Jak rodina Kinských proměnila starý mlýn na zámku ve Žďáře nad Sázavou v kouzelné apartmány

Novodobá historie českého šlechtického rodu sahá do roku 1992, kdy byl rodině Kinských vrácen zestátněný majetek. Mezi ním i budova a přilehlá stavení rozlehlého zámku Žďár nad Sázavou. Opravy probíhají postupně a pečlivě, kousek po kousku. „Prací na zámku jsem zatím strávila sedm let. Když mě tenkrát paní hraběnka Marie Kinsky oslovila, připadalo mi to jako sen a zároveň veliká výzva,“ vypráví designérka Alexandra Dýcková a pokračuje: „Zaujal ji můj styl, hlavně barevnost a schopnost kombinovat. Rozmýšlením a vytvářením moodboardů jsme společně strávily hodiny a dny, paní hraběnka se v designu vyzná a má vybraný cit pro barvy, moc mě to s ní bavilo.“ Na zámku, nebo spíše v zámeckém boutique hotýlku, najdete celkem dvanáct útulných designových pokojů, bydlet můžete třeba ve věži, která bývala zvonicí cisterciáckého kláštera, v zahradníkově domku nebo v jednom z celkem tří apartmá Ve mlýně, z nichž dva vám představujeme. A právě tady, hned po zahradníkově domku, s rekonstrukcí Alexandra začala.

„Záměrně jsem zvolila surové materiály, pálenou cihlu, železné prvky a čistě bílý vápenný nátěr na zdech, které k prostředí mlýna patří,“ říká designérka. Barevnost do obou apartmánů vnášejí glazované keramické obklady v koupelnách pořízené v Archtiles a v interiéru pak barevné vlněné kelimové koberce. Vápenná výmalba dodává stěnám autentický výraz, měkkost a příjemnou tlumenost. Navíc je prodyšná, takže zeď dýchá a nevlhne. „Důvodem volby klidných, neagresivních a ‚zatažených‘ odstínů byla snaha vytvořit příjemnou atmosféru jak pro rezidenty, kteří přijíždějí na umělecké pobyty, například na Festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance, tak pro klasické turisty, aby tu během pobytu zažili pohodu a zenový klid. Proto ta nadčasovost a lehká univerzálnost. Je to elegantní mix mírného industriálu a kvalitních retro kousků ze sedmdesátek, které jsou mi svou jednoduchostí designově blízké. Vše pečlivě vybrané, abych neponičila genius loci, ale hosté si zároveň užili komfort a čistotu, ať už ji chápeme jakkoli,“ popisuje designérka.

Pro milovníky venkovské estetiky

Funkční a praktický interiér spodního apartmá nabízí především spoustu možností, jak odpočívat – u stolu, v křesle, na sofa nebo v „zašívárně“ za závěsem ve vestavěné nice obložené dřevem. Nábytku s retro nádechem 60. a 70. let nahrávají neutrální odstíny barev v doprovodu prvků industry stylu a cihel Klinker na podlaze. „Šlo mi o jednoduchost a optickou čistotu. Smyslem bylo navodit meditativní a relaxovanou atmosféru,“ říká designérka Alexandra. Prostory všech apartmá propojuje symbol kruhu (mlýnského kola) jako reminiscence dřívější funkce stavby. Opakuje se tu hojně, v osvětlení, dekorativních nástěnných objektech a i na zrcadle, taburetech nebo v podobě originálního čela postele.

„Cihelná podlaha v tomto způsobu kladení není úplně typická, trochu jsem musela s památkáři vyjednávat, ale podařilo se: horizontální řazení víc respektuje klidnou estetiku pokojů i chodeb,“ říká designérka. Milovníci venkovské estetiky a industriálu si tady přijdou na své. Apartmá jako z učebnice rurálního industry stylu: v přízemí najdete cihly, černé garnýže evokující průmyslové trubky, na podlaze masivní borovicové dřevo, dubový nábytek a na okně lněné závěsy s hrubě tkanou strukturou… „Tradiční kousky z antiku jsem povznesla designovými svítidly v terakotovém odstínu z Le Patio, snažila jsem se vytvořit interiér respektující historii místa,“ svěřuje se designérka. Ložnice horního apartmá je určena hlavně ke zklidnění a meditaci, není tu žádný rušivý prvek, nic výrazného, ani agresivního. „Představovala jsem si, že tady se člověk může skutečně aspoň na pár okamžiků odpojit od okolního světa, a díky prostotě a jednoduchosti zařízení si dopřát luxus v podobě samoty a rozjímání,“ vysvětluje Alexandra. Jedinou dekorací bystřící smysly jsou černobílé umělecké fotografie z festivalu KoresponDance a podsvícené čelo postele. Obě apartmá Ve mlýně najdete v portfoliu originálních míst, která stojí zato navštívit, nabízí je portál Amazing Places. Obývací pokoj si na rozdíl od ložnice pohrává s mírnou dekorativností, které se chopil koberec v tlumených tónech vínové, medově hnědé a teple šedé. Přesto ani tady neútočí přehnaná barevnost, rytmus udává čistě bílá na stěnách opět v doprovodu obyčejné dřevěné podlahy. „Chtěla jsem vytvořit hodně pohodlný, útulný a příjemně nadčasový interiér, něco jako jeviště, na kterém si hosté sami a snadno mohou rozmístit lehké kousky dřevěného vintage nábytku,“ říká Alexandra.