Když péče o blízké vyčerpává: Říct si o pomoc není slabost, radí poradkyně

Domácí péče je náročná

Starat se o své nejbližší je krásná, ale náročná cesta. Je to výraz lásky, ale i velké odvahy. Ne každý to zvládne v domácím prostředí a sám. „Domácí péče se zvládnout tehdy, když má pečující dostatek informací, podpory a času na odpočinek. Nejde jen o fyzické síly – mnohem důležitější je psychická odolnost,“ říká pro Marianne.cz Renata Dohnalová, poradkyně péče programu Opora Diakonie.

Kdy je vhodná domácí péče

Pečovat doma o blízké je možné hlavně tehdy, když má nemocný stabilní zdravotní stav, potřebuje pomoc s běžnými úkony, ale může zůstat ve svém prostředí. Když je ale péče celodenní a je nutná 24hodinová asistence, nebo zdravotní stav vyžaduje zapojení odborných služeb, je čas přizvat si pomoc. Třeba pečovatelskou službu, domácí zdravotní péči nebo využít odlehčovací pobyt.

Odlehčovací služby jsou určené pro lidi, kteří dlouhodobě pečují o své blízké, a potřebují si na čas odpočinout, načerpat sílu, nebo si vyřídit vlastní věci. Smyslem není vás nahradit, ale pomoci vám. O nemocného se buď postarají v zařízení sociálních služeb, nebo pracovník dochází přímo k vám domů (takzvaná terénní služba).

Přijetí nemoci jako první krok

Abychom ale mohli o své milované pečovat i v nemoci, je důležité jejich nemoc přijmout. Ne vždy to děláme. Nechceme si připustit, že ten, s kým jsme prožili kus života, se mění před očima. Přitom je to podle psycholožky České alzheimerovské společnosti Evy Jarolímové naprosto stěžejní. „To není dobře, protože pak pečující s nemocným zachází, jako kdyby nebyl nemocný. To vede k frustraci a hádkám,", jak uvedla pro Marianne.cz.

Proto potřebuje pečující co nejvíc informací, aby se v nemoci orientoval. Pomůže i poradenství a sdílení s lidmi, kteří procházejí stejnou zkušeností. Pokud ale pečující odmítá pomoc a informace, škodí nejen sobě, ale hlavně nemocnému. Na tom, jaký je pečující, záleží to, jak se bude nemocný mít. Je to přímá úměra.

Musím to zvládnout – věta, která unaví i duši

Je to můj muž, moje máma, můj táta. Přece to zvládnu, říká si mnoho pečujících. Za každou takovou větou se ale často skrývá nekonečné množství neviditelné práce – noční vstávání, zvedání, praní, hygiena, telefonáty s úřady, strach i výčitky a napětí. „Pečující si často neradi přiznávají, že už nemůžou,“ vysvětluje Renata Dohnalová. Berou to totiž jako osobní selhání. „Často se ozvou, když už jsou na pokraji sil nebo mají i oni sami zdravotní problém,“ dodává.

Kdy si říct o pomoc

Pokud si několikrát denně v duchu říkáte, že už to prostě nedáváte, je nejvyšší čas říct si o pomoc. K vyhoření sklouznou často hlavně ti, kteří pečující o blízké s demencí. Z kdysi blízkého se stává někdo jiný. A pečující to vnímá jako ztrátu konkrétního člověka.

„Pečující si s touhle proměnou neví rady. Nemá si s kým popovídat, ztrácí pravidelný kontakt s přáteli a ocitá se v izolaci. To všechno vede ke stresu, výčitkám a vyčerpání z dlouhodobé péče,“ dodává Renata Dohnalová. Proto je potřeba přiznat si svoje limity a v okamžiku, kdy cítíte, že vám docházejí síly, byste měli zvážit pomoc. Je dobré mít informace a plánovat dopředu. Například pobytovou službu obvykle nenajdete ze dne na den.

Kde získat informace

Mnozí pečující si stěžují, že je těžké najít ty správné informace. Že není snadné najít službu, která by byla vhodná právě pro ně. Netuší, jak mohou požádat o finanční příspěvek na péči, netuší, na jakou službu mají nárok, které jim bude hradit pojišťovna a kterou už budou muset platit sami. I proto vznikl v Diakonii nový program Opora Diakonie, který poskytuje největší množství informací pro pečující online na webu oporadiakonie.cz.

Právě tenhle program má vyplnit rychlost a efektivnost, se kterou se pečující dostanou k radám a informacím. „Víme, že nově pečujícím obvykle trvá mnoho hodin si potřebné informace a kontakty najít. U nás najdou vše rychle a přehledně,“ dodává Renata Dohnalová pro Marianne.cz.

Nikdo by neměl pečovat sám

Bylo by dobré pečujícím pravidelně říkat, že na to nejsou sami, že se mají ozvat a vyzkoušet všechny možnosti, které v současné době existují. Stát by měl podstatně urychlit proces schvalování příspěvku na péči, zaměstnavatelé by měli odsouhlasit bez remcání dlouhodobé ošetřovné, nebo aspoň vyjít pečujícím vstříc tím, že jim dovolí pracovat z domova nebo jim povolí zkrácený úvazek. Může i nabídnout nějakou formu finanční nebo materiální pomoci. A někdy stačí, když jim někdo upřímně poděkuje za to, co dělají.

Dostali jste se do situace, kdy začínáte pečovat o své blízké, nebo o tom přemýšlíte? Kromě online podpory na www.oporadiakonie.cz můžete využít také bezplatnou telefonickou linku 800 915 915 (9-17 hodin), kde vám odpoví na cokoli spojeného s péčí o blízké. Potřebujete načerpat síly? Připojte se k virtuální psychoterapeutické skupině pro pečující, která se koná 22. října 2025.

Zdroj: Autorský text, Diakonie, Česká alzheimerovská společnost