Jarní hnojení se může obejít i bez průmyslových hnojiv. Postačí popel, kopřivy či droždí

Po zimním spánku je na čase půdu probudit, aby se v ní rostlinkám dařilo a dobře a rychle vám klíčily. Podobně musíte připravit i zeminu, do které budete sázet už předpěstované sazenice. Zhruba dva až tři týdny před prvním výsevem či výsadbou je třeba si záhony připravit. Nejprve je zbavte plevele a prokypřete. Následně zapracujte váš domácí kompost. Zralý kompost je komplexní hnojivo, které zlepší kvalitu půdy. Pozor, není jej třeba zarývat nijak hluboko. Pokud máte kyselou půdu, můžete ji zneutralizovat přidáním popela z kamen. Popel ze dřeva je bohatý na vápník a obsahuje i další pro rostliny potřebné živiny - draslík a fosfor. Nedávejte jej ale ke kyselomilným druhům jako jsou borůvky, rododendrony, hortenzie... 

Síla kopřiv a pampelišek 

Když vám začnou rostlinky vyrážet, budou potřebovat další vzpruhu. Zejména dusík pro růst listů a stonků a také vápník pro silnou stavbu. Nejlepším jarním startérem jsou doma vyrobené jíchy. Nejznámější je ta kopřivová. Připravit si ji můžete z mladých rostlinek (ještě než začnou kvést). Jak na to? Plastový kbelík naplňte do 2/3 nasekanými kopřivami a doplňte dešťovkou. Pak nechte zakryté dva až tři týdny kvasit. Doporučujeme dát kýbl s jíchou na místo, kde vás nebude obtěžovat zápach, neboť při kvašení jícha opravdu nelibě páchne. Hotový výluh z kopřiv je velmi bohatý na dusík a také na železo. Použijte jej na zeleninu zejména v počátku jejího růstu. Podobně si můžete připravit i jíchu z pampelišek, která obsahuje vápník a měď a ocení jí zejména ovocné keře a bylinky. Před použitím nezapomeňte jíchu naředit v poměru 1:10.

Mohlo by se vám líbit

Vaječné skořápky nepatří do koše: Proměňte je v účinné přírodní hnojivo plné vápníku

Z kuchyně na záhon     

Některé kuchyňské odpady je možné použít přímo na záhon, aniž byste je nějak připravovali. Rajčata, papriky a okurky ocení bohatý zdroj vápníku, kterým jsou vaječné skořápky. Stačí je usušit, nadrtit a nasypat do jamky přímo při výsadbě. Kávová sedlina je dalším skvělým hnojivem. Obsahuje totiž dusík, draslík a hořčík a mírně okyseluje půdu. Před použitím ji nechte uschnout, aby neplesnivěla a přidejte ji ke keříčkům borůvek, růží nebo malin. Pro budoucí kvetení a tvorbu plodů je pro rostliny důležitý také draslík. Jeho přírodním zdrojem je další z kuchyňských zbytků - banánové slupky. Stačí je nakrájet nadrobno a zapravit do půdy při výsadbě rajčat, paprik, jahod, okurek i bylinek. Také z banánových slupek lze udělat výluh, kterým budete přihnojovat během růstu a kvetení rostlin. Nebo je můžete usušit v sušičce ovoce a rozdrtit na prášek. Ten se pak pravidelně přisypává rostlinám ke kořenům.

Tekuté hnojivo lijte přímo ke kořenům, ne na listy.

Droždí pro podporu mikroorganismů 

A ještě jeden poklad pro naši výsadbu můžeme v kuchyni nalézt. Je to obyčejné droždí. Kostku stačí rozpustit v litru teplé vody, přimíchat lžíci cukru a nechat odstát nejlépe přes noc. Vzniklou tekutinu před použitím ještě nařeďte minimálně 5 litry vody a zalévejte drožďovým hnojivem svou úrodu zhruba jednou za dva týdny. Podpoří růst kořenového systému a nastartuje v půdě prospěšné mikroorganismy. Je ideální zejména pro mladé sazeničky zeleniny a pro jahody. Ale pozor, nic se nemá přehánět. A to ani hnojení. Přehnojené rostliny jsou totiž méně odolné. S hnojením začněte až v době, kdy je teplota půdy nad 5 °C a zejména pevná hnojiva doporučujeme použít před mírným deštěm, který je krásně spláchne až ke kořínkům. Hnojivo je nezbytné zejména pro  rajčata, košťáloviny, dýně a brambory. Skromnější zelenina, jako mrkev, salát nebo cibule, zas až tolik živin nepotřebuje. A například hrášek či fazole raději dusíkatými hnojivy na jaře vůbec nehnojte. Měly by sice krásné listy, ale málo lusků. 

Zdroj: abecedazahrady.cz, ireceptar.cz, izahradkar.cz, bylinkyprovsechny.cz, ceskestavby.cz, zahradkari.cz

Mohlo by se vám líbit

Droždí z kuchyně dělá s rostlinami divy: Po pár dnech vypadají jako znovuzrozené