Našli byste na své chalupě, statku či zahradě misník nebo talířník?

Mísník se často objevuje v muzeích lidového bydlení. Jedná se o jídelní almaru (též příborník), jejíž horní část tvoří police (různý počet), v nichž jsou vyskládány mísy, misky, příbory. Zpravidla šlo o kus nábytku, který byl vyroben z masivu (smrk, borovice) a podle umu tvůrce i finanční situace objednatele ozdoben. V rámci sbírek Národního muzea je registrován také intarzovaný misník z tvrdého dřeva zdobený v horní čelní části ptáčky, kteří v zobáčcích drží štítek s letopočtem jeho zrodu: 1755. Není jediný, který se v etnografickém fondu uchoval. Z toho je jasné, že misník byl předmět denního užívání, který sloužil v sednici (světnici). Tady bylo přehledně umístěné nádobí zpravidla na očích. Později se horní část začala uzavírat dvířky s klíčkem. Mohla být malovaná, stejně jako komplet celá almara. To ale není vše. Misníkem se nářečně označovala větší nádoba určená k mytí nádobí. Škopík. Cizí nebylo ani slovo misníček, které však značilo šálek.

Představujeme talířník

Netřeba se příliš vzdalovat předchozímu. Talířník je též kusem dřevěného nábytku a nepřekvapí, že podobného typu i účelu jako už zmíněný kolega. Jen jeho hlavním obsahem byly... talíře. Ty, které se postupem času staly náhradou za hliněné a dřevěné misky. Takže pohled na ně coby zdobnější nádobí přinášel též estetický zážitek. On i talířník získával parádnější vizáž... František Štěpán Kott, lexikograf a překladatel, uvádí v gramaticko-frazeologickém slovníku, že výraz talířník značí též výrobce talířů či vlastníka hrnčířského kruhu. Mělo jít de facto o hrnčíře, který se věnoval pouze tvorbě talířů. Nabízí se ještě další význam. Stejně jako působila na šlechtických sídlech či v klášterech klíčnice (služebná nebo sestra starající se o čistotu a bezpečnost pokojů, vnitřních prostor, provoz i zásoby) anebo zrcadelník, tak měl fungovat talířník. V tomto případě muž-sluha, jehož povinností bylo opečovávat zdobné talíře určené k servírování pokrmů pro aristokraty, duchovní a jejich návštěvy. Do jeho působnosti spadal veškerý porcelán... A kdo o misníku či talířníku píše? Božena Němcová v báchorce Kmotr Matěj popisuje dialog Matěje a kluka Josífka, který popravdě hlásí, kam před strýcem máma schovala jídlo: „Husu dala na pícku, kýtu na kamna, klobásy se zelím do truby, buchty na misník a dva džbány piva pod lavici... “ 

Článek vyšel v časopise Marianne Venkov & styl, redakčně upraveno.

Mohlo by se vám líbit

Jak vybrat porcelánové nádobí a co vydrží to opravdu kvalitní? Tohle vás překvapí!

Článek vyšel pod původním titulkem Misník v časopise Marianne Venkov & styl číslo 12/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.