Staré kufry mají kouzlo, které novému nábytku často chybí. Odřené rohy, kožené madlo nebo zažloutlá podšívka vyprávějí vlastní příběh, zároveň ale kufr většinou jen zabírá místo na půdě. Přidáním čtyř nohou z něj přitom snadno vznikne odkládací stolek s úložným prostorem, který se hodí vedle pohovky, postele i do předsíně.
Samotný postup není složitý, nestačí však nohy bez rozmyslu přišroubovat do tenkého dna. Aby byl stolek stabilní a časem se neprohýbal, vyplatí se kufr zevnitř zpevnit překližkou.
Nejlépe se pracuje s pevným kufrem, který drží tvar, dobře se zavírá a nemá uvolněné panty. Drobné škrábance nebo zašlé kování nevadí, dodávají mu charakter. Problémem je naopak popraskané dno, silně napadené dřevo nebo zatuchlý zápach, kterého se nedaří zbavit. Kufr nejprve důkladně vysajte a očistěte podle materiálu. Kožený povrch otřete jemně navlhčeným hadříkem a následně ošetřete přípravkem na kůži. Vinyl či plast obvykle snesou vodu s trochou jemného čisticího prostředku. Textilní potah raději jen vykartáčujte nebo vyčistěte lokálně, aby se promočením nezkroutil. Původní patinu nemusíte odstraňovat. Cílem není, aby kufr vypadal jako nový, ale aby byl čistý, pevný a bezpečný pro další používání.
Foto: ChatGPT
Co budete potřebovat:
starý kufr,
čtyři nábytkové nohy,
překližkovou desku silnou přibližně 12 až 18 mm,
tužku, metr a přímočarou pilu,
vrtačku a vrtáky, šrouby nebo průchozí šrouby s podložkami a maticemi,
brusný papír,
případně barvu, lak nebo vosk na nohy.
Výšku nohou volte podle budoucího využití. Vedle sedačky by měl stolek končit přibližně v úrovni sedáku nebo područek, u postele poblíž horní hrany matrace. Lehké kovové nohy podpoří industriální vzhled, zkosené dřevěné modely připomenou polovinu minulého století.
Foto: ChatGPT
Zpevnění dna je nejdůležitější částí
Položte kufr na překližku a obkreslete vnitřní rozměr jeho spodní části. Desku vyřízněte tak, aby se vešla dovnitř co nejpřesněji. Hrany zabruste a vyzkoušejte, zda kufr stále bez problémů zavřete. Překližka rozloží zatížení na větší plochu a zabrání tomu, aby šrouby časem protrhly tenké dno. U velmi pevného dřevěného kufru by teoreticky nebyla nutná, bezpečnější je však použít ji téměř vždy, zvlášť když chcete do stolku ukládat knihy nebo na něj pokládat lampu. Nohy si rozložte na spodní straně kufru a zkontrolujte, zda jsou všechny stejně daleko od okrajů. Neměly by být příliš blízko středu, jinak bude stolek vratký. Zároveň ponechte dost místa, aby vrtání nepoškodilo kovové lišty, zámky nebo panty. Otvory vyvrtejte skrz dno kufru i vloženou překližku. Nejpevnější spoj vytvoří průchozí šrouby doplněné velkými podložkami a maticemi. U nohou s montážními destičkami se řiďte jejich konstrukcí a použijte spojovací materiál odpovídající tloušťce desky. Po dotažení stolek postavte na rovnou podlahu a zkuste s ním jemně zahýbat. Jestliže se kýve, zkontrolujte dotažení spojů a délku jednotlivých nohou. Na spodní konce můžete přidat plstěné podložky, které ochrání podlahu a pomohou vyrovnat drobné nerovnosti.
Doporučujeme
reklama
Starý vzhled můžete zachovat, nebo kufr proměnit
Dobře zachovalý kufr často žádnou další úpravu nepotřebuje. Stačí ošetřit povrch a zvolit nohy, které se k němu hodí. Zašlý nebo méně zajímavý kus lze natřít, potáhnout látkou či ozdobit tapetou. U výrazného vintage kufru ale bývá lepší zachovat původní kovové přezky, štítky a drobné nedokonalosti. Vnitřní prostor poslouží k ukládání dek, časopisů, kabelů nebo sezonních dekorací. Často používané věci dovnitř dávejte jen tehdy, když lze víko pohodlně otevřít i na místě, kde stolek stojí.
Na měkký textilní kufr není praktické pokládat sklenice přímo. Pomůže pevný tác nebo tenká skleněná deska se zabroušenými hranami, která vytvoří rovnou a snadno omyvatelnou plochu. Sklo by mělo být zhotovené na míru a opatřené průhlednými protiskluzovými podložkami. Hotový stolek používejte jako lehký odkládací nábytek, nikoli jako stoličku. Jeho nosnost závisí na stavu kufru, zpevnění dna i způsobu připevnění nohou. Rozumné zatížení rozhodne o tom, zda originální kus vydrží několik měsíců, nebo další dlouhé roky.
Zdroj: autorský článek
Marianne Talk s kadeřníkem Michalem Zapomělem: Loučil jsem se se životem, ale stal se zázrak