Kvíz: České historické příběhy plné legend a hrdinů: Jak dobře znáte staré pověsti české?

Staré pověsti české nám umožňují nahlédnout do světa dávných předků a pochopit jejich hodnoty, víru i odvahu. Otestujte si své znalosti v kvízu a vraťte se do časů, kdy vznikaly české legendy.
První zmínky o příbězích českých předků pocházejí z Kosmovy kroniky, sepsané na počátku 12. století, kdy se příběhy ještě šířily ústním podáním. Kosmas, děkan pražské kapituly u Svatého Víta, v tomto díle zaznamenal nejen historické události, ale i svůj osobní pohled na tehdejší dobu. Ve 14. století na něj navázal Dalimil svou veršovanou kronikou, prvním dílem tohoto typu, které dodalo pověstem uspořádaný děj. O další rozšíření příběhů se postaral Václav Hájek z Libočan. Největší proslulosti však dosáhly v 19. století díky Jiráskovým Starým pověstem českým, které povýšily tyto příběhy na symbol národního dědictví a staly se inspirací pro další generace.
Praotec Čech, Bivoj i kněžna Libuše
Pověst o Praotci Čechovi vypráví o vůdci, který přivedl svůj lid na horu Říp, odkud zahlédl zaslíbenou zemi „oplývající mlékem a strdím.“ Další známý příběh líčí moudrou kněžnu Libuši, věštkyni, která předpověděla slávu Prahy. Ač její existence nebyla historicky doložena, legenda ji zobrazuje jako vladařku, která spojila šlechtu s lidem svatbou s oráčem Přemyslem, čímž založila dynastii Přemyslovců a položila základ české vlády. Libušiny sestry, Kazi a Teta, jsou také známé z pověstí jako dcery vojvody Kroka. Další z příběhů se váže k Bivojovi, silákovi, který sklidil uznání, když přemohl divokého kance a odnesl ho na Vyšehrad k Libuši, čímž získal ruku její sestry. Tento čin ukazuje jeho odvahu a sílu, připravenost chránit svůj domov. Jak si pověsti pamatujete vy? Vyzkoušejte své znalosti v našem kvízu.
Nejčtenější články
Doporučujeme

Kapličky nebyly jen místem k modlitbě, významů měly víc, než byste možná řekli

Kdysi měly dožínky důležitý význam. Mnohé symboly a rituály už jsou ovšem zapomenuty

Světlušky nás fascinují, kdysi však byly opředeny legendou, z níž mrazí

Svatý Ambrož se patronem včelařů stal poněkud zvláštním způsobem, tvrdí legenda

Odkaz historie zapsaný v každém stehu: Lidové tradiční kroje a jejich příběhy

Svatý Šimon a Juda: Pranostiky, které ohlašují první mrazíky na Den české státnosti

Nastal čas vytáhnout zimní kabát, praví pranostika na svatého Teodora

Štědrý večer u nás: Menu slavnostního stolu se změnilo, ale mnohé tradice jsou stále živé

Zjistěte, jaký život dnes vedou obyvatelé vsi, kde žila Vojnarka

Našli byste na své chalupě, statku či zahradě misník nebo talířník?
Mohlo by se vám líbit

Pudrově modrá dobývá interiéry. V koupelně funguje lépe než bílá






