S příchodem chladných dnů se většina z nás těší na chvíli, kdy škrtneme zápalkou a domovem se rozlije uklidňující praskání ohně a hřejivé teplo. Pokud topíte v krbových kamnech nebo stylovém otevřeném krbu, jistě víte, že není polínko jako polínko. Tradiční sázkou na jistotu bývají dub a buk. Věděli jste ale, že na českém trhu existuje tajný šampion, který je poráží ve výhřevnosti, a přitom vás může vyjít levněji? Seznamte se s habrem.
Když se venku ochladí, máloco se vyrovná příjemnému teplu z krbových kamen. Jenže není poleno jako poleno. Některé dřevo rychle vzplane a za chvíli shoří, jiné udržuje žhavé uhlíky dlouhé hodiny. Mezi osvědčenou klasiku patří buk a dub, ale pokud chcete vyzkoušet něco jiného, poohlédněte se po habru. V českých lesích není tak rozšířený jako buk, přesto má jako palivo výborné vlastnosti.
Habr může překvapit i ty, kteří nedají dopustit na buk
Habr patří mezi nejhustší tuzemské dřeviny. Díky tomu poskytuje při stejném objemu zpravidla více energie než buk nebo dub. Hoří poměrně klidně, vytváří dlouhotrvající žhavé uhlíky a nemusíte tak často přikládat. Je ale dobré vědět, že vyšší hustota automaticky neznamená výrazně vyšší výhřevnost každého kilogramu dřeva. Rozdíly mezi jednotlivými druhy jsou při stejné vlhkosti poměrně malé. Habr má výhodu především v tom, že se do stejného objemu vejde více dřevní hmoty. A co cena? Samostatně prodávaný habr nemusí být levnější než buk. Zajímavou možností však bývají směsi tvrdých listnáčů, ve kterých se vedle habru objevuje také jasan, javor nebo dub. Někteří prodejci je nabízejí za mnohem příznivější cenu než čistý buk. Při nákupu se proto vyplatí zeptat, jaké dřeviny směs obsahuje. Pokud vám prodejce nabídne tvrdé dřevo za dobrou cenu, může jít o rozumnou volbu pro pravidelné vytápění.
Pozor na prostorové metry. Stejná cena nemusí znamenat stejné množství dřeva
Při porovnávání nabídek se nesoustřeďte pouze na částku uvedenou v ceníku. Důležité je také to, zda kupujete prostorový metr sypaný (PRMs), nebo prostorový metr rovnaný (PRMr). U sypaného metru prodejce polena volně nasype do prostoru o objemu jednoho metru krychlového. Mezi jednotlivými kusy tak zůstává poměrně hodně vzduchu. U rovnaného metru naopak dřevo úhledně naskládá, takže stejné množství prostoru obsahuje více samotného dřeva. Proto nemůžete ceny obou jednotek přímo porovnávat. Pokud jeden prodejce nabízí dřevo za 1 600 Kč za sypaný metr a druhý za 2 000 Kč za rovnaný, nemusí být první nabídka výhodnější. Zajímejte se také o délku polen, jejich vlhkost a cenu dopravy. Vyplatí se zjistit, zda kupujete čerstvé dřevo, nebo už připravené k topení. Levnější mokré dřevo totiž může znamenat, že si na první zatopení počkáte ještě několik měsíců.
Foto: Dimìtar Nàydenov/Commons Wikimedia
Suché dřevo hřeje lépe. Jak dlouho musí habr schnout?
Ani kvalitní habr vám příliš neposlouží, pokud ho přiložíte do kamen mokrý. Část energie se místo vytápění místnosti spotřebuje na odpařování vody. Oheň pak více kouří, hůře hoří a v kamnech i komíně se mohou rychleji usazovat saze a dehet. Habr patří mezi husté dřeviny, proto potřebuje dostatek času na vyschnutí. Podle velikosti polen a podmínek skladování to může trvat přibližně jeden až dva roky, někdy i déle. Nespoléhejte se ale jen na kalendář. Pro topení by dřevo mělo mít vlhkost nejvýše 20 %. Čerstvé dřevo je nejlepší co nejdříve naštípat a uložit na dobře větrané místo. Polena skládejte na palety nebo jiné podložky, aby neležela přímo na zemi. Shora je chraňte před deštěm, ale po stranách nechte proudit vzduch. Uzavřená nevětraná kůlna nebo hromada zakrytá igelitem ze všech stran vysychání příliš nepomůže. A jak poznáte, že už můžete zatopit? Suchá polena bývají lehčí, na čelech mohou mít praskliny a při poklepání často vydávají jasnější zvuk. Jsou to ale jen orientační známky. Největší jistotu získáte s vlhkoměrem. Poleno čerstvě rozštípněte a vlhkost změřte na odkryté vnitřní ploše.
Habr rozhodně není jedinou dobrou volbou. Buk hoří rovnoměrně, dobře vytváří žhavé uhlíky a hodí se pro pravidelné vytápění. Podobně poslouží dub, který je také hustý a při správném vysušení poskytuje dlouhotrvající teplo. Bříza se zase snadno zapaluje a potěší příjemným plamenem. Je vhodná pro občasné zatopení i běžný provoz kamen, jen obvykle odhoří rychleji než hustší tvrdé dřeviny. A co smrk nebo borovice? Přestože se často doporučují hlavně na zátop, můžete jimi i běžně topit, pokud to výrobce kamen umožňuje. Rychle se rozhoří a dobře předávají teplo, ale budete muset častěji přikládat. Na stejný objem totiž obsahují méně dřevní hmoty než habr nebo buk. Při výběru proto nemusíte hledat jediného vítěze. Pro dlouhé večery u kamen se hodí husté tvrdé dřevo, pro rychlé roztopení zase lehčí polena. Nejlepší službu vám nakonec udělá takové palivo, které odpovídá vašim kamnům, je správně vysušené a pořídíte ho za rozumnou cenu.
Zdroj: autorský text, ivron.cz, ireceptar.cz
Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?
