Kolikrát se stane, že si nemůžeme vzpomenout na jméno nějakého herce nebo bývalého kolegy. S nadsázkou pak říkáme, že „máme Alzheimera“. Je opravdu na místě se obávat? A jak vlastně rozpoznat nemoc, která je nejčastější příčinou demence? Lékaři ji zatím vyléčit neumí, ale pokud je zachycena včas, lze ji alespoň zpomalit a prodloužit tak pacientům život.
„Lidé, se domnívají a stěžují si, že je něco v nepořádku, když si nevybavují nějaké pojmy, názvy nebo jména. Jenže si neuvědomují, že jsou často ve stresu a rozptylováni mnoha dalšími aktivitami. To nepovažujeme za nic nebezpečného. Něco jiného je, když člověk zapomíná časové údaje, ztrácí se v prostoru nebo například zapomíná používat nějaké spotřebiče. Tam je potřeba zpozornět," vysvětluje prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., neurolog z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Alzheimerova nemoc má velmi dlouhý vývoj. Už třeba ve čtyřiceti, padesáti letech se v mozku tiše a nenápadně ukládá bílkovina beta amyloid a dlouho nepůsobí problémy. To je fáze, kterou lékaři označují za preklinickou. Ve chvíli, kdy člověk začne mít potíže s pamětí a začne si toho už všímat i okolí, už tato bílkovina vede k odumírání mozkových buněk. Čím více jich odumře, tím nemoc postupuje dál a přidávají se další příznaky. Mění se osobnost a chování člověka, který přestává poznávat své blízké, obviňuje je, že mu schovávají věci a lžou, přestává se orientovat v čase a prostoru, ztratí se i v důvěrně známém prostředí. Postupně přestává fungovat i tělesná schránka. Pacient například necítí hlad či žízeň, neví, že je mu zima nebo se mu chce na toaletu. Na konci pak poškozený mozek přestává řídit mimo jiné i imunitní systém a pacient s Alzheimerovou nemocí umírá, často na nějakou banální infekci, jako je třeba rýma, která se rozvine v zápal plic, protože tělo už nemá obranu.
Bílkovina beta amyloid se ukládá v mozku každého z nás. U pacientů s Alzheimerovou nemocí je jí ale víc, což ovlivňují geny, zejména Apolipoprotein E, což je nejdůležitější gen, o kterém ve vztahu s touto nemocí mluvíme. „Pokud jej člověk má, neznamená to ještě, že musí nemoc propuknout. Záleží na tom, jaký máte životní styl a jaké máte další rizikové či ochranné faktory,“ vysvětluje profesor Hort s tím, že rizikové jsou například úrazy hlavy, vysoký krevní tlak, cukrovka, ale také deprese, dlouhodobý stres a další. Proti tomu působí ochranné faktory, to znamená dostatečná duševní aktivita a vzdělání, pravidelný pohyb a cvičení, vyvážená strava s dostatkem omega-3 nenasycených kyselin a také aktivní sociální život.
Odhalit Alzheimerovu nemoc včas není jednoduché. Jak již bylo řečeno, nemá zpočátku žádné příznaky. Možnosti ale jsou. Lékaři mohou odhalit, zda v sobě má člověk zmíněný Apolipoprotein E. Zatím je ale toto vyšetření pouze komerční. Také existuje mobilní aplikace Terrapino, která je zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci. Uživatele informuje, motivuje a odměňuje za zdravý životní styl, přistupuje k nim individuálně a poskytuje odpovědi na mnoho otázek spojených s diagnostikou a léčbou této nemoci.
Pokud máte obavy o své zdraví nebo vás zneklidňuje kondice vašich blízkých, je ideální zamířit k lékaři. Případně si nejprve zkuste udělat test v Alzheimer konzultačním centru nebo v lékárně. Existuje několik spolehlivých a jednoduchých testů. Patří mezi ně třeba kreslení hodin. „Spočívá v tom, že má osoba za úkol nakreslit ciferník, v něm jednotlivá čísla a umístit ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas – například deset hodin a deset minut. Následně se hodnotí správnost obrázku včetně prostorového uspořádání, podoby ručiček, jejich různé délky a nastavení. Mezi významné chyby patří špatný čas, chybějící ručičky a čísla nebo záměna či opakování čísel,“ vysvětluje psychiatrička MUDr. Ilona Divácká. Podrobnosti ohledně testu i vyhodnocení najdete na alzheimercentrum.cz.
Zdroj: vzp.cz, vlastní dotazování odborníků
vzp.cz, vlastní dotazování
79 Kč
79 Kč
84 Kč
