené pohovky i vitríny plné porcelánu. Na podlahách ležely koberce a okna zdobily krajkové záclony s bohatě nařasenými závěsy. Barvami jsme rozhodně nešetřili. Stěny dostávaly meruňkovou, lososovou, světle modrou nebo zelenou. V kuchyních se objevovaly obklady s obrázky ovoce a květin, v koupelnách dekorativní pásky a výrazné vzory. Samostatnou kapitolou byly plastové doplňky. Bílé zahradní židle a stoly se staly téměř povinnou výbavou teras a balkonů. Uvnitř domácností zase přibývaly plastové organizéry, umělé květiny nebo dekorativní ovoce. Proměnily se také dětské pokoje. Na stěnách visely plakáty hudebních hvězd a přibývaly počítačové stolky. V roce 1991 navíc otevřela v Praze první IKEA, která českým zákazníkům představila další možnosti zařizování domácnosti.
Foto: Shutterstock
Meruňkových stěn se nebojte. Klidně je použijte i dnes.
Co z devadesátek funguje i dnes?
Přestože bychom si některé tehdejší kombinace už domů nepořídili, několik nápadů stojí za druhou šanci. A dobře zapadají i do současné obliby retro prvků a osobitých interiérů.
Barevné stěny a výrazné doplňky: Po letech převahy bílé a šedé se do interiérů vracejí sytější odstíny. Nemusíte hned vymalovat celý pokoj meruňkovou. Zkuste barevné křeslo, lampu nebo jednu výraznou stěnu.
Pohodlné, velkorysé sedačky: Mohutné kožené soupravy bývaly symbolem luxusu. Dnes oceníme především jejich pohodlí. Moderní varianty mají měkčí tvary, příjemnější materiály a často i praktičtější rozměry.
Tmavé dřevo: Nábytek v hnědých odstínech nemusí působit těžkopádně. Zachovalá komoda nebo vitrína může krásně vyniknout vedle světlých stěn a jednoduchého současného vybavení. Zvlášť pokud jde o kvalitní kus, který stačí jen citlivě opravit.
Výrazné vzory a dekorace: Pruhy, geometrické motivy nebo barevné sklo dokážou oživit i minimalistický byt. Podobně fungují zajímavé stolní lampy, keramika a předměty z druhé ruky. Důležité je vybrat několik oblíbených kousků, nikoli zaplnit každou polici.
Praktické úložné prostory: Devadesátky přinesly do domácností také nové spotřebiče, počítače a s nimi i potřebu dalších skříněk a pracovních koutů. Dobře promyšlené úložné prostory a místo pro práci potřebujeme dodnes, jen je umíme lépe začlenit do interiéru.
Současné retro bydlení neznamená návrat celého obýváku do roku 1995. Mnohem zajímavější je spojit starší nábytek s moderními prvky a ponechat si jen to, co má skutečnou hodnotu nebo osobní příběh. Pokud tedy máte po rodičích zachovalou komodu, kvalitní křeslo nebo zajímavou lampu, nemusíte se jich zbavovat jen proto, že vyšly z módy. Zkuste popřemýšlet nad novým potahem, jinými úchyty nebo lepším umístěním.
Zdroj: autorský text, familyhandyman.com
Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?
