Nová studie odhaluje, že dopamin se podílí na další klíčové schopnosti ovlivňující náš život

Co dělá dopamin?

Dopamin je hormon, který patří mezi nejdůležitější přenašeče nervových vzruchů nebo-li transmiterů v buňkách. Podle RNDr. Tomáše Novotného vzniká přirozeně v mozku z molekuly L-DOPA, která se tvoří z aminokyselin přijímaných ve stravě. O dopaminu se často mluví v souvislosti s tématy jako jsou štěstí, motivace a závislosti. Je jakýmsi poslem, který přenáší signály v mozku a ovlivňuje naši náladu, spánek, učení, koncentraci a dokonce i pohyb. Jeho role je ale mnohem složitější.

Umíte se poučit z vlastních chyb? Je to díky dopaminu

Všimli jste si někdy toho, jak váš mozek dokáže přepnout, když život náhle změní pravidla hry? Vědci teď našli vysvětlení. V tom, jak se přizpůsobujeme novým situacím, hraje klíčovou roli právě dopamin, který je silně spojen s motivací a odměnou. Zároveň je určující pro schopnost poučit se z vlastních chyb a podle toho se rozhodovat. Mezinárodní vědecký tým zveřejnil výsledky studie začátkem letošního roku.

Mohlo by se vám líbit

Střeva jsou náš druhý mozek. Jak o něj pečovat, aby mu to myslelo?

Překvapující účinek dopaminu

Poměrně čerstvé zjištění vědců ukazuje, že se dopamin významně podílí na tom, jak se rozhodujeme o našem dalším konání. Jde přitom zejména o situace, jež vyžadují, abychom se na základě nových informací poučili. Odborníci se do studie pustili s cílem zjistit, jak dopamin ovlivňuje naši schopnost přizpůsobovat naše životní rozhodnutí, když se změní okolnosti.

Jak studie probíhala

Studie se zúčastnili dobrovolníci, kteří neměli v anamnéze žádné neurologické ani psychiatrické onemocnění, závislost na drogách či alkoholu nebo jakýkoli stav, který by při výzkumu narušoval monitoring mozku. Zatímco zpracovávali zadání na počítači, vědci jim skenovali mozky pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI). Sledovali, jak se účastníci studie rozhodují na základě toho, jaké odměny dostávají za splněné úkoly. 

Například hádali skrytá čísla. Pokud číslo uhodli, dostali odměnu, jestliže neodpověděli správně, odměna se nekonala. Aniž by to účastníci studie tušili, pravidla pro udělování odměn se během plnění úkolů měnila. Procházeli tak střídavě momenty simulující stabilitu a naopak proměnlivost, což napodobovalo situace z reálného života, kdy se „správná“ volba může náhle stát „špatnou“. PET skeny byly použity k detekci změn hladin dopaminu v mozku. Klíčové bylo měření vazby radioaktivní sloučeniny, která v mozku soutěží s dopaminem o stejné mozkové receptory. Skenování fMRI zjišťovalo změny v průtoku krve a nabízelo pohled na to, které části mozku pracovaly více během různých fází úkolu.

Mohlo by se vám líbit

Jak může menstruační cyklus měnit mozek žen? Jiný je jeho tvar i činnosti

Hormon štěstí v léčbě Parkinsonovy choroby a schizofrenie

Ukázalo se, že účastníci, kteří byli velmi citliví na své chyby, uvolňovali více dopaminu. Po změně pravidel se projevila zvýšená mozková aktivita v oblastech spojených s pozorností a rozhodováním. Z toho vyplývá, že mozek zapojuje celé sítě neuronů, aby zpracoval neočekávané situace a podle toho přizpůsobil rozhodnutí. Studie, které budou na tuto navazovat, by mohly prozkoumat, jak různé hladiny dopaminu ovlivňují rozhodování třeba při plnění úkolů, které simulují složitější scénáře reálného života, nebo použití léků ke změně hladin dopaminu. Cílem je získat podklady pro nové terapeutické přístupy, časem využitelné třeba i při léčbě Parkinsonovy choroby nebo schizofrenie.