Nelijte vodu z vařené rýže do odpadu. Využijete ji jako hnojivo, tonikum i domácí čistič

Rýžová voda, tedy tekutina, která zůstane po uvaření nebo propláchnutí rýže, obsahuje škroby, minerály i stopové vitaminy z obalových vrstev zrn. V kuchyni ji využijete jako zahušťovadlo do polévek, omáček nebo vývarů. Díky přirozenému obsahu škrobu dodá pokrmům jemnější texturu a vy už nemusíte přidávat mouku. V některých kulturách se z rýžové vody vaří lehce stravitelný pokrm zvaný „kanji“, ideální pro nemocné nebo malé děti. Také ji lze použít místo běžné vody při přípravě těsta, například na placky nebo chleba. Těsto bude vláčnější a lépe se spojí. 

Ani po použití v kuchyni ale rýžová voda nekončí. Na zahradě poslouží jako mírné hnojivo. Zředěná voda z vařené rýže podpoří růst pokojových rostlin, bylinek i zeleniny. Ocení ji zejména půdní mikroorganismy, které díky obsahu cukrů a škrobů v rýžové vodě prosperují a zlepšují kvalitu půdy. Důležité je ale používat vodu nesolenou. Solené zbytky rostlinám spíš uškodí.

Přírodní kosmetika i pomocník při úklidu

V tradiční asijské péči o pleť a vlasy má rýžová voda své místo po staletí. Mnoho žen ji používá jako oplach na vlasy. Pomáhá je zjemnit, dodat jim lesk a údajně také podporuje růst. Podobně může fungovat i jako tonikum na obličej, protože má osvěžující a mírně stahující účinky. Zvlášť ceněná je fermentovaná verze rýžové vody, která se nechá několik dní odstát při pokojové teplotě. Její účinky bývají intenzivnější, ovšem je třeba ji skladovat opatrně a včas spotřebovat, aby nezačala nepříjemně zapáchat. Rýžovou vodu využijete i prakticky, například při úklidu. Lze s ní například mýt nádobí, protože jemný škrob na sebe váže mastnotu a nečistoty. V některých domácnostech poslouží k leštění skla a zrcadel. Její přírodní složení z ní dělá šetrnou a levnou alternativu běžných čisticích prostředků.

Rýžovou vodu skladujte správně

Pokud rýži před vařením proplachujete, první voda může obsahovat nečistoty, prach nebo zbytky pesticidů. Ta je vhodná spíš pro úklid nebo rostliny. Druhé a třetí slití už bývá čistší a vhodnější i pro kosmetické nebo kuchyňské použití. Uchovávejte ji v lednici a spotřebujte ideálně do tří až čtyř dnů. Pro fermentaci nechte rýžovou vodu stát při pokojové teplotě přibližně 24 až 48 hodin. Pokud však začne nějak páchnout, už jí nepoužívejte.  Rýžová voda není zázračný všelék, ale v domácnosti najde hned několik praktických využití, která šetří peníze, odpad i životní prostředí. Zkuste ji příště nevylévat. V jedné sklenici může být víc, než se na první pohled zdá.

Zdroj: kimchimari.com, timesofindia.indiatimes.com