Někdy souhlasíme s něžnostmi, ačkoli nás zrovna nežene touha. Zkrátka chceme partnera potěšit a být mu nablízku. Jestliže se jedná o upřímné a svobodné rozhodnutí, může do vztahu přinést samá pozitiva. Například posílit vzájemnou blízkost.
Kanadská studie zjistila, že lidé, kterým záleželo na potřebách partnera, častěji v posteli kývli, ačkoli sami neměli chuť. U obou pak ale data prokázala vyšší míru partnerské spokojenosti. Další výzkum zase ukázal, co je důvodem k takovému souhlasu. Když je motivací snaha být partnerovi nablízku a udělat mu radost, může být i taková zkušenost pozitivní. Jinak tomu je v případě, kdy člověk souhlasí z pocitu viny, pod tlakem nebo ze strachu, že partnera zklame nebo že bude protějšek pod vlivem neuspokojené touhy zkrátka k nesnesení.
Psychologové upozorňují, že sex nemusí vždy začínat silnou sexuální touhou. Jeden z partnerů nemusí být v danou chvíli zvlášť vzrušený, přesto může chtít být druhému nablízku nebo mu dopřát něco příjemného. „Dlouhodobí partneři jen zřídka chtějí stejné množství sexu ve stejnou dobu,“ říká psycholožka a sexuální terapeutka Marianne Brandon. Očekávat, že se jejich touha bude vždy potkávat ve stejný okamžik, proto podle ní není realistické. Do hry navíc vstupují stres, nemoc, děti, práce, stárnutí nebo hormonální změny.
Ano z milosti
Mercy sex, čili sex z milosti, by za všech okolností měl být svobodnou volbou. „Nikdy by to však nemělo znamenat, že člověk musí překračovat vlastní hranice. Právě v tom vidím rozdíl mezi sexuální vstřícností a sexem z povinnosti. Pokud člověk souhlasí ze strachu, z pocitu viny nebo proto, aby předešel konfliktu, jde o jinou situaci. Stejně tak není v pořádku, pokud je k sexu tlačený nebo se při něm necítí dobře,“ vysvětluje Lucie Slováčková, odbornice na zdravou sexualitu z Růžového slona. Sex z milosti navíc podle ní nemusí znamenat pouze pohlavní styk. „Intimita může mít různé podoby a podstatné je, aby oba věděli, co chtějí a s čím jsou v danou chvíli spokojeni. I sexuální vstřícnost funguje jen tehdy, pokud ji člověk nabízí dobrovolně a bez pocitu, že musí něco obětovat,“ upřesňuje Slováčková.
Sexuální vstřícnost by ale neměla být za žádných okolností zneužitá. Fungující intimitaby měla vždy umožňovat říci „ne“, což potvrzují slova odbornice: „Odmítnutí sexu nemusí znamenat odmítnutí partnera ani nedostatek lásky nebo přitažlivosti. Důležité je, aby oba partneři dokázali respektovat hranice toho druhého a nemuseli se kvůli nim cítit provinile,“ popisuje Lucie Slováčková. Z jejích slov dále vyplývá, že pokud člověk sice nemá spontánní chuť, ale sám se rozhodne partnerovi vyjít vstříc, jde o jinou situaci než tehdy, když se bojí odmítnout nebo očekává nepříjemnou reakci.
Zdroj: autorský text, rozhovor s odbornicí na zdravou sexualitu Lucií Slováčkovou z Růžového slona, Pubmed
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme