Chcete omezit cukr? Ne všechna „zdravá“ sladidla vám prospějí. Víme, na která si dát pozor

Nedávno jsem po dlouhé době pekla banánový chlebíček. V receptu byl cukr, který jsem záměrně pro tuto příležitost nekupovala – zkrátka jsem počítala s tím, že jej doma mám. Jenže když jsem po něm chtěla sáhnout, uvědomila jsem si, že ho vlastně vůbec nepoužívám. Už léta preferuji různé alternativy, ale vlastně pořádně nevím proč. V průběhu pečení jsem se nad celým svým vztahem k cukru zamyslela – je opravdu tak zlý, jak se říká? A proč jsem ho tak nějak podvědomě vyměnila za alternativy, které nemusí nutně být jeho zdravější verzí? Pojďme se na celou problematiku „bílého jedu“ a jeho alternativ společně podívat.

Co je vlastně cukr?

Na sladkou chuť nedají mnozí z nás dopustit – a já mezi ně rozhodně patřím. Téměř všichni ale víme, že pokud to s cukrem ve stravě přeháníme, naše tělo nám zřejmě nepoděkuje. Co ale vlastně cukr je? Tento pojem zahrnuje všechny monosacharidy, tedy glukózu (hroznový cukr) a fruktózu (ovocný cukr), a také disacharidy, jako jsou laktóza (mléčný cukr), maltóza a sacharóza (řepný nebo třtinový cukr). Právě sacharózu, známou také jako rafinovaný cukr, si můžeme představit jako klasický bílý cukr, který běžně používáme v kuchyni. Získává se z cukrové řepy, přičemž jsou z ní odstraněny minerální látky, vitamíny a další složky, které cukru – mimo jiné – dodávají i jeho původní hnědou barvu. Výsledkem je směs jednoduchých cukrů (glukózy a fruktózy), která má typicky bílou barvu.

Je cukr opravdu tak špatný?

Určitě jste někdy slyšela tvrzení, že „cukr je bílý zabiják“. Mnohé drastické diety jsou dokonce založené na jeho maximálním omezení. Otázka, zda je cukr zdravý, či nezdravý, ale závisí především na množství, které denně zkonzumujeme. Na jednu stranu nám dodává energii a podporuje funkce mozku i svalů. Na druhou stranu, pokud ho přijímáme příliš mnoho, jeho nadměrná konzumace může vést k ukládání tuků, následně k nadváze a obezitě. Ta pak sama o sobě zvyšuje riziko dalších nemocí, například cukrovky 2. typu. Nejproblematičtější jsou v tomto ohledu cukry přidané – tedy ty, které se nacházejí ve zpracovaných potravinách, slazených nápojích a podobně. Právě tehdy totiž cukru často zkonzumujeme víc, než bychom si mysleli.

Sladidla jako (ne)vhodná alternativa cukru

Pokud rádi sladíte a místo klasického bílého cukru chcete sáhnout po alternativě, je třeba vybírat pečlivě. Ne všechny náhražky se totiž od cukru výrazně liší. Například med sice obsahuje určité množství vitaminů a minerálů, z hlediska kalorií je na tom ale velmi podobně jako cukr. Podobně je to i s třtinovým cukrem, který je často označován za zdravější variantu toho bílého. Rozdíl je však pouze v tom, že třtinový cukr pochází z cukrové třtiny, zatímco bílý cukr z cukrové řepy. Oba procházejí odlišným procesem zpracování, jejich kalorická hodnota je ale téměř totožná.

Za zdravější alternativu bývá často označován také javorový sirup. Ačkoliv obsahuje některé prospěšné látky a antioxidanty a má nižší glykemický index než cukr, stále obsahuje velké množství cukru. Do této skupiny patří i agávový sirup, který bývá prezentován jako velmi zdravé sladidlo. Ve skutečnosti ale obsahuje vysoké množství kalorií a až 75 % fruktózy. Samozřejmě, občasná konzumace s mírou většině lidí neuškodí – ostatně totéž platí i pro samotný cukr. Je však dobré mít na paměti, že vyměnit kilo bílého cukru za litr javorového sirupu ve výsledku nemusí přinést téměř žádný rozdíl.

Která sladidla jsou lepší než cukr?

Hvězdou mezi alternativními sladidly je rozhodně čekankový sirup. Jde o přírodní sladidlo z kořene čekanky, které má velmi nízký glykemický index, minimum kalorií a zároveň vysoký podíl vlákniny. Právě ta však může citlivějším jedincům způsobit nepříjemné trávicí potíže. Ani s čekankovým sirupem bychom to proto neměli přehánět – což může být zpočátku poměrně těžké, protože je o 30–50 % méně sladký než klasický cukr.

Mezi přírodní sladké oblíbence patří také stévie. Její výhodou je nulová kalorická hodnota, přičemž sladí 200–300krát intenzivněji než cukr. U tohoto sladidla si ale dejte pozor na složení – samotná stévie může mít mírně hořkou pachuť, která některým lidem vadí. Z toho důvodu do ní někteří výrobci přidávají další cukry, čímž výsledný produkt ztrácí svou vhodnost pro ty, kteří se snaží zhubnout. Sladidlo ze stévie by proto mělo obsahovat pouze steviol-glykosidy, nikoliv přidaná sladidla.