Ze starověkých placek pečených mezi kovovými deskami, přes středověké oplatky ze železných forem, se z vafle stala oblíbená pochoutka, kterou si můžeme připravit ve vaflovači v pohodlí domova. Dnešní recept je jednoduchý a rychlý. Dochucení a dozdobení pak záleží jen na vaší chuti.
Slovo vafle pochází z nizozemského výrazu wafel, který označuje plástev medu či koláč. Historie vafle začíná zřejmě ve starověku, u řeckých placek „obelios“, pečených mezi dvěma kovovými talíři s dlouhými rukojeťmi. Jako směs na těsto sloužila mouka, voda nebo mléko a poměrně často i vejce. Středověké obrazy pak zobrazovaly „vafle“ velmi podobné katolické hostii, ale podstatně větší. Těsto se postupně obohacovalo různými dalšími přísadami, jako je med a květinová voda. První zaznamenaný recept na vafle pochází ze 14. století, kde se v anonymním rukopise píše: „V míse rozšleháme pár vajec, lehce osolíme a přidáme trochu vína. Pak přidáme mouku a promícháme. Směs pečeme z obou stran mezi dvěma horkými kovy. Pokud se směs lepí, kovy potíráme olejem nebo tukem.“ Historicky druhý recept na vafle se nachází v rukopise pocházejícím ze 16. století. Ten zmiňuje i další ingredience, jako je cukr, máslo, kvasnice a některé druhy koření. V polovině 16. století vafle zcela získaly srdce francouzské aristokracie. Traduje se, že František I. Francouzský (1494-1547) je přímo zbožňoval.
Z cukrářského umění se staly běžným domácím pečivem
Na úsvitu 18. století klesla cena cukru a vafle se staly dostupnějšími. V té době bylo lídrem ve výrobě tohoto oblíbeného dezertu Německo, které si „hrálo s chutěmi“ a zavedlo například vafle ochucené kávou, kardamomem či muškátovým oříškem. Zároveň se ve Francii vafle „odlehčily“: do receptu se přidával sníh z bílků, citronová kůra, španělské víno a hřebíček. Existoval dokonce recept na čokoládové vafle, kde se do směsi míchala strouhaná čokoláda. V 19. století byly vafle jedním z nejoblíbenějších dezertů Evropanů, nicméně i tak byly ještě na začátku 20. století recepty na vafle v kuchařkách vzácností. Podle historických zdrojů je umělo připravit například ve Francii pouze 29 cukrářů. Kolem roku 1918 se ale objevil elektrický výrobník vaflí, v polovině 30. let 20. století se již prodávaly hotové směsi na vafle a v roce 1953 se objevily první vafle mražené, které stačilo pouze ohřát. Oblíbený dezert se s obrovským úspěchem objevil na potravinářských veletrzích, jako byla Expo 58 v Bruselu, Světová výstava v Seattlu v roce 1962 a o dva roky později na Světové výstavě v New Yorku v USA. Dnes patří vaflovač mezi běžné kuchyňské vybavení, a pokud jste právě dostali chuť na výborné vafle, můžete využít dnešní recept podle Toprecepty.cz.
Všechny suroviny odvážíme a odměříme. Potom je smícháme v míse a nachystáme vaflovač. Do vaflovače vlijeme těsto (nepřilnavý vymazávat nemusíme, ostatní vaflovače před nalitím těsta zlehka potřeme olejem). Po upečení (délka pečení záleží na typu vaflovače a množství těsta) ozdobíme podle chuti a podáváme.
Marianne Talk s návrhářkou Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
