Šperky s významem jsou aktuálním trendem. Stávají se totiž osobním amuletem, jehož význam znáte pouze vy. To se do své tvorby snaží vtisknout šperkařka Eliška Lhotská – ponořte se do tajů výroby s námi.
Eliška Lhotská se věnuje šperkařskému řemeslu už přes dvacet let. Tvoří autorské šperky pod značkou Lhotska Jewellery – jednou z nejvýraznějších kolekcí je New Archeology, tedy náhrdelník, náušnice nebo iniciály, které nejdříve vznikají z chleba, a poté se odlévají do drahého kovu. Aktuálně ji můžete potkat v rámci Designbloku (konkrétně na lokaci Uměleckoprůmyslového muzea), který probíhá od 7. do 11. října. Chystá se zde představit nový projekt Fragmenty světla, šest sběratelských objektů z 18karátového zlata.
Nastoupila jsem na střední sklářskou školu, kam chodili i rodiče. A nějak mi vštípili, že mám talent po nich. Je pravda, že od malička jsem něco ráda vyráběla rukama, ale nějaký vědomý cíl tam nebyl. Šla jsem na obor bižuterie a v té době mě nenapadlo, že budu mít jednou svoji značku.Ale během těch dvaceti let se česká designérská scéna formovala a celé se to posunulo.
Foto: Eliška Lhotská
Designérka Eliška Lhotská
Kdy jste se rozhodla založit značku?
Nešlo o rozhodnutí ze dne na den. Dělala jsem od začátku pod svým jménem – co taky jiného. Spíš bych řekla, že jednoho dne vás vaše okolí začne vnímat jako značku. Během mateřské jsem se pak rozhodla jméno orámovat jako Lhotska Jewellery, protože jsem se neztotožňovala s tím, že lidé komunikovali jen moje jméno, ale já jsem nemohla být nonstop v práci kvůli dětem.
Jak se podle vás šperkařská scéna za dvacet let, co se tomu věnujete, proměnila? Začali jsme víc hledat autorské šperky?
Je to taková sinusoida. Když se tady založila obchodní centra, přineslo to náplavu různých levných šperků, bižuterie a podobně. Lidé to neznali a začali to kupovat. Na toto téma jsem dělala na vysoké škole práci – čím levnější, tím pochybnější původ materiálu a samozřejmě se s tím pojí i etická stránka věci. Pokud se bavíme přímo o špercích, působí stejně jako toxická kosmetika, náušnice si v podstatě vkládáte do těla. Pokud mají toxické složení, tak to na vás nějakým způsobem může časem působit.
V tomto ohledu je tedy proměna velká, ale přichází to ve vlnách. Třeba během covidu se hodně prosadily správné hodnoty ohledně lokální výroby, protože přísun exportu se zasekl. Nebo jsem možná také v nějaké bublině, kde si lidé dokážou řemesla víc vážit, ocenit původ šperku a to, jak se vyrábí. A to se pak odráží ve vyšší ceně – proto se snažíme komunikovat, že nemusíte vlastnit šperků až příliš. Jde o to si pořídit takové, které s vámi splynou a nemusíte je ani sundávat.
Já jsem se ztotožnila s tím, že moje značka tvoří z drahých kovů, ze zlata a stříbra. A vlastně je mi blízká i ta udržitelnost v tom, že kdykoliv můžete všechny šperky slít a vyrobit z nich něco nového. Je to jako neustálá recyklace, což mi přijde vlastně skvělé.
Jak dlouho přibližně jedna kolekce vzniká?
Myšlenky na kolekci a různé návrhy si zavírám do takového pomyslného šuplíku třeba na pět let, než si ověřím, že pro mě hodnotově fungují. Většinou se snažím, aby kolekce měla nějaké sdělovací poselství a aby to nebylo primárně jen o té estetice. Trenduje materiál, ale trendují podle mě i nějaké myšlenky ve vzduchu. A když to pro mě osobně přežije nějaké období, tak vím, že je to trvalá hodnota, kterou chci předávat. A potom ta realizace může být hodně krátká – podle toho, jak jsou ty šperky složité na výrobu.
Vaše první kolekce New Archeology se dočkala nových vzorů. Je propojená s chlebem – jak vás to napadlo?
Před patnácti lety jsem byla na stáži v Polsku. Přemýšlela jsem tam o nějakých pozitivních aspektech víry, o odloučení od rodiny… V hlavě jsem měla takový amulet, který by nás propojoval s blízkými lidmi – klidně na základě víry. Tím symbolem pro mě byl chleba, protože ho známe globálně a nese v sobě to nejdůležitější – nakrmíme milovanou osobu a nic víc nepotřebujeme. Jeden ze šperků byl tvořený z „uhňácané“ kuličky chleba a odlitý ve stříbře, potom to byly chlebové iniciály, které jsem začala vyrábět hodně od té doby, co mám děti. Ty můžou připomínat členy rodiny, ale také víru v sebe sama.
Postupem let mi totiž přijde, že nejpodstatnější je, když člověk věří sám v sebe. Je to pak ozdravující pro společnost. Vy také chcete, aby vaše milovaná osoba milovala hlavně sebe, pak je všechno jednodušší. A když člověk svítí sám, rozsvěcuje i svoje okolí.
Foto: Lhotska Jewellery
Ukázka šperků z kolekce New Archeology
Co z vašich kolekcí je u zákazníků nejoblíbenější? Jsou to třeba právě ta písmena?
Jsou to určitě písmena i abstraktnější chlebová kolekce. Také to byla kolekce Afirmo, která je hodně o vnitřní síle. Šperky s tímto významem jsou pro lidi asi aktuálně důležité. Jsou to pak takové amulety nějaké vnitřní síly. Nebo alespoň to takhle funguje pro mě. Šperky v podstatě dělám vždycky nejdřív pro sebe a pak zjišťuju, že je to aplikovatelné i na ostatní – všichni jsme si dost podobní, protože velké životní chvíle jsou shodné.
Jaké šperky nosíte vy sama nejraději?
Abych se přiznala, tak taky nosím hodně písmena. Jako každá maminka jsem se zbláznila do svých dětí, takže nosím iniciály celé své rodiny.
Je ještě něco, co vás dokáže ve šperkařství překvapit i po těch letech, co se v oboru pohybujete?
Tohle řemeslo je podle mého skoro nevyčerpatelné, co se týče nějakého objevování různých kamenů nebo symboliky. Vidím, jak důležité může být vlastnit svůj životní amulet, nějaký originální šperk, který je pro nás připomínkou rodiny. Tohle mě pořád nepřestává překvapovat – náš osobní vztah ke šperku. Přijde mi to skvělé a zatím se ještě nenudím. (smích)
Foto: Lhotska Jewellery
Jednou z tváří nové kampaně Lhotska Jewellery je i zpěvačka Klára Vytisková
.jpg)
