Jako bych dýchala skrz brčko, říká mladá žena, když popisuje astmatický záchvat. Díky léčbě už ale trpí méně

Mám pocit, že se topím, i když jsem na suchu. Na hrudníku mě nesnesitelně tíží. Mám černo před očima. Sípání a nemožnost se pořádně nadechnout. Takhle popisují lidé s těžkým astmatem chvíle, kdy procházejí záchvatem. Nezřídka pak končí v nemocnici. Několikrát měsíčně zažívají tyhle stavy tisíce dospělých a dětí a jejich počet roste. Právě dnes, 5. května, je Světový den astmatu, který připadá na první květnové úterý. 

Začalo to rýmou, skončilo astmatem

Tereza si první příznaky pamatuje přesně. Bylo jí dvacet, studovala vysokou školu a jaro pro ni znamenalo pikniky v parcích a dlouhé procházky městem. „Trochu jsem kýchala, pálily mě oči, ale neřešila jsem to. Prý je to normální,“ vzpomíná. Zvykla si mít u sebe balíček kapesníků stejně samozřejmě jako mobil. Léky odkládala, nechtěla „zbytečně do sebe cpát chemii“. Jenže každé další jaro bylo o něco horší. Přidávala se dušnost při sportu, rychle se unavila při fyzické námaze, v noci špatně spala kvůli dušnosti nebo kašli. „Spala jsem v polosedě, aby se mi líp dýchalo,“ vzpomíná a dodává, že to všechno v ní vyvolávalo paniku a úzkost. To byla poslední kapka k tomu, aby zašla k odborníkům. Diagnóza byla jasná. Astma.

Jak se z alergie stane astma

Neléčená respirační alergie není jen nepříjemnost, je to rizikový faktor. Zánět v dýchacích cestách, který alergie způsobuje, může postupně „sestoupit“ z nosu do průdušek. Výsledkem je astma, onemocnění, které už nelze brát na lehkou váhu. Podle odborníků přitom existuje řešení, které nejde jen po symptomech, ale po samotné příčině. Alergenová imunoterapie (AIT) dokáže imunitní systém „přeškolit“, aby na běžné podněty nereagoval přehnaně. Funguje na principu postupného zvykání si na alergen, podobně jako když si člověk postupně zvykne na chlad nebo fyzickou zátěž. 

„Ideálním pacientem pro alergenovou imunoterapii je člověk, u kterého lze potíže jednoznačně spojit s jedním konkrétním dominantním alergenem. Přestože je AIT krátkodobě dražší než jiné formy terapie, dlouhodobě dokáže zdravotnímu systému výrazně ušetřit. Kromě toho, že významně tlumí projevy alergií, snižuje i riziko vzniku a rozvoje astmatu,“ vysvětluje lékař Jakub Novosad z Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ideální scénář, že? Jenže k téhle léčbě se dostane jen deset až patnáct procent pacientů, kteří by z ní mohli profitovat. Léčba ale není rychlovka, trvá 3 až 5 let, ale u mnoha lidí dojde k výraznému zmírnění příznaků, dokonce i k vymizení. 

Mohlo by se vám líbit

Jaké potraviny jedí lidé, kteří mají rychlý metabolismus? Odborníci jich doporučují sedm, některé vás překvapí

Jak dostat astma pod kontrolu

Dostat astma pod kontrolu neznamená žít v bublině bez pohybu a radosti, ale naopak najít rovnováhu, díky které můžete normálně fungovat. Tedy dýchat bez stresu, spát bez nočního kašle a vyjít schody bez pocitu, že jste právě uběhli třicet kilometrů. Základem je nepodceňovat pravidelnou léčbu, i když se zrovna cítíte dobře. Inhalátory totiž nejsou, „až když je zle“, ale spíš každodenní parťák, který drží zánět v průduškách na uzdě. Pokud se i přesto objevují časté záchvaty nebo se léčba postupně „šroubuje“ do vyšších dávek, je na místě řešit situaci s odborníkem, ideálně ve specializovaném centru, kde mohou nabídnout moderní biologickou léčbu. Ta u některých pacientů dokáže výrazně snížit počet záchvatů a vrátit do života něco, co zdraví lidé berou jako samozřejmost.

Životní styl jako součást léčby

Léčba astmatu není postavená jen na lécích. Velkou roli hraje i každodenní život. Vyhýbání se alergenům, pravidelný a kvalitní spánek, vyvážená strava nebo nekouření. To všechno může ovlivnit, jak tělo reaguje. Dokonce i stres hraje velmi výraznou roli. Tereza dnes říká, že kdyby mohla vrátit čas, začala by svůj problém řešit mnohem dřív. Dnes je ukázněnou pacientkou, která má alergii i astma pod kontrolou. Záchvatů už je v jejím životě mnohem méně, například letos měla jen jeden, a to ještě slabý. Všem, kteří svoje problém podceňují a léčbu „odflakují“, Tereza radí: Nedělejte to. Odborníci navíc dodávají. Astma sice nejde zcela vyléčit, ale když se neléčí, může to nevratně poškodit plíce.

Zdroje: Autorský text, WHO, ScienceDirect, FIRS, PubMed, ČIPA, ČSAKI, astmacentrum