Přejít k hlavnímu obsahu
Rodina a děti

Lighthouse rodičovství. Nový styl výchovy, kdy jste pro dítě jako maják, nikoli vrtulník, který omezuje

Nikdy jsme neměli tolik informací o výchově. A zároveň nikdy jsme nebyli tak moc nejistí. Čteme články, porovnáváme se, analyzujeme každé zakopnutí. Rodičovství se velmi často mění v projekt řízený strachem. Aby nebylo pozadu, aby netrpělo, aby se nespálilo. Právě tady vzniká helikoptérové rodičovství. Jenže čím víc kroužíme nad hlavami dětí, tím méně prostoru jim zůstává pro vlastní růst.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Pokud se snažíte o své děti pečovat až s přehnanou pečlivostí a jste jim pořád „za zadkem“, pak patříte do skupiny takzvaných vrtulníkových rodičů. To jsou ti, kteří dětem nedopřejí prostor k samostatnosti. Neděje se tak ze špatných úmyslů, ale příliš mnoho péče má neblahé důsledky na děti samotné. Místo tohoto typu výchovy bychom měli zkusit takzvaný lighthouse parenting.

Rodič jako maják klidu

Lighthouse rodičovství je úplně o něčem jiném. Ne rodič, který všechno kontroluje, ale takový který stojí pevně za dítětem jako maják. Maják neřeší každou vlnu, nestěhuje se podle počasí. Je vidět z dálky, je stabilní a dává směr. Takový rodič není lhostejný, naopak. Sleduje dítě, vnímá, naslouchá. Ale zasahuje jen tehdy, když je to skutečně potřeba. Dítě ví, že se může kdykoli vrátit pro světlo, radu nebo objetí. Ale jeho cesta patří jemu.

Helikoptéroví rodiče brání dýchat

Řešíte často věci dřív, než se vůbec stanou, vyjednáváte konflikty, které dítě ještě nezažilo, uhlazujete emoce, které by se daly zpracovat? Typická ukázka helikoptérového (nebo také vrtulníkového) rodičovství. Výsledek? Dítě se nenaučí důvěřovat samo sobě. Když přijde problém, automaticky hledá někoho, kdo ho vyřeší. Selhání se mění v katastrofu, ne ve zkušenost. Lightouse parenting hlásá: Jsem tady. Ale věřím, že to zvládneš sám. Tahle věta má pro dítě obrovskou sílu.

Mohlo by se vám líbit

Když dítě ve škole trpí. Důležitější než známky je nezlehčovat jeho pocity, radí odbornice

Bolí ho břicho vždy ráno před školou? Zmizel smích, který byl dřív na denním pořádku? Konec pololetí je za dveřmi a s ním i vysvědčení. Ale čísla na papíře často neřeknou to nejdůležitější. Jak poznat, že se dítěti ve škole nedaří dobře „uvnitř“ a co s tím můžeme jako rodiče udělat?
marianne.cz

Emocionální vedení místo emoční kontroly

Základem majákového přístupu je emocionální vedení. Neznamená to, že dítěti říkáme, co má cítit, ale znamená to, že mu pomáháme pochopit, co se v něm děje. Když je dítě vzteklé, maják nekřičí: Uklidni se!, ale pojmenovává: Vidím, že jsi hodně naštvaný. Něco tě asi zklamalo. Tím si dítě získá slovník pro své emoce. Učí se, že pocity nejsou nebezpečné, jen někdy nepohodlné. A že se dají zvládnout bez potlačování nebo výbuchů.

Hranice nejsou vězení, ale body navíc

Častý omyl mezi rodiči je, že když nebudu helikoptéra, musím být nutně benevolentní. Lighthouse rodičovství ale není volná výchova bez pravidel. Hranice jsou jasné, srozumitelné a konzistentní. Rozdíl je v tónu. Hranice nejsou postavené na strachu, ale na respektu. Dítě ví, kde jsou mantinely, a právě proto se mezi nimi může svobodně pohybovat. Maják taky neuhne pokaždé, když zafouká, zůstává stát v klidu. A klid je nakažlivý.

Mohlo by se vám líbit

Dětem vstup zakázán: V Česku je miminko veřejný nepřítel a matky s dětmi patří na hřiště. Souhlasíte?

Jako nastávající matka se bojím hodně věcí, ovšem většinu z nich mohu do jisté míry ovlivnit. Nenávistné a opovrhující pohledy lidí jen proto, že se svým dítětem existuji, mezi ně bohužel nepatří. Vzhledem k tomu, jak Češi nahlížejí na malé děti ve společnosti, hádám, že kromě předporodního kurzu budu potřebovat i kurz sebeovládání. Protože nehodlám strávit celé tři roky na dětském hřišti a nepovažuji to za sobeckost.
marianne.cz

Malé pády jako trénink

Děti, které nikdy nespadnou, se nenaučí vstávat. Majákový rodič dovolí malé neúspěchy – špatné rozhodnutí, prohraný zápas, zapomenutý úkol. Ne proto, že by mu to bylo jedno, ale proto, že chápe, že odolnost se netrénuje v bezpečí. Trénuje se v reálných situacích, s oporou v zádech, ne s polštářem před každým krokem. Až jednou přijde skutečný život, bude dítě vědět, že to zvládne – i bez vás.

Co to přináší dětem a rodičům

Když budete vychovávat své děti v tomhle stylu, vyrostou z nich lidé, kteří se umí rozhodovat, zvládají emoce, nebojí se chyb, dokážou požádat o pomoc, ale nejsou na ní závislí, a mají vnitřní kompas – nejen vnější kontrolu. A co rodiče? Buďte v klidu, rodič – maják nemusí být dokonalý. Nemusíte vědět všechno. Nemusíte reagovat hned. Stačí, když budete dostatečně stabilní, autentičtí a ochotní se učit. I maják občas blikne slaběji. Lightouse není o tom, že pustíte děti bez dozoru, ale o tom, že jim věříte natolik, že jim dovolíte růst.

Zdroje: Autorský text, Frontiers, Sciencedirect, Hello, Parents, The Independent

Zdroj článku
×