U nás se zahrádkáři řídí ledovými muži, v Německu svatou Žofií, která škodí vínu a přezdívá se jí uplakaná

V některých pranostikách je uplakaná svatá přímo spojována s ledovými muži: „Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.“ Symbolicky prý po zmrzlých „dočišťuje“ kuchyni - vaří z vody a zalévá pole. Stejně jako svatí Pankrác, Servác a Bonifác žila i svatá Žofie na přelomu 3. a 4. století. Narodila se v Římě, stala se křesťankou a za vlády císaře Diokleciána, kdy vrcholilo pronásledování křesťanů, zemřela mučednickou smrtí. Bylo to údajně o rok později než svatý Pankrác, kterého umučili v jeho pouhých 14 letech v roce 304. V roce 846 její ostatky nechal papež Sergius II. pochovat pod hlavním oltářem v kostele San Martino ai Monti v Římě.

Len jako Žofiiny vlasy

Žofie Římská je obvykle zobrazována s mečem a neckami, což by mělo představovat její mučednickou smrt popravením. Často ji na obrazech můžeme spatřit i s knihou a palmou. Lidé se k této patronce úrody a deště modlili, aby se přimluvila a ochránila plodiny před pozdními mrazy a aby podpořila růst obilí na polích. Podle počasí na Žofii se předpovídala úroda, zejména vína a ovoce. Ten den se měla podle pranostik sázet košťálová zelenina (zelí, květák, kapusta), které se lidově říkalo hlavatice. Hospodyně bedlivě sledovaly i to, zda prší na len – věřilo se, že déšť na svatou Žofii zajistí, že len vyroste dlouhý a kvalitní jako její vlasy.

Upršené pranostiky

A jaké jsou nejznámější pranostiky, které se vážou k 15. květnu, tedy k svátku svaté Žofie? Více méně se všechny týkají úrody a počasí, konkrétně deště.

• Svatá Žofie políčka zalije.
• Den svaté Žofie bez deště nemine.
• Déšť svaté Žofie švestky ubije.
• Svatá Žofie pole často zalije.
• Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
• Svatá Žofie víno upije.

Příliš deštivé počasí vinicím nesvědčí.

Proč vína upije?

Déšť na svatou Žofii byl většinou vnímán jako pozitivní pro budoucí úrodu a v současných suchých obdobích bychom jej jenom uvítali. Existují však výjimky. Vinaři nemívali svatou Žofii rádi. Nelíbilo se jim příliš deštivé jarní počasí, které mohlo způsobit výraznou ztrátu úrody. Vinné révě v deštích hrozí riziko plísní a chorob jako je například plíseň šedá, která postihuje květy, listy a následně i plody. Dalším nepříznivým důsledkem je tzv. „sprchání“, ke kterému dochází kvůli neopylení květu. Květy následně opadávají a hrozen je neúplný, což vede k podstatně nižším výnosům. Navíc zvýšená vlhkost a rašení lákají roztoče (hálčivec, vlnovník), kteří mohou způsobit zkadeření listů (erinózu). Plísním v deštivém počasí nahrává také přílišné bujení keřů vinné révy. Voda v kombinaci s dusíkem z půdy vyžene letorosty (zelené výhony) do obrovských délek. Vinaři si však umí poradit. Prevencí je správné hnojení a zajištění vzdušnosti keře (včasné a důsledné podlomování, vylamování zálistků).