V Německu je 15. květen dodnes důležitým datem v zahrádkářském kalendáři. Na svátek svaté Žofie se začínají sázet ven i teplomilnější plodiny, vysazují se balkónové rostliny apod. U nás se této svaté přezdívá „uplakaná“ – déšť na svatou Žofii ukončuje období jarních mrazíků a dává přírodě sílu k růstu.
V některých pranostikách je uplakaná svatá přímo spojována s ledovými muži:„Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.“ Symbolicky prý po zmrzlých „dočišťuje“ kuchyni - vaří z vody a zalévá pole. Stejně jako svatí Pankrác, Servác a Bonifác žila isvatá Žofie na přelomu 3. a 4. století. Narodila se v Římě, stala se křesťankou a za vlády císaře Diokleciána, kdy vrcholilo pronásledování křesťanů, zemřela mučednickou smrtí. Bylo to údajně o rok později než svatý Pankrác, kterého umučili v jeho pouhých 14 letech v roce 304. V roce 846 její ostatky nechal papež Sergius II. pochovat pod hlavním oltářem v kosteleSan Martino ai Montiv Římě.
Žofie Římská je obvykle zobrazována s mečem a neckami, což by mělo představovat její mučednickou smrt popravením. Často ji na obrazech můžeme spatřit i s knihou a palmou.Lidé se k této patronce úrody a deště modlili, aby se přimluvila a ochránila plodiny před pozdními mrazy a aby podpořila růst obilí na polích. Podle počasí na Žofii se předpovídala úroda, zejména vína a ovoce. Ten den se měla podle pranostik sázet košťálová zelenina (zelí, květák, kapusta), které se lidově říkalo hlavatice. Hospodyně bedlivě sledovaly i to, zda prší na len – věřilo se, že déšť na svatou Žofii zajistí, že len vyroste dlouhý a kvalitní jako její vlasy.
Upršené pranostiky
A jaké jsou nejznámější pranostiky, které se vážou k 15. květnu, tedy k svátku svaté Žofie? Více méně se všechny týkají úrody a počasí, konkrétně deště.
Svatá Žofie políčka zalije.
Den svaté Žofie bez deště nemine.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Svatá Žofie pole často zalije.
Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
Svatá Žofie víno upije.
Foto: Pexels
Příliš deštivé počasí vinicím nesvědčí.
Doporučujeme
reklama
Proč vína upije?
Déšť na svatou Žofii byl většinou vnímán jako pozitivní pro budoucí úrodu a v současných suchých obdobích bychom jej jenom uvítali. Existují však výjimky. Vinaři nemívali svatou Žofii rádi. Nelíbilo se jim příliš deštivé jarní počasí, které mohlozpůsobit výraznou ztrátu úrody. Vinné révě v deštích hrozí riziko plísní a chorob jako je například plíseň šedá, která postihuje květy, listy a následně i plody. Dalším nepříznivým důsledkem je tzv. „sprchání“, ke kterému dochází kvůlineopylení květu. Květy následně opadávají a hrozen je neúplný, což vede k podstatně nižším výnosům.Navíc zvýšená vlhkost a rašení lákají roztoče (hálčivec, vlnovník), kteří mohou způsobit zkadeření listů (erinózu). Plísním v deštivém počasí nahrává také přílišné bujení keřů vinné révy. Voda v kombinaci s dusíkem z půdy vyžene letorosty (zelené výhony) do obrovských délek. Vinaři si však umí poradit. Prevencí je správné hnojení a zajištění vzdušnosti keře (včasné a důsledné podlomování, vylamování zálistků).
