Když v létě prší a stužky vody pomalu stékají po střechách, jen málokomu by se nevybavila legendární hláška: „Chčije a chčije,“ dědy Komárka. Film Na samotě u lesa patří ke zlatému fondu české kinematografie a dodnes baví. Režisérská dvojice Jiří Menzel a Zdeněk Svěrák (ten spolu s Ladislavem Smoljakem napsal i scénář) zde spojila to nejlepší z českého humoru, svérázného venkova a jemné satiry v podobě touhy po trošku sobeckém vlastnictví chalupy, které ale nakonec má úplně jiný závěr. Hlavní roli dědy Komárka, který „po chalupě netouží“ a přesto se z ní pořád nechce odstěhovat, si zahrál nezapomenutelný Josef Kemr. Ale nebylo to jen tak. Kvůli roli se musel naučit sekat kosou, aby ji vůbec dostal. Z filmu se stala nejen kultovní komedie, ale i sbírka legendárních hlášek. Každý si vybaví: „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou“. Možná trochu překvapující, protože z filmu to tak nevypadá, je to, že natáčení probíhalo na dosti místech. Chalupa byla poblíž Radešic kousek od Prčic a na Svatém Janu v okrese Příbram zase pohřeb a rvačka v hospodě. Mlýn rodiny Zvonových najdete v obci Rabyně – Nedvězí. Celkově se nejvíc natáčelo na Benešovsku a v okolí Sedlčan. Film získal několik ocenění, například Stříbrný Hugo v roce 1976, Čestné uznání Mezinárodní federace filmového tisku 1976, Cena za režii ve filmu v roce 1977.
