Světový unikát z Česka. Originální skleněná kabelka je jako šperk, ze kterého si dokonce dáte i drink

Jak vás napadlo vytvořit právě skleněnou kabelku?

Chtěla jsem už dlouho vytvořit ze skla něco, co si člověk může vzít na veřejnost a ukázat se s tím. Sklo je považované za křehký materiál, dělají se z něj spíš umělecká díla do galerií, na která se člověk bojí skoro sáhnout, aby se nerozbila. Já ale ze zkušenosti vím, že se z něj dá udělat i něco, co vydrží a je odolné, když se to provede správně.

A že to bude kabelka, to mě napadlo před dvěma lety, když byl můj manžel Marcell nominovaný na Ceny Anděl. Přemýšlela jsem, jakou kabelku si vzít a v tu chvíli mi secvaklo, že by bylo hezké udělat ji ze skla.

Zároveň se mě lidi často ptali, co dělám. Říkala jsem, že jsem designérka, ale většina z nich si představila jako první interiérový design. Takže když jsem měla v ruce kabelku, mohla jsem hned říct: „Tohle dělám!“ 
 

Mateřství je pro mě silný milník a chci ukázat, že se dá skloubit i s prací a tvorbou.

Jak náročná je výroba?

Celé mě to napadlo týden před předáváním cen, takže to byla hrozná rychlovka. Samotný výrobní proces na huti je ale poměrně rychlý, protože se sklem se pracuje, když je natavené, a pak se dál upravuje. Nejdelší je na tom vlastně ten proces vymýšlení.

Jak vznikl „pomuchlaný“ design?

U skla mám ráda, když zůstane v co nejpřirozenější podobě. České křišťálové sklo má totiž nádherné optické vlastnosti, je krásně průzračné, bez zeleného odstínu a krásně se blyští, proto je tak vzácné. To nejlépe vynikne, když je povrch nějak strukturovaný nebo zvlněný. Variant vzniklo víc a původní kabelka má už několik barevných verzí. Na Sicílii jsme v lednu představili modrou variantu v matném provedení (foto výše, pozn. redakce). Se sklem se dá hodně experimentovat.

Kolekci Coquette představila Linda Pro na Designbloku před dvěma lety. „Kabelky byly složené z více částí, kombinovalo se čiré sklo s růžovým, přidávaly se mašle a ucho bylo zvlášť. Výrobní proces byl úplně jiný než u původního kusu,“ vysvětluje Linda Pro.

Přišel ve výrobním procesu moment, kdy jste si řekla, že na to kašlete, že to nepůjde provést?

Na chvíli ano, když zbýval týden do akce. Spolupracuju se sklářským týmem a klíčový je pro mě Marek Effmert, jeden z nejlepších sklářů u nás. Hodně mi záleželo na tom, jestli do toho půjde, jestli nebude mít pocit, že jsem se zbláznila. Ale on je skvělý a nezalekl se toho, měl čas a zvládli jsme to! 

Jaký nejzajímavější feedback jste na kabelku dostala? 

Udělala jsem dvě varianty – menší a větší. Ta větší je samozřejmě těžší, ale na jeden večer se to dá zvládnout. Každý kus je ale originál a jedna kabelka nám třeba vyšla tak, že někomu připomínala medicinbal. A někdo zase říkal, že by to mohla být i obranná zbraň místo pepřáku. Lidi se také ptali, jestli není moc křehká. Některé varianty křehčí jsou, ale ta původní je poměrně odolná. Samozřejmě když spadne na tvrdý povrch, může se rozbít – je to spíš art piece na červený koberec než na každodenní nošení.

Kolik věcí se do ní vejde?

Do malé varianty třeba rtěnka nebo klíčky od auta, do větší i telefon. Já ji ale vnímám spíš jako takový šperk. Zajímavé je, že se do ní dá dát i drink. Ve Varech jsme z ní pili šampaňské a vydržela i teplotu vody z pramenů, takže je otestovaná! 

Skleněná kabelka je asi unikát v rámci uměleckého světa.

Myslím, že celosvětově ano. I v českém kontextu je to něco nového. Mám pocit, že se mi podařilo otevřít téma propojení skla a módy, na které pak navázali další designéři. 

Jak jste se dostala vůbec k designu a sklu?

Byla to delší cesta. Pocházím z Olomouce a vždycky jsem se věnovala spíš sportu než umění. Pak jsem nastoupila na ČVUT na průmyslový design, kde to začalo, a následoval UMPRUM, kde jsem objevila ateliér skla. Diplomku jsem dělala ve spolupráci s Preciosou a tam jsem se do skla zamilovala. Pak jsem pracovala několik let v Lasvitu v Londýně, což pro mě byla obrovská škola. Po návratu jsem se rozhodla jít na volnou nohu a realizovat vlastní nápady, kterých jsem měla už v hlavě plno.

Linda Pro vystavovala na podzim i na mezinárodním veletrhu v Hong Kongu, kde její práci obdivoval světoznámý návrhář Jimmy Choo

Jak vypadá aktuálně váš běžný den teď, když jste nejen designérka, ale i máma? (Linda je maminkou šestiměsíčního chlapečka, pozn. red.)

Zatím nemáme nastavenou rutinu. Každý den totiž vypadá jinak, protože máme oba s manželem hodně různorodý program. Marcell hodně pomáhá, bez něj by to nešlo, hlavně ráno je péče víc na něm a já se můžu jít chvíli dospat po náročnější noci. Výhodou je, že máme nahrávací studio doma, takže když pracuje, můžu být s malým vedle a řešit třeba maily. Musím ale říct, že do našeho uměleckého života se malý adaptoval dost přirozeně a je toho součástí. 

Co nového chystáte ve volných chvílích, co se týče designu,

Značku Linda Pro jsem založila před dvěma lety a letos bych chtěla proto udělat něco, co by reflektovalo moji dosavadní kariéru. Mateřství je pro mě totiž silný milník a chci ukázat, že se dá skloubit i s prací a tvorbou. Přijde mi hezké, že to spousta žen vnímá podobně a podporují mě. Chtěla bych inspirovat další ženy, aby se nebály, protože to jde! Mateřství se dá zvládat a zároveň pokračovat v tom, co milujete. V showroomu také plánujeme víc akcí, různé brunche, workshopy, a určitě bude i vánoční akce.

S Lindou Pro jsme se sešly v kavárně hotelu Almanac x Alcron, kde bude do konce roku k vidění její práce. Nedávno byl v lobby vystaven růžový porcelán z kolekce Dolores, na kterém spolupracovala designérka s firmou Křehký.