Znáte tradiční české pověry? U nás v ně věří na 72 procent lidí, a to není zrovna málo. Které z nich přináší štěstí a co naopak přitahuje smůlu? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, kolik toho znáte.
Lidové pověry nás provází už po staletí. Vznikaly z touhy lidí vysvětlit si svět kolem sebe, ochránit se před neštěstím nebo si přivolat štěstí. Přestože dnes žijeme v moderní době plné technologií a víme to, co lidé dřív nevěděli, stále přežívají. Často ani nevíme proč, ale pro jistotu raději zaklepeme, abychom něco nezakřikli a nekřížíme skleničky při přípitku, protože nechceme, aby někdo zemřel. Ale proč vlastně pověry vznikly? Odpověď není až tak složitá. Hlavně z přirozeného lidského strachu z neznámého. Lidé si neuměli vysvětlit různé přírodní jevy nebo neštěstí a hledali různá „znamení“. Z toho postupně vznikaly zvyky a rituály, které měly buď ochránit před smůlou, nebo naopak přinést štěstí. Jednou z nejznámějších je dozajista ta o černé kočce, která přeběhne přes cestu. Tato pověra pochází ze středověku, kdy byly černé kočky považovány za společníky čarodějnic. Mezi další oblíbené mýty patří třeba ta o rozsypané soli. Sůl byla kdysi velmi vzácná a drahá, takže její ztráta znamenala velkou škodu. Z toho vznikla pověra, že rozsypaná sůl přinese hádku nebo neštěstí. Je potřeba špetku hodit přes levé rameno, abyste smůlu odvrátili.
Některé mýty se týkají různých svátků v roce, například Vánoc. Na Nový rok by se například nemělo nic vynášet z domu, abyste si nevynesli štěstí. V den svatby zase platí, že nevěsta nemá vidět ženicha dřív než ve stavební den, aby jim to nepřineslo smůlu. Také se nemá podílet na přípravě svatebních koláčků, pokud nechce mít uplakané děti. I když se dnes málokdo bojí, že ho stihne sedm let neštěstí kvůli rozbitému zrcadlu, mnohé pověry stále žijí, a právě teď je ten správný čas prověřit, jestli je znáte.
