Z industriálního loftu v Kejřově mlýně vznikl domov plný měkkých linií. Nechybí v něm místo pro rodinu, práci i chytré úložné prostory

První zmínky o Kejřově mlýně pocházejí už ze 16. století. Vodní mlýn na Rokytce patřil mezi významné hospodářské objekty tehdejšího Hloubětína a během staletí prošel řadou proměn. Zažil období rozkvětu, požáry, přestavby i úpadek. Současné jméno získal po rodině Kejřových, která areál vlastnila na počátku 20. století. Na začátku nového tisíciletí prošel celý komplex citlivou rekonstrukcí a proměnil se v obytný soubor. Dodnes si zachovává jedinečnou atmosféru industriální minulosti. Právě zde vznikl loft, jehož původní dispozice už přestávala vyhovovat potřebám mladé rodiny. Majitelé chtěli více soukromí, více úložných prostor a také dvě samostatná pracovní místa. Na první pohled jednoduché zadání ale znamenalo promyslet celý byt od základů.

Architektka Iveta Langerová

Místo ostrých hrán měkké křivky

Autorka projektu se rozhodla jít proti tomu, co bychom od loftu možná očekávali. Namísto tvrdých linií a výrazných kontrastů postavila celý koncept na jemnosti a plynulosti. Jak sama popisuje, hlavní myšlenkou bylo vytvořit interiér, který bude působit klidně a přirozeně, aniž by ztratil charakter. Dominantním prvkem se proto staly zaoblené rohy stěn, obloukové přechody a nábytkové sestavy s měkce modelovanými tvary. Tyto prvky se objevují napříč celým bytem a vedou pohled přirozeně z jedné části interiéru do druhé.

Mohlo by se vám líbit

Z panelového bytu vznikl vzdušný domov pro mladou rodinu. Hlavní roli tu hraje zelené jádro a odvážná práce s barvami

Schodiště změnilo celý byt

Klíčovým bodem rekonstrukce se stalo schodiště. Ačkoli jde o prvek, který bývá vnímán jen jako komunikační spojnice mezi podlažími, tady ovlivňuje fungování celého interiéru. „Schodiště bylo hlavně přání majitelů. Chtěli změnit k dispozici. Potřebovali, aby děti měly každý svůj pokoj, a zároveň vznikla ještě jedna pracovna pro pana majitele,„ vysvětluje architektka Iveta Langerová. Přesunutí schodiště otevřelo nové možnosti využití prostoru. V místě původního vznikla šatna a spíž. Obě místnosti jsou navrženy tak nenápadně, že si jich návštěva téměř nevšimne. Dveře splývají s okolními plochami a neruší čistou linii interiéru. Ani nové schodiště nebylo jednoduché realizovat. Musel se přesně propočítat každý detail tak, aby splňovalo normové požadavky, dobře fungovalo v každodenním provozu a zároveň zbytečně neubíralo cenný prostor.

Galerie získala nový smysl

Velkou proměnou prošlo také horní patro. Původně byla kuchyň otevřená až do galerie, což sice vytvářelo působivý prostorový efekt, praktické využití však nebylo ideální. Architektka proto navrhla rozšíření galerie a částečné snížení stropu nad jídelnou. „Kuchyně byla původně otevřená až do galerie, ale prostor nebyl dobře využitý. Rozšířením patra vzniklo pracovní místo,“ říká Iveta Langerová. Práce s vertikálním prostorem patří mezi největší přednosti tohoto bytu. Místo aby horní patro fungovalo jen jako přechodová zóna, stalo se aktivní součástí každodenního života. Na mnoha fotografiích současných interiérů je všechno dokonalé. Tento byt ale působí jinak. Přestože je pečlivě navržený, nepůsobí jako výstavní expozice. Velkou zásluhu na tom mají vestavěné prvky navržené na míru. Úložné prostory jsou integrovány tak přirozeně, že nenarušují čistotu bytu. Interiér je stále vzdušný a zároveň naprosto funkční.

Každý centimetr je využitý naplno

Loftové bydlení často působí velkoryse, realita ale bývá jiná. Také tento byt má své limity a architektka proto hledala způsob, jak využít doslova každý kout. Za nábytkovou stěnou s televizí vznikly skryté úložné prostory pod schodištěm. Další zajímavé řešení najdeme v kuchyni. Tam se podařilo využít i prostor, který obvykle lidé přehlíží. „Ve většině případů je to klasický sokl. My jsme ho navrhli jako výsuvný, takže se do něj dají schovat další věci,“ popisuje architektka. Na míru vznikla prakticky celá kuchyňská sestava. Všechny skříňky, výsuvné systémy i vnitřní organizace byly navrženy podle potřeb majitelů. Kuchyně nabízí výrazně více úložného prostoru, než by se na první pohled mohlo zdát.

Mohlo by se vám líbit

Pro milovníky retra: Dvoupokojový byt z roku 1924 vás vrátí do časů, kdy měly domy duši

Samostatná prádelna byla splněný sen majitelky

Majitelka si moc přála oddělenou prádelnu. V mnoha bytech je pračka a sušička součástí koupelny, tady se ale podařilo vytvořit samostatnou místnost. Vedle sebe zde našly místo pračka, sušička i množství úložných skříní na čisté prádlo, čisticí prostředky a další vybavení domácnosti. Koupelna díky tomu zůstala vzdušná a plní pouze svou hlavní funkci. Součástí rekonstrukce bylo také přepracování rozmístění sanitárního vybavení. Některé původní představy musely ustoupit technickým omezením, zejména kvůli nosným konstrukcím, protože je nebylo možné odstranit. Přesto se podařilo vytvořit k dispozici působící logicky a přehledně.

Dřevo, kámen a klidné barvy

Interiér stojí na kombinaci přírodních materiálů a nadčasových barev. Majitelé od začátku věděli, že chtějí výraznější kresbu dřeva a přirozené textury. „Klienti mají rádi kresbu dřeva a více suků. Ostatní materiály jsme proto drželi v klidnějších tónech, aby celek působil harmonicky a jednotlivé textury spolu nesoupeřily.“ Výrazným prvkem je také kámen. Ten se objevuje v několika částech bytu. V horní koupelně dokonce vzniklo na míru vyrobené kamenné umyvadlo. Stejný materiál se opakuje i na dalších plochách, což interiér příjemně propojuje. Přestože si majitelé během realizace některé detaily upravili podle vlastních představ, základní koncept zůstal zachován. Výsledkem je interiér, který působí klidně, přirozeně a nepodléhá krátkodobým trendům.

Zdroj: autorský text, ilaarchitekti.cz, wikipedia.org

Galerie: Z industriálního loftu v Kejřově mlýně vznikl domov plný měkkých linií. Nechybí v něm místo pro rodinu, práci i chytré úložné prostory

10 fotek 11 fotek