Když se řekne menopauza, obvykle si představíme návaly horka, noční pocení nebo potíže se spánkem. Nové výzkumy ale ukazují, že to zdaleka není všechno. K významným změnám dochází i v mozku. Dobře známá „mlha v hlavě“ nám může nahánět strach, ve skutečnosti je ale symptomem změn, které nám můžou být jedině k dobru. A především: je dočasná.
„Vejdu do kuchyně a bezradně se po ní rozhlížím, protože si najednou nemůžu vzpomenout, co jsem tam chtěla. Někdy mi příšerně dlouho trvá, než najdu vhodná slova, abych vyjádřila vcelku jednoduché sdělení. A taky se už pořádně nedokážu soustředit na pracovní úkoly bez vypětí – dřív to rozhodně nevyžadovalo takové úsilí,“ stěžuje si dvaapadesátiletá Lenka. S fyzickými potížemi tak nějak počítala, ale tohle ji trochu vyvedlo z míry.
Dlouho se předpokládalo, že menopauza je etapa spojená především s vyhasínající reprodukční schopností vaječníků. Tak za prvé – není to etapa. Samotná menopauza označuje prostě chvíli, kdy se rok nedostavila menstruace. Je to tedy de facto jen jediný den, ne období.
Důležité je, k čemu v těle dochází před ní, tedy v období perimenopauzy neboli přechodu, a následně v postmenopauze. Vlivem kolísání hormonů a změny jejich hladiny se mění nejen fyzická stavba našeho těla, ale i fungování mozku. Dobrá zpráva? Stejně jako mlha v přírodě, i ta mozková se jednou rozplyne. Přechod rozhodně nevede k trvalému snížení rozumových schopností – mozek ale prochází etapou přestavby, během níž se učí fungovat v nových hormonálních podmínkách.
Hlavní roli v tomto procesu hraje estrogen – přesněji řečeno důsledky jeho klesající hladiny. Jak vysvětluje psycholožka a průvodkyně přechodem Klára Trávníčková, ve skutečnosti nejde o jediný hormon, ale o celou skupinu. „Konkrétně o estradiol, estron a estriol. Estradiol produkují vaječníky, je ze všech tří nejsilnější a v produktivním věku nejhojnější. Dá se nazvat hlavním šéfem mozkové regulace: chrání mozkové buňky před poškozením a stárnutím, podporuje jejich růst, plasticitu i komunikaci mezi neurony. Zásadně ovlivňuje také serotonin, který nám pomáhá udržet stabilní náladu a funguje jako naše interní antidepresivum. A přispívá i k efektivnímu využívání glukózy jako paliva pro mozek,“ vysvětluje odbornice, která v rámci svého projektu oprisedoboure.cz pomáhá ženám přijmout a pochopit přirozené změny spojené s menopauzou.
Po menopauze přebírá pomyslné hormonální žezlo estron a oblasti mozku citlivé na pokles estradiolu začínají vysílat různé signály. „Hypotalamus reguluje tělesnou teplotu, amygdala řídí emoční reakce a hippocampus pečuje o paměť. Právě tyto oblasti začnou vlivem hormonálních výkyvů pracovat jinak,“ popisuje Trávníčková. Kolísání a postupný pokles estradiolu tak může ovlivnit paměť, koncentraci, emoční stabilitu i schopnost zvládat stres.
Výzkumy navíc naznačují, že vyšší hladiny estrogenů podporují empatii, sociální citlivost a porozumění druhým. „Estrogeny tlumí agresivní reakce a aktivují mozková centra pro odměnu spojená se sociální interakcí. Některé ženy v plodném věku si uvědomují, že kolem ovulace, kdy stoupá estradiol, bývají vstřícnější a empatičtější,“ poznamenává průvodkyně přechodem. Není div, že jeho pokles v období perimenopauzy pak může způsobit doslova emocionální bouři.
Dejte mi pokoj
Řada žen se najednou cítí jako tlakový hrnec těsně před výbuchem. Jemněji řečeno: pozorují u sebe zvýšenou podrážděnost, netrpělivost nebo prudší emoční reakce. Podle Kláry Trávníčkové za tím stojí nejen biologické, ale i psychologické faktory. „Kolísání a následný pokles hladiny estrogenů má přímý vliv na oblasti mozku, které regulují emoce, ale také schopnost snášet stres. To jde ruku v ruce s tím, že přechod vynáší do popředí naše vlastní potřeby. Začínáme si více uvědomovat své hranice a jsme citlivější na jejich překračování. Prostě víc vnímáme, co je pro nás dobré a co už ne.“ Navenek to může vypadat tak, že věci, které žena dříve tolerovala bez většího odporu, začnou být najednou nesnesitelné.
Ne proto, že by byla „hysterická“ (tohle slovo prosím pojďme z civilizovaného slovníku vyškrtnout), ale protože už nechce své potřeby automaticky odsouvat na druhou kolej. Připočtěme k tomu chronickou únavu, nespavost a návaly horka a je jasné, že zásoba tolerance se ztenčuje, až dojde úplně. „Výsledkem tohoto koktejlu vlivů je to, že skutečně máme méně trpělivosti a okolí může získat dojem, že ‚zničehonic‘ reagujeme podrážděně na věci, které nám dříve nevadily. Ale ono to zdaleka není zničehonic. Chtěla bych vidět kohokoli, kdo celé týdny nespí, každou chvíli je mu nesnesitelné horko a cítí silné vyčerpání – a přitom všem má skvělou náladu a trpělivě odpovídá, když se ho dospívající dítě po padesáté zeptá, kde má ponožky,“ poznamenává odbornice.
Jedním z nejčastějších příznaků perimenopauzy je mozková mlha. Mnoho žen se potýká s obtížemi při soustředění, hůře si vybavují slova, zapomínají nebo mají pocit mentálního zpomalení. Naštěstí jsou tyto změny, stejně jako přechod sám, přechodné. Výzkumný tým italskoamerické neurovědkyně Lisy Mosconi, autorky knihy Mozek v menopauze, pomocí zobrazovacích metod prokázal, že během přechodu skutečně dochází ke změnám v mozkové energetice, struktuře i propojení některých oblastí. Nejzřetelněji se tyto změny projevují v období perimenopauzy – v letech těsně před poslední menstruací – a krátce po menopauze. Kognitivní potíže v této fázi přiznává až 60 procent žen. Vedle hormonů hrají důležitou roli také poruchy spánku, noční pocení a zvýšená míra stresu, které mozek dlouhodobě zatěžují.
Výzkum Lisy Mosconi ukazuje, že většina popsaných změn představuje adaptační proces. Po menopauze se mozek postupně stabilizuje, organismus se novým hladinám hormonů přizpůsobí. „Metabolická aktivita mozku, tedy jeho schopnost využívat glukózu jako palivo, se v dlouhodobé studii po menopauze opět zvýšila – zejména ve frontálním laloku, který je zodpovědný za myšlení a schopnost multitaskingu,“ komentuje výzkum Trávníčková. Odborníci proto dnes o menopauze hovoří spíše jako o období neurologické přestavby než úpadku.
Pohyb, spánek, relax
Dosud nepříliš objasněným faktem je, že ženy tvoří téměř dvě třetiny pacientů s Alzheimerovou chorobou. Částečně je to jistě způsobeno tím, že prostě žijí déle, to však pravděpodobně není jediným důvodem rozdílů mezi pohlavími. Výzkumníci se proto v posledních letech intenzivně zabývají otázkou, zda s vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění nějak souvisejí hormonální změny během přechodu.
Jedním z faktorů může být zmiňovaná ztráta ochranného účinku estrogenů na mozkové buňky. Některé vědecké studie zaznamenaly během perimenopauzy u žen změny mozkového metabolismu a zvýšenou přítomnost biologických markerů spojovaných s Alzheimerovou chorobou. To ale podle expertů neznamená, že menopauza tuto nemoc způsobuje. Spíše může představovat období zvýšené zranitelnosti, zejména u žen s genetickými nebo dalšími rizikovými faktory.
Odborníci proto doporučují zaměřit se v tomto citlivém období na životní styl, který podporuje zdraví mozku: to znamená mít dostatek pravidelného pohybu, spánku, zdravých sociálních kontaktů a duševní aktivity.
Menopauza má ale i svou světlou stránku – a ženy, které tímto obdobím procházejí, o ní samy rády mluví. Jde o znovunalezený pocit svobody, příliv nové energie a úlevné zjištění, že nám je konečně jedno, co si o nás kdo pomyslí. Řada z nás se také vrací ke svým dávným zájmům nebo nachází nové.
„Znám ženy, které se v přechodu začaly věnovat malířství a vystavovat obrazy nebo úplně změnily svůj pracovní obor, založily vlastní firmu a pustily se do podnikání. Mým cílem je podporovat ženy právě v tom, aby hledaly, co nového jim přechod otevírá, a budovaly odvahu se do objevených příležitostí pustit,“ říká Klára Trávníčková.
Menopauza tak vlastně přináší jen jeden konec – každoměsíčního krvácení. A po něm většina z nás truchlit nebude… Ze všech ostatních hledisek jde spíše o začátek nové životní etapy, pro niž platí: jaký si to uděláš, takový to máš. „Jsem přesvědčená, že ženy v přechodu mohou být významnými hybatelkami změn, když se do své rostoucí síly, kterou bouře přechodu přináší, pořádně opřou,“ přitakává psycholožka.
Knižní tipy:
Mozek v menopauze: Mentální mlha, výpadky paměti, neklid, úzkost – Lisa Mosconi vám vysvětlí, kde se berou, a vysvětlí, co se děje s vaším mozkem v období perimenopauzy. A především vás uklidní, že všechny změny jsou jen dočasné.
Žena v ohni: Základní tezí této knihy je: nemusíte trpět. Proti nejběžnějším symptomům přechodu se dnes už dá efektivně bojovat, a perimenopauzu si můžeme dokonce i užít. Je to totiž šance začít jinak a lépe.
Článek vyšel v časopise Marianne, redakčně upraveno.
Článek vyšel pod původním titulkem „Mlha v hlavě, bouře v těle“ v časopise Marianne 08/2026. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
.jpg)
