Len, konopí, vlna i bavlna. Materiály, které znali už naši prarodiče a které dnes znovu objevujeme. Přírodní textilie vracejí do chalup teplo, měkkost a vůni venkova. Ať už jde o závěsy, polštáře nebo ložní prádlo, všechno působí opravdověji, dýchatelněji a prostě hezky.
V době, kdy máme všechno „na kliknutí“, je návrat k přírodním materiálům tak trochu vzpourou proti umělému světu. Chalupy a venkovské domy si ji ale doslova žádají. Dřevěné trámy, hlína, kamenné zdi – to všechno volá po textiliích, které dýchají stejně jako dům sám. Když se len ve větru lehce pohupuje v otevřeném okně a vlna voní po čerstvě vypraném prádle, je to víc než dekorace. Je to pocit domova.
Len a konopí jako znovuzrozené poklady
Len byl kdysi samozřejmostí. Každá chalupa ho měla. Na ubrusech, ložním prádle i košilích. A není divu. Lněná látka je pevná, přirozeně chladivá a s věkem krásně měkne. Navíc dokáže výborně regulovat vlhkost a je přirozeně antibakteriální, takže je ideální do postelí i kuchyní. Podobně se k životu vrací konopné plátno, které bývalo běžné už za našich prababiček. Má jemně rustikální vzhled, ale zároveň luxusní dotek. Když z něj ušijete závěsy nebo potahy na polštáře, celý pokoj se promění. Bude působit přirozeně a klidně, jako by se čas zpomalil.
Bavlna, která pohladí a vlna, která nikdy nezklame
I když se o bavlně mluví často, v chalupách má pořád své místo. Kvalitní bavlna není lesklá ani tenká, ale pevná, měkká a savá. Hodí se na závěsy, ubrusy, prostírání nebo přikrývky. Krásně doplní dřevo i keramiku, sluší jí krajky, výšivky i drobné kvítky. A když ji občas necháte vybělat na slunci, získá tu pravou „letní“ patinu, která k chalupě patří. Na podzim, když se ochladí a dům začne vonět dřevem z kamen, přichází čas na vlněné deky a koberce. Vlna hřeje, pohlcuje vlhkost a čistí vzduch. Dobře zpracovaná vlna nežmolkuje a vydrží dlouhé roky. Ať už ji použijete jako přehoz přes postel nebo koberec pod lavici, vždycky působí poctivě, neokázale a útulně.
Doporučujeme
reklama
Barvy, které patří přírodě
K přírodním textiliím patří tlumené odstíny: smetanová, písková, šedobéžová, olivová, nebo modrá vybledlá od slunce. Tyto barvy neruší, ale nechávají vyniknout dřevu, kovu a světlu. Když je doplníte o kousek krajky nebo ruční výšivku, vznikne interiér, který působí jako z obrázku – ne dokonalý, ale opravdový. Mnoho českých výrobců dnes navazuje na tradiční postupy. Najdete malé tkalcovny, dílny a farmy, kde se len i vlna zpracovávají bez chemie, ručně a s úctou. Lidé, kteří za nimi stojí, vědí, že ruční práce má svou duši. Každý kus látky nese otisk lidské ruky a to je něco, co z průmyslové výroby nikdy nedostanete.
Zdroj: autorský článek
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním