Devadesát metrů čtverečních, téměř žádné syté barvy, a přesto prostor, který rozhodně nepůsobí fádně. Byt v Settimo Milanese prošel renovací zaměřenou na detaily, tvary a povrchy. Členité oblouky, jemná boiserie, světlá rybí kost a paleta smetanové, krémové a pískové vytvořily vkusný interiér, který si nehraje na prvoplánový luxus, ale přesto působí velmi harmonicky.
Projekt Gelsomino od Sofia Carta Studio sází hlavně na jednotu. Místnosti nejsou každá zařízená odlišně, shodná barevnost a materiály se naopak opakují napříč celým bytem. Díky tomu působí objekt větší a vzdušnější, než by odpovídalo jeho 90 metrům čtverečním. Jemné tóny zároveň skvěle pracují s denním světlem a nechávají vyniknout textury, které by v agresivnější paletě snadno zanikly.
Tradiční prvky tu nechybí, získaly ale moderní podobu. Boiserie (tradiční francouzský termín pro ozdobné dřevěné obložení stěn) na stěnách je decentní a místo těžké dekorace tvoří jen lehký rytmus. Podobně fungují klenby mezi jednotlivými částmi bytu. Zjemňují přechody mezi pokoji a pomáhají propojit celý prostor, aniž by působil historizujícím dojmem. Právě zde je dobře patrné, jak lze klasické prvky použít v soudobém bytě. Oblouk nemusí být zdobený a boiserie nemusí připomínat pařížský zámek. Když se zjednoduší formy a odstíny zůstanou střídmé, získá obydlí osobitost, ale neztratí lehkost.
Světlá rybí kost spojuje celý byt
Jedním z nejpůsobivějších prvků je podlaha. Světlé dřevěné parkety položené do rybí kosti prochází bytem a propojuje jednotlivé zóny. V kombinaci se světlými stěnami působí útulně, ale nepřebíjí nábytek ani doplňky. Rybí kost dodává jinak velmi klidnému interiéru trochu dynamiky a jemnou elegantní linii. Stejnou roli hrají i zaoblené tvary stolů a dalšího vybavení. Ostrých hran je poskrovnu, takže celek působí měkčeji. V jídelní části se objevují židle s výpletem, které přidávají další strukturu, aniž by do palety vstupovala nová výrazná barva.
Obývací pokoj, jídelna a kuchyň tvoří jeden plynulý celek. Kuchyňská linka má jednoduché křivky a neutrální povrch, takže vizuálně ustupuje do pozadí. Díky tomu celý open space nepůsobí jako kuchyň s přidanou pohovkou, ale jako obytná místnost, jejíž součástí je i vaření. Právě omezená škála barev drží pohromadě i širší množství materiálů. Vedle sebe tu funguje dřevo, textilie, lakované plochy, keramika i kov, ale protože se všechny drží tónů krémové, pískové a slonoviny, prostor nepůsobí přeplněně.
V koupelně už dostal prostor kámen a mosaz
V koupelnách je materiálová hra odvážnější. Velkoformátová keramika s efektem kamene má silnou žilnatu a na stěnách funguje skoro jako obraz. Mosazné prvky přidávají teplý odlesk, který dobře navazuje na dřevo v ostatních místnostech. Ani tady není potřeba barevný kontrast. Rozdíl vytváří hladký kov, výrazná kresba kamene, matné povrchy a světlo, které se během dne proměňuje. Právě kombinace textur je jedním z důvodů, proč celý byt nepůsobí ploše, přestože barevně zůstává velmi střídmý.
Doporučujeme
reklama
Méně barev, víc práce s materiálem
Na první pohled může paleta béžové, krémové a pískové působit až příliš konzervativně. Tady ale funguje hlavně proto, že jednotlivé plochy nejsou stejné. Dřevo má kresbu, textilie strukturu, stěny jemné členění a kámen výrazné žilkování. Světlo pak během dne jejich vzhled mění a dodává interiéru hloubku. Výsledkem je byt, který nepotřebuje jeden výrazný designový prvek nebo sytou barvu, aby si ho člověk zapamatoval. Charakter vzniká mnohem nenápadněji, přes klenby, tvary, rybí kost a materiály, které spolu fungují napříč celým bytem.
Zdroj: autorský článek, Sofia Carta Designer, Marta D’Avenia
