Když klient poprvé uvidí vizualizaci svého nového interiéru, většinou to bývá láska na první pohled. Dokonalé světlo, čisté linie, precizní detaily. Obrázek, který slibuje domov snů. Jenže právě tady se často láme chleba. Architekti upozorňují, že mezi vizualizací a výsledkem může být propast, která se dá překlenout jen zkušenostmi, trpělivostí a spoluprací od začátku až do konce.
Krásná vizualizace je skvělý start. Pomáhá představit si, jak bude prostor působit, jak se v něm bude žít. Ale jak říká Danica Fleischerová z architektonického a designového studia FLEDES, právě vizualizace může být i největší pastí. „Nejčastější problém je, že návrh vypadá skvěle na monitoru, ale v praxi je špatně realizovatelný. Typickým příkladem je třeba knihovna z příliš slabého materiálu s vestavěným akváriem uprostřed. Na obrázku nádhera, ale konstrukčně to prostě nejde,“ vysvětluje. Podle architektů je proto klíčové, aby návrh vznikal s ohledem na reálné možnosti materiálů, technologií a rozpočtu. Estetika by nikdy neměla převažovat nad funkčností. Jinak se může stát, že dům nebo byt sice působí vizuálně působivě, ale žít se v něm příliš nedá.
Jedním z nejčastějších omylů bývá práce se světlem. Vizualizace často ukazuje dokonalou atmosféru, měkké, teplé světlo dopadající přesně tam, kam má. „Jenže realita často už tak dokonalá být nemusí. Při vizualizaci je nutné respektovat světovou stranu, na kterou je konkrétní místnost bytu či domu orientována. Vliv také může mít okolní výstavba či vzrostlé stromy, které mohou přístup světla a tím i celkovou atmosféru interiéru ovlivnit,“ doplňuje Jiří Fleischer z FLEDESu. Zkušený architekt proto do návrhu zapojuje nejen design, ale i fyziku prostoru, práci s přirozeným světlem, umělým osvětlením, odrazy či barvami stěn. Právě to rozhoduje o tom, zda bude prostor působit harmonicky i v běžném provozu, nejen na obrázku.
Každý architekt má zkušenosti s momenty, kdy návrh nefungoval tak, jak měl. A právě z nich se rodí nejcennější ponaučení. „Typickým příkladem je otevírání dveří na WC, když se otevřou dovnitř, případně ještě proti umyvadlu, tak se tam člověk sotva protáhne. Na výkresu to vypadá v pořádku, ale v praxi je to nepoužitelné,“ říká Jiří Fleischer. A podobných „chuťovek“ je podle architektů víc, například zásuvky umístěné v místech, kam se nedá dostat, kuchyně bez logické návaznosti zón (mytí, vaření, skladování), nedostatek prostoru kolem dveří a oken nebo návrh nábytku, který nelze smontovat kvůli špatným rozměrům. „Proto je důležité dívat se na návrhy nejen očima estetiky, ale hlavně funkčnosti. Interiér domu nebo bytu se musí žít, nejen obdivovat na obrázku,“ dodává Fleischerová. Podle architektů je nejspolehlivější cestou k úspěchu propojení návrhu s realizací. „Pokud máme možnost být u celé stavby, dokážeme reagovat na každou situaci a přizpůsobit návrh realitě,“ vysvětluje Jiří Fleischer. Díky tomu může architekt upravovat detaily přímo na místě od výšky parapetů po barevnost spár. Zákazník tak dostane nejen krásný návrh, ale i skutečný domov, který vypadá a funguje tak, jak si přál.
Zdroj: fledes.cz
fledes.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
