Dva byty, komplikovaná dispozice, tmavé části bez dostatku denního světla a interiér, který už prošel nákladnou rekonstrukcí. Zadání, ze kterého by mnozí architekti nadšení nebyli. Architekti ze studia ESTÉ ARCHITEKTI se ale této výzvy nezalekli. Výsledkem je Mezonet na „šestce“, který letos získal nejen ocenění za nejlepší rekonstrukci, ale také titul absolutního vítěze soutěže Interiér roku 2025.
Když majitelé dvou bytů v komorním bytovém domě
na pražském Břevnově oslovili architekty Michala Škrnu, Terezu Tejkalovou a Tomáše Pavlakoviče ze studia ESTÉ ARCHITEKTI, nebylo vůbec jisté, zda se podaří
vytvořit skutečně výjimečný prostor. Byt sice nabízel velkorysou plochu,
zároveň ho ale trápila hluboká dispozice, nedostatek světla a řada omezení
vyplývajících z předchozích úprav. Právě práce s těmito limity se nakonec stala
jedním z důvodů, proč si projekt získal mezinárodní porotu. „Naše počáteční váhání rozptýlila šance využít lépe krajní polohu bytu a zintenzivnit jeho propojení se zahradou. Tím se nám otevřela příležitost na razantnější návrhový vstup, který nakonec skončil výraznou proměnou dispozic i celkové atmosféry interiérů. Veliké díky za odvážné investory,“ říkají
architekti.
První, čeho si při návštěvě interiéru všimnete, je
světlo. Architekti dokázali využít krajní polohu bytu a otevřít dispozici směrem do zahrady i na nově upravenou střešní terasu. Díky velkoformátovým
oknům proniká denní světlo hluboko do interiéru a dříve tmavé komunikační části
se proměnily v plnohodnotnou součást obytného prostoru. Příčné průhledy napříč
bytem navíc propojují jednotlivé zóny tak přirozeně, že interiér působí mnohem větší, než ve skutečnosti je. Promyšlená práce se světlem a otevřeností místa patří mezi nejsilnější stránky celého návrhu. Místo klasického členění
místností zvolili architekti zajímavější řešení. Do dispozice vložili dva výrazné petrolejově modré boxy, které v sobě ukrývají koupelny, úložné
prostory, vinotéku, bar i další technické zázemí. Zároveň pomáhají organizovat
celý prostor, aniž by ho zbytečně uzavíraly.
Modrá barva se celkově stala charakteristickým prvkem tohoto interiéru. Jemně kontrastuje s převážně světlým vybavením a
vytváří kulisu pro uměleckou sbírku majitelů.
Schodiště se proměnilo v sochu
Schodiště se stalo prvkem, o němž porota
mluvila nejčastěji. Původní dvouramenná konstrukce zabírala příliš mnoho místa.
Architekti ji proto nahradili subtilním ocelovým vřetenovým schodištěm ve
světlém odstínu champagne. Výsledek působí téměř jako samostatný umělecký
objekt. Schodiště propojuje obě podlaží, ale zároveň nechává obytný prostor
otevřený a vzdušný.
Foto: Studio Flusser, Zdeněk Porcal
„Porota ocenila pojetí bytu jako vizuálně neutrální základny. Dále zdůraznila vložené schodiště, které přináší prostoru novou dynamiku a samo se stává sochou,“ uvedla ve svém hodnocení
mezinárodní porota.
Kámen jako společný jmenovatel celého interiéru
Investoři si přáli pracovat s přírodními
materiály a architekti jejich přání proměnili v jeden z hlavních motivů návrhu.
Interiérem prostupuje několik druhů přírodního kamene. V kuchyni zaujme výrazný
Quartzit Patagonia, u barového sezení bílý mramor Portogallo Estramoz a v
jídelně tmavě červený Rosso Levanto. Kameny se ale neomezují pouze na kuchyň.
Objevují se na umyvadlech, policích, krbu, nočních stolcích i dalších
detailech. Architekti přitom dbali na maximální využití každého kusu materiálu,
tak, že jednotlivé desky na sebe logicky navazují a vytvářejí promyšlený celek.
Proměnou prošlo i horní podlaží. Ložnice rodičů funguje
jako plnohodnotná obytná zóna propojená s koupelnou. Druhý modrý box zde ukrývá
sprchový kout a další zázemí. Posuvné dveře umožňují prostor podle potřeby
otevřít nebo naopak uzavřít. Architekti nezapomněli ani na děti. Jejich pokoje
vznikaly ve spolupráci s budoucími obyvateli. Holčičí pokojíček září dvěma
odstíny růžové, tajnými dveřmi na palandu a houpačkou, zatímco klučičí se může
chlubit zavěšenými kruhy, žebřinami, projektorem a velkou lampou na kreslení.
Významnou roli hraje také umělecká sbírka investorů. Architekti s ní počítali už od prvních návrhů. Některá díla měla své
místo určené od začátku, jiná vybírali společně s kurátorem Pavlem Kubesou až
během realizace, například skleněný krystal od Lukáše Nováka v ose kamenného
pultu kuchyně. Nepřehlédnutelná je také neonově červená plastika Petra Duba, vytvořená přímo pro tento interiér. Doplňují ji práce dalších současných
českých autorů, které pomáhají dotvářet osobitou atmosféru bytu, jako je
skleněný stolek Soda od Miniform, Barboy od Vernera Pantona v pracovně nebo
nástěnné svítidlo High Profile od Deltalight a MVRDV.
Přestože jde o byt v Praze 6, výsledný pocit
připomíná spíše bydlení v rodinném domě. Na obytné prostory navazují průběžné
balkony, terasa i intenzivní zelená střecha osázená muchovníky, malinami a
lesními jahodami. Zeleň navíc plynule pokračuje ze zahrady do interiéru a
vytváří příjemné propojení.
Zdroj: Autorský text, interierroku.cz
Interiér roku
Porota Interiéru roku, kterou pořádá Institut bytového designu, každoročně oceňuje výjimečné soukromé i veřejné interiéry navržené českými a slovenskými architekty a designéry. Do 11. ročníku soutěže designéři a architekti přihlašovali své nově realizované projekty v roce 2025. V tomto ročníku soutěžilo krásných 215 interiérů. Vyhlášení ocenění proběhlo 19. května 2026 v pražském Doxu. Vítěze, finalisty a další interiéry najdete na www.interierroku.cz.
Marianne Bydlení je mediálním partnerem ocenění.
Galerie: Původně problematický mezonet dnes patří k nejlepším interiérům v Česku. Porotu okouzlilo schodiště, světlo i odvážná práce s prostorem
