Přejít k hlavnímu obsahu
Zdraví

Hudba může snížit riziko demence až o čtyřicet procent. Ignorujte ticho, zachráníte si paměť

Co kdyby vám vaše oblíbené songy pomáhaly nejen při úklidu, ale taky při udržení bystré mysli do pozdního věku? Nové studie naznačují, že každodenní poslech hudby může být příznivý vliv na zdraví mozku, a dokonce snížit riziko demence.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Jak stárneme, mnozí z nás se obávají, že nám bude ubývat paměť a zpomalí se myšlení. Demence nebo Alzheimerova choroba jsou přitom onemocnění, která postihují miliony lidí a s prodlužující se délkou života je jejich výskyt stále častější. Ale vědci přišli s pozitivní zprávou. Pravidelný poslech vašich oblíbených hitů je jednoduchý a příjemný způsob, jak mozek aktivně chránit

Hudba jako trénink pro mozek

Podle studie, která byla publikovaná v International Journal of Geriatric Psychiatry v letošním roce, mají starší dospělí, kteří pravidelně poslouchají hudbu, o 39% nižší pravděpodobnost vzniku demence než ti, kteří muziku ignorují (nebo ji poslouchají jen občas). Častí posluchači taky vykazovali lepší kognitivní skóre a lepší paměť.

Mohlo by se vám líbit

Hudba zásadně utváří osobnost a ovlivňuje vývoj dítěte. Zařaďte ji dětem do života ve správný čas

Hudba je součástí našeho života už před narozením. Provází nás dětstvím, dospíváním i dospělostí. Konkrétní hudbu máme spojenou s nejkrásnějšími ale i nejbolestnějšími momenty v životě. I to ukazuje, jak velkou roli, na úrovni vědomé i podvědomé, při vývoji člověka hraje. Obzvláště silný potenciál má v raném dětství. Jak konkrétně se tedy hudba podílí na utváření osobnosti? Kdy a jakou dětem vybrat?
marianne.cz

Aktivní zapojení dělá divy

Poslouchání hudby je skvělé, ale ještě lepší účinky na mozek může mít aktivní zapojení do hudby. Pravidelné hraní na hudební nástroj bylo spojené se snížením rizika demence až o 35%. Ti, kteří nejen poslouchali hudbu, ale i hráli na nějaký hudební nástroj, měli navíc výrazně lepší výsledky v epizodické paměti (typ dlouhodobé paměti, která nám umožňuje uchovávat a vybavovat si osobní zážitky a události) a rychlosti zpracování informací. Hudba totiž aktivuje celé sítě v mozku současně – od sluchových drah přes oblasti spojené s emocemi až po motorické a paměťové části. Zajímavé také je, že prospěch z hudební aktivity byl nejsilnější u osob s vyšším vzděláním, ale ve skupině se středním vzděláním byly výsledky nekonzistentní.

Legenda, která inspiruje

Nemusíte být ani vědec, abyste pochopili, jak může být hudba pro mozek přínosná. Legendární americký herec, tanečník, zpěvák a bavič Dick Van Dyke, držitel tří cen Emmy za sitcom The Dick Van Dyke Show z let 1964–1966, i ve svých 100 letech pravidelně zpívá, hraje a tančí. Ve svých rozhovorech přiznává, že hudba je jeho denní „lék“ na bystrou mysl i dobrou náladu. Jeho příběh je živým důkazem, že aktivní hudební životní styl může přispět nejen k radosti, ale i mentální odolnosti a dlouhověkosti.

Hudba i pro lidi s demencí

A co když už demence propukla? I tady může hudba nabídnout oporu. Klinické studie ukazují, že muzikoterapie zlepšuje náladu, snižuje úzkost a pomáhá s emocemi i sociální interakcí u lidí, kteří už Alzheimerovu chorobu mají. Pravidelný zpěv například vedl k výraznému zlepšení pocitu štěstí a zapojení do aktivit. Oblíbené písně můžou u lidí s demencí vyvolat vzpomínky nebo pocity z minulosti, které by jinak zůstaly skryté. Co z toho plyne? Hudba je nejen „funny“, ale i praktická prevence pro náš mozek.

 

Zdroje: Times of India, Journal of Geriatric Psychiatry, EatingWell, Dementia UK

Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:
×